Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ambiciózny medzinárodný filmársky projekt spojil pätnásť režisérov svetového formátu. Každý z nich nakrútil filmovú poviedku s jednotnou a voľne poňatou témou času. Vznikli tak dva celovečerné filmy ktoré nesú názvy Trúbka a Čelo. Segment Spikea Leeho sa s režisérovým príznačným politickým radikalizmom volá We Wuz Robbed (Okradli nás) a zachytáva udalosti prehry Al Gorea v amerických prezidentských voľbách s Georgeom Bushom. Werner Herzog nakrútil dokument o prírodnom národe v amazonskej džungli, ktorý od objavenia bielymi ľuďmi čelí vymretiu na civilizačné choroby. Jim Jarmush v štýlovo čistej poviedke zachytil desaťminútovú pauzu filmovej herečky počas náročného nakrúcania. Wim Wenders zobrazil halucinácie človeka pod vplyvom LSD. Claire Denisová zachytila dialóg francúzskeho filozofa a jeho študenta, v ktorom diskutujú o probléme inakosti. Jean-Luc Godard zostrihom svojich filmov opäť potvrdil sám sebe, že je najväčším filmovým režisérom všetkých čias. Jiří Menzel vyrobil z archívneho materiálu portrét herca Rudolfa Hrušinského od mladosti až po smrť. (oficiálny text distribútora)

(viac)

Recenzie (30)

MsUtahraptor 

všetky recenzie používateľa

Histoire d'eaux- *** About Time 2- odpad! Čtyři obrazovky, spousta klapavého běhání a nesouvislé žblebty (nejen) o Churchillovi. One Moment- ** Být to video na YouTube, dám palec nahoru. Od filmového kraťasu ale čekám něco jiného. Ten Minutes After- *** Vers Nancy- ** The Enlightenment- **** Addicted to the Stars- *** Dans le noir du temps- * ()

Fingon 

všetky recenzie používateľa

Je to čtrnáct let, co jsem viděl první díl (The Trumpet). Bylo to jedno z mých prvních DVD vůbec (snad z časopisu?), od tamních režisérů jsem snad do té doby neviděl nic a o části jsem nikdy předtím neslyšel. The Cello jsem zaregistroval v Menzelově filmografii už před časem, ale nikdy jsem se k němu nedostal, nebyl důvod. Ten se nakonec našel - Menzel zemřel, tak se sluší jeho filmografii dorazit. Tentokrát mi alespoň s jednou výjimkou všechna jména něco říkají a s jednou výjimkou (odlišnou) jsem od těchto tvůrců už něco viděl (někdy i víc) Bertolucci -6/10 Figgis - 7/10 Menzel - 5/10, na druhé straně jako prostřih Hrušínského kariérou... Szabó - 5/10 Danes - 4/10 (žvanení o ničem, mizerné titulky) Schlöndorff - 8/10. Nejlepší povídka, skvělá kamera Radford - 7/10 Godard - 6/10 se zaťatými zuby. Střihák stejně jako Menzelův, ale na úplně jiné úrovni. Nikdy víc. A že se těch povídkových snímků tohoto typu vyrojilo - Chacun son cinéma, Lumière et compagnie, 11'09''01 ... ()

Reklama

Artran 

všetky recenzie používateľa

B. Bertolucci **** (Bravurně zhuštěný příběh o odloučení od vlastní kultury a niterném návratu k ní po několika letech.) - - - M. Figgis * (Nepochopil jsem, neoslovilo mne to. Navíc trik s rozdělením obrazovky do několika okének jsem viděl již několikrát a v mnohem smysluplnějším zpracování.) - - - J. Menzel *** (Snad až příliš sentimentální a ty mlsné záběry na ženské prdelky si Menzel taky mohl odpustit. Přesto pohled na tvář Hrušínského jako mladíčka a jako starce je působivý velmi) - - - I. Szabó *** (Výročí svatby, opilý manžel, hádka, deset minut. A všechno je najednou úplně jinak... Zpracování je přes svojí funkčnost poněkud průhledné.) - - - C. Denis ***** (Dialog filozofa Jeana-Luca Nancyho a jeho studentky. Čas je všudypřítomný stejně jako prostor a být cizincem neznamená nebýt v sounáležitosti. Ten moment, těch deset minut je ona vzdálenost, která nás odděluje.) - - - V. Schlöndorff ***** (Vznešený text sv. Augustina z jeho Vyznání režisér ironicky konfrontuje s přízemností lidí v kempu. Ano, ano i Augustin může být otravný hmyz...) - - - M. Radford **** (Můj bože, kéž by Radford natočil takovouto celovečerní sci-fi! Skutečně hypnotické krasosmutnění...) - - - J.-L. Godard ***** (Posledních deset minut z konce časů. Intelektuálních, melancholických...) ()

honajz2 

všetky recenzie používateľa

Po první antologii, která je snad nejlepší filmovou antologií vůbec a kazí ji jenom Spike Lee, přichází druhá, která je výrazně, a to o dost, horší. Tentokrát jsem znal i všechny přispívající režiséry a i když ne od každého jsem něco viděl, aspoň jsem věděl, že vůbec existují. Jenže tahle osmička režisérů prostě nedokázala předvést to, co ta minulá. HODNOCENÍ JEDNOTLIVÝCH POVÍDEK: Bernardo Bertolucci - Od Bertolucciho jsem nikdy nic neviděl a zde mě svým segmentem zrovna nezaujal. I když to dobře vypadá a má to zajímavý příběh, celkový dojem vidím tak na průměr. (3*) Mike Figgis - Hm, tak jsme si zaexperimentovali, film rozdělili na čtyři obrazovky a kromě toho experimentu to ani nic neříká a zvolená forma prostě nevydrží bavit celých 10 minut. Jednoznačně nejhorší povídka z celé druhé antologie (1*) Jiří Menzel - Tady se koná opak - zatímco Figgis u mě dopadl nejhůř, Menzel dopadl nejlíp. Jeho segment je nostalgickým ohledem za vlastním životem (zde Rudolfa Hrušínského a jeho rolí), který je perfektně souvisle sestříhaný z filmů, ve kterých Hrušínský hrál a do toho je přidaná klavírní hudba, která sice někomu může lézt na nervy (mě teda ne, ale určitě by se někdo našel), ale zároveň jenom neskutečně umocňuje celou tu zvláštně nostalgickou atmosféru. Perfektní, a to neříkám kvůli tomu, že bych byl nějaký velký obdivovatel Menzela, i když si ho vážím. Celkem smutné, když si vezmu, že nejlepší povídka téhle antologie je jenom sestřihem záběrů z několika filmů. (5*) István Szabó - Szabó natočil povídku o tom, co vše se může odehrát během deseti minut - něco jako Kaurismäki v první antologii, až na to, že Szabó to natočil na jeden záběr. Výsledek je nanejvýš průměrný a ani ne zrovna zajímavý. (3*) Claire Denis - Denis zase dopadla kontroverzně (stačí si přečíst komentáře zde), a to její příspěvek ani moc kontroverzní není. Filozof a studentka se ve vlaku baví o cizincích. Chvíli je to zajímavé, chvíli ne, teda to, o čem se baví. Souhlasil bych jak s čím, ale ta cesta vlakem, je nasnímaná neskutečně podmanivě. Já vím, že to zde není hlavní, ale hlavně díky tomu se z toho nestala žádná nuda a těch 10 minut jsem si zvláštním způsobem užil. (3*) Volker Schlöndorff - Komár Svatý Augustín létá nad nějakým piknikem, mluví o minulosti, přítomnosti a budoucnosti (btw, tady je tak strašně často použito slovo "time", že by z toho šla udělat nějaká chlastací hra) a zajímavá na tom je jenom ta kamera, jinak nic. Jako jo, v angličtině nejsem tak zdatný, tak mi nějaká hloubka toho asi unikla, ale i tak, nezaujalo. (2*) Michael Radford - Druhá nejlepší povídka, která je tentokrát laděná do sci-fi a i když je celkem odhadnutelná, zaujme nejen ztvárněním budoucnosti, ale i citlivým příběhem, kamerou a skvělou hudbou. Přesto můj dojem na 5* není, avšak pevně věřím tomu, že kdyby tohle zfilmoval Wenders, bylo by to na 5* okamžitě. (4*) Jean-Luc Godard - Godard klasika, akorát tohle má melancholickou atmosféru. Obecně tahle povídka je celá o konci světa a s tím souvisejícím koncem všeho možného, lásky, filmu, atd. (3*) Celkově mě tahle antologie poněkud zklamala, ale ono je to taky tím, že zde nebylo tolik talentovaných režisérů, jako v jedničce. Každopádně, kdyby bylo Dalších deset minut III., rozhodně bych proti nebyl a moje ideální osmička režisérů by vypadala takhle - Greenaway, Svěrák, Tsai, Rohrwacher, Noé, Puiu, Sláma, Benning. 3* () (menej) (viac)

Slarque 

všetky recenzie používateľa

První půlku jsem neviděl, ale druhá je velmi nevyrovnaná. Nejvíce mě zaujal Radford s citlivou sci-fi povídkou o čase a cestování vesmírem. Naopak Figgis dodal další téměř nekoukatelný experiment a Denis natočila černobílou sociologickou přednášku o cizincích. Obě jmenované měly s časem společné jen to, že nás o něj okradly. ()

Galéria (14)

Reklama

Reklama