Trpká úroda

Ja budem tentokrát blahosklonný. 1. Ide o kanadský film a tie nikdy neboli veľmi kvalitné. 2. Mám podozrenie, že ho vyrobila nejaká kanadská TV a preto ním logicky chcela osloviť svojich divákov - natočila to ako americkú komerciu. 3. Nemám rád, keď historické filmy ukazujú iba pohľad 1 z 2 strán, ale tento taký nevyhnutne musel byť. 4. Keď sa ma to pozriem len ako na "dobrodružný" film tak sa to dalo v pohode pozerať. (17.03.2018)

Házet film do odpadu jenom proto, že je značně naivní, považuji za nešťastné. Potom by v odpadu musela skončit velká část filmů věnovaných různým událostem druhé světové války. Na pozadí romantické lásky dvou mladých Ukrajinců ukazuje film, jak hroznou událostí byl hladomor na Ukrajině v letech 1932–1933. Zobrazený odboj Ukrajinců proti sovětskému stalinismu navíc vůbec neodkazuje na Stěpana Banderu či jiné ukrajinské nacionalisty, což nemusí být v rozporu se skutečnými historickými událostmi. Proti stalinismu mohl povstat i někdo jiný než extrémní nacionalisté. Závěr filmu je naivní, ale zároveň se v titulcích uvádí, že ve skutečnosti z Ukrajiny utekl do Polska jen málokdo. Objektivně spíše tři a půl hvězdičky, ale pro alespoň částečné vyvážení velmi kritických hodnocení jsem se rozhodl pro čtyři hvězdičky, nikoliv pro tři. (03.07.2023)

Film zobrazující bolševický sovětský "ráj" na Ukrajině. Přebírání moci sověty, násilná kolektivizace, kradení majetků už tak chudým sedlákům, rabování kostelů, vraždy, bída a hladomor. Inu, tradá.....představujeme bolševismus - spravedlivý a mírumilovný systém, kde je každý šťastný. Tohle asi Julius Fučík ve svém díle "V zemi milované" neviděl nebo nechtěl vidět. Trochu mi to připomnělo VOLYŇ ale ta byla ještě o level výš a hlavně se věnovala jinému období. Ano, film je historicky ne úplně přesný, což je tady po právu vyčítáno, na druhou stranu, takhle nějak to vše probíhalo a takové hrůzy se děly (jistě ještě větší než jsou zde zobrazeny - když jedli i své mrtvé děti), takže nevidím důvod tomu ubírat. Taková a podobná díla by se měla povinně pouštět mládeži na školách. Aby nikoho z nich nenapadlo později házet do urny lístek s KSČM. (26.08.2019)

Ano, je to schematické a spíše než o válečné drama se jedná o dobrodružný film. Je tam záporák se svými nohsledy, hrdina se svojí láskou, který nejprve odchází aby se vrátil a zachraňoval. Cestou potkává hodné i zlé z nichž se někteří chovali vskutku nelogicky. Digitální efekty (výbuch auta s granáty) byly slabé a jako skutečně velké téma a sousto pro filmaře (hladomor na Ukrajině) to celé působilo dost nízkorozpočtově, byť snaha o co nejvěrnější reálie byla vidět na každém coulu. Začátek snímku je jak reklama na Tatranky Opávia - ,,z darů naší země'', kdy vše hýří barvami a chutěmi jako ty Tatranky. A řekněme si rovnou, herci také moc jako Ukrajinci nevypadali a nepřidala k tomu pranic ani angličtina kterou hovořili a komolili slovanská jména jako třeba ,,Nathalka''. To všechno ano.... Ale! --- Kolik je pořádných filmů zabývajících se hladomorem v Rusku ve dvacátých letech? Dnes se o tom maximálně tak točí dokumenty (a ani těch není zrovna přehršel), protože to je úplně stranou zájmu dnešního diváka a kouká na to maximálně tak ten, kdo už o tom něco ví a chce vědět více... Málokdo z mladých si dnes sedne před TV s programem na klíně či obrazovce a řekne si.. hmmm... dnes večer si dát ten dokument o hladomoru !!! --- A najednou tu Kanaďáci natočí něco takového! Pravda, příjmení tvůrců George Mendeluk a Richard Bachynsky dávají tušit, že to nebudou tak úplně potomci francouzských osadníků ani původních domorodých kmenů a dá se tušit i proč zrovna lidé těchto jmen měli pohnutky toto točit. Natočit film o hladomoru aby to mělo grády asi není žádná legrace ať už z hlediska rozpočtu tak z hlediska návratnosti peněz. Opravdu by jste chtěli co nejreálněji vidět co se dělo v Bělorusku, na Ukrajině a dalších místech Sojůzu za hladomoru? Hromady mrtvých, umírajících, kanibalismus někdy dokonce na vlastních dětech? Miliony zmařených životů? Věřte, že ne protože realitu si v celé té hrůze ani nedokážete představit a buďte rádi za tu schematičnost zde. Já ve filmu vidím hlavně jeho snahu něco sdělit o tom co se dělo v Rusku a co se i dnes celkem rádo zamlčuje. A to sdělení i přes mírnou krkolomnost a někdy i neuvěřitelnost děje tam jasně cítím. Je to obžaloba teroru Stalina, největšího vraha lidských dějin. Koho by téma hladomoru zaujalo doporučuji vidět čínský velkofilm ,,1942'' z roku 2012. Dávám tedy za tři pečlivě zavlažená zrnka pšenice ! * * * (21.12.2017)

Na začátku filmu představuje režisér Ukrajinu počátku 20. století jako barevnou pohádkovou zemi. Potom drama ztěžkne. „Lidé byli nuceni souhlasit s komunismem jak to požadoval Stalin“ je dost velká historická zkratka. Podobně je celé národní neštěstí redukované do trivializované velikosti a emocionálního dopadu. Tento filmově málo známý holocaust známý jako hladomor by si zasloužil lepší film. Minimálně by si to zasloužily ty miliony oběti. Je to koukatelné tak v kabelové televizi. Co se týče historie, VŘSR bylo sedm revolucí v jedné revoluci. Byl to pokus vytvořit alternativní systém, vystoupit z kapitalismu a zničit ho (dynamika kapitalismus versus socialismus). Druhá revoluce bylo masové hnutí tři složek zezdola. Rolníci chtěli jako všude po válce půdu a rovnoměrně rozdělit pozemkové vlastnictví (nejvíc pozemková aristokracie). Vojáci jako rolnici v uniformách a dělníci, třetí byl boj dělníku za své práva. Znovu vidíme konflikt město vesnice, který se přelil do občanské války a byl i hlavním Stalinovým terorem proti vesničanům rolníkům. Zboží od nich šlo na světové trhy. Bolševici se orientovali na západ, věřili v pokrok. Byli to modernisté, chtěli vytvořit moderní sovětskou socialistickou společnost. Národně osvobozenecký charakter. Rusko se začalo fragmentovat a tzv. okrainy se chtěli oddělit a emancipovat (Polsko, Pobaltí, Zakavkazsko, střední Asie). Bolševici národně osvobozeneckou myšlenku podporovali, Finsku povolili se oddělit, ale Ukrajině ne. Vznikl velkoruský nacionalismus - Rusové a Ukrajinci mají být jeden národ. Lenin i bolševici byli pragmatici, nejdřív práce pak teorie a tu se snažili až pak narvat na realitu. Bolševické hnutí se hlásilo k internacionalismu, takže se to trochu popíralo, ale zároveň se hlásili k dekolonizaci. Internacionalistická revoluce byla tedy již šestá revoluce. Později zmutovala do panslavismu - vývozu revoluce , která spasí svět. Je to vznik sovětského imperialismu. (30.10.2017)