Potomkovia ľudí

Ze všech filmových premiér roku 2006 ve mě Potomci lidí zanechali největší dojem a protože jsem v jejich případě neváhal jít do kina, byl jsem odměněn zážitkem na velkém plátně. Je to film, který je famózním způsobem natočený, jde o majstrštyk Alfonse Cuaróna, kde je z každého záběru cítit rukopis mimořádně nadaného filmaře. S Potomky lidí mám nicméně jeden problém. Je to natočené skvěle, jenže jde o to, co je natočeno. Literární předloha P.D. Jamesové je pouhým průměrem scifistického žánru a v mé knihovně se najdou stovky románů a povídek, které by si tak precizní zfilmování zasloužily mnohem víc. Základní motiv, tedy skutečnost, že se přestaly rodit děti, je ve své podstatě nesmyslná, a lze jej vnímat pouze jako podobenství. Jenže s božím trestem ve sci-fi snímku mám trošku problém. Navíc ten svět paní spisovatelky není dvakrát funkční. Proč by se měla planeta propadnout do chaosu a pouze Velká Británie přežívat jako ostrůvek stability. Ve chvílích krize obvykle nastupují staré osvědčené diktatury, je jedno jakého ražení, a ve světě, kde převládají starší lidé, převládá i touha po stabilitě. Přesto všechno mají Potomci lidí spolehlivých 90 % celkového dojmu. Spojují tři základní předpoklady pro vznik dobrého filmu - originální příběh, silné téma a osobité zpracování. Prakticky každá scéna je zachycena s pozoruhodnou invencí a přesvědčivostí. Nejsilnější dojem si odnáší divák ze zachycení bitevních scén z masakrovaného utečeneckého tábora. Cuarón má mimořádnou schopnost vyprávět dramatický příběh a nepotřebuje k tomu zběsilý klipovitý střih nebo roztřesenou kameru jako notoričtí béčkaři. Zároveň kýčovitě nedojímá a nebo nechce jenom lacině bavit. Je to po režijní stránce alarmující a mimořádně emotivní snímek. Už dneska patří do zlatého fondu děl sci-fi. (24.01.2008)

No narozdil od ostatnich lidi mi tenhle film tak uzasnej neprisel, ale zase jsem nebyl zklamanej, jelikoz narozdil od ostatnich jsem se na nej nijak zvlast netesil. Nejvic tu vsichni chvali atmosferu. Ano, ta je skutecne perfektni. Jenze problem je, ze to skoro ani jako budoucnost nevypada. Tim myslim to, ze tu prakticky neni zadna vec, ktera by ted neexistovala. Cuaron se tak strasne moc snazil o co nejvetsi realisticnost, az to prehnal. A bojovy sceny na me pusobily spis jak nejakej valecnej film z Iraku, nebo nejaky podobny oblasti. Nehlede na fakt, ze jich tu je minimum, coz je docela skoda. Dalsi problem je pribeh. Ten je sice slusnej, ale je docela predvidatelnej. Prekvapila me jen jedina smrt, jinak vse na vas pusobi dojmem, ze to proste takle musi bejt, jakmile nekdo zacne pronaset dojemnej projev, je jasny, ze umre atd. Co se tyce hercu, tak hrajou celkem slusne, nicmene je to takovej jejich standart, takze nejvic potesi Michael Caine. Navic jejich postavy obcas jednaj docela nelogicky. Taky je problem, ze misty sceny, ktery maj vypadat nejak dojemne, pusobi spis vtipne. Docela me potesilo velky mnozstvi vtipu, ted myslim ty, co tam byli schvalne, protoze ve filmu nepusobily nucene a byli fakt vtipny. Ted by to podle komentare mohlo vypadat, ze film je kravina, to zas ne a ani nemuzu rict, ze bych se nudil. Na jedno skouknuti je to docela fajnovej film s peknou kamerou, misty drsnejma zaberama, skvelou rezii a slusnejma hercema, ale film roku nebo 173. nejlepsi film urcite ne. (12.11.2006)

Na Potomcích Lidí je dokonale vidět relativita hodnocení, respektive trvalost jeho hodnoty. Živě si pamatuju, jak se Children Of Men během několika týdnů prodraly do první desítky nejlepších filmů na CSFD, ne-li těsně pod vrchol. A o deset let později, kdy jsem se konečně propracoval k tomu, abych se na ně podíval, ejhle 78% a místo kdesi mimo první třístovku. A je tomu tak nejspíš dobře. Nemůžu samozřejmě říct, jak bych hodnotil před deseti lety, kdy jsem samozřejmě řešil úplně jiné věci (respektive toho moc neřešil ani řešit nemusel;)), a taky toho neměl z hlediska filmového za sebou zdaleka tolik, ale pokud jde o dnešek... no, Alfonso Cuarón sice velmi přesvědčivě vymaloval hroutící se společnost, nacházející se tváří v tvář vlastnímu vymření, ale ono to vizuálně bohužel víc než co jiného připomíná Brazil. A v tomhle ohledu filmu nepomáhá ani role Michaela Cainea, která je objektivně skvěle zahraná. Ony tu v zásadě herecké výkony stojí za uznalé zamručení v podstatě všechny, ale dějově jsou Potomci bohužel dost slabí. Je to škoda, protože jinak by "Cuarónův" svět působil v podstatě realisticky. Takhle máme "kvalitní" dystopii, která působí správně bezvýchodně, máme i poměrně nejednoznačné postavy, máme několik překvapivých momentů, a hlavně i na dnešní poměry velmi působivé dloooooouhééééé akční (AKČNÍ) nestříhané záběry, které jsou samy o sobě uměleckými díly (asi jako Dunkerque ve Wrightově Pokání). Není to málo, ale rozhodně to není dost na obhájení humbuku, který tento film v době svého uvedení do kin vyvolal. Tím méně pak na nějaký jeho "historický" význam. Je to vynikající řemeslo na všech frontách krom té scénáristické. Ale přesto se mi těch necelých 80% výsledného hodnocení zdá trochu moc. Ode mě 70%. (14.10.2016)

Duo Cuarón & Lubezki složilo obrazovou poemu, která i přes nepříliš bohatý obsah dokáže přinutit k zamyšlení (i s ohledem na křesťanský symbolismus) a zároveň si hlasitě žádá o minimálně jedno extra zhlédnutí, kdy tolik nevnímáte postavy a jen se zaměříte na dokonalou „anti-Blade Runner“ mizanscénu. Single-shot scény jako lesní přepadení, porod či zuřivá pouliční bitva jsou super, ale mě dostaly dva jiné momenty. Mesiáš, který pro lidstvo vždy přináší mír jen do dalšího výstřelu a Ruby Tuesday v podání Franca Battiata nesoucí kruté poselství, že svět už není jako dřív. Je trošku děsivé, jak se depresivní vize P.D.Jamesové a A.Cuaróna začínají zhmotňovat.. (03.04.2018)

Určitě ne žádný "milník kinematografie" apod., to by Cuarón nesměl být tak stokrát lepším režisérem, než scenáristou. Ale jde rozhodně o film, který lze jen a jen doporučit. Minimálně 2 scény - přepadení auta a válečná vřava v uprchlické zóně - si říkají o zařazení do pomyslné "síně slávy" pamětihodných scén, při jejichž sledování mi ujelo jen bezděčné "No ty vole!". Ocenit nutno také zajímavě vykreslenou atmosféru blízké budoucnosti, neutěšenou a zmítanou v problémech, oproštěnou od přemrštěných technologických serepatiček, naopak s důrazem na jeden z budoucích očekávaných problémů západní civilizace, který dnes již začíná vystrkovat drápky (viz.letošní události ve Francii), a to problému nelegálních imigrantů a s tím souvisejícího vzrůstu xenofobie. Cliwe Owen je velmi charismatický chlapík a dobrý herec, jeho současný hvězdný status hlavního tahouna filmu mu přeju, jen škoda, že v jeho případě nepřišel dříve. (28.12.2006)