Réžia:
Pavel JirásekKamera:
Petr VejslíkObsahy(2)
Osudové momenty konce druhé světové války z moravské metropole. Historický dokument o drastickém konci dlouhodobého soužití tří etnik na území města Brna. Silné německé a židovské menšiny, žijící v Brně od středověku, se zpravidla dokázaly s českým živlem sžít a formovaly významně podobu města. Radikalizace a nástup Adolfa Hitlera k moci však přivedl brněnské Němce do tábora nacistů a do války. Začala doba etnických čistek, při nichž Brno mělo postupně o svou jedinečnost přijít. Dokument zachycuje období druhé světové války, zejména pak od podzimu 1944, kdy bylo Brno masivně bombardováno, až do května 1945, kdy došlo k živelnému odsunu německých obyvatel Brna na rakouské hranice. Osu vyprávění tvoří zkušenosti českého redaktora Lidových novin a spisovatele Bedřicha Golombka, který své osobní útrapy i strádání celého města po celou dobu války písemně zaznamenával. Jeho syrové reportážní a dokumentární svědectví o tom, jak okupaci prožívali „lidé všedního dne", vyšlo v roce 1945 hned po skončení války jako kniha s názvem Co nebude v dějepise. Hrané pasáže vycházející z Golombkovy knihy jsou doplněny a konfrontovány se vzpomínkami žijících pamětníků, kteří zastupují různé strany tehdejšího konfliktu. Jejich autenticita je podpořena řadou nově objevených či obrazově restaurovaných archivních záběrů. (Česká televize)
(viac)Recenzie (10)
Tento dokument nie je o bojoch a streľbe, ale o ukončení spoločného spolužitia dvoch etník Nemcov a Čechov. Veľká vďaka za uvedenie archívnych záberoch, napríklad z uvítania Hitlera v centre Brna, ale aj z príchodu prieskumnej hliadky 41. gardovej brigády Červenej armády do Brna. V dokumente je zmienka aj o najvyššom dôstojníkovi Červenej armády, ktorý zahynul na území našej republiky. Išlo o zástupcu náčelníka štábu 50. transylvanského zboru 53. armády generálmajora Maxima Jevsejeviča Kozyra, ktorý padol pri oslobodzovaní Brna. Celková bilancia protektorátneho Brna v rokoch 1939 až 1945: zahynulo viac, ako 10 tisíc brnenských židov v koncentračných táboroch ale zahynulo aj okolo 1200 ľudí českého pôvodu. No v priebehu rokov 1945 až 1949 bolo z Brna odoslaných až 25 tisíc osôb nemeckého pôvodu, z nich preukázateľne 1691 zahynulo. O spoločnom žití rôznych etník pred vojnou, vo vojne ale predovšetkým po vojne je množstvo kvalitných filmov. (Adelheid,1969; Zabíjanie po český,2010; Habermanov mlyn,2010; Povedz, kde tí mŕtvi sú,2010; Božia dúha,2007; Noc na švédskom vale,2006; Kde sa valia kamene,2007; Masaker na Švédskych šanciach, 2000; Kytlice, Zimmer frei, 2012 a mnoho ďalších. ()
sice je to moderní v celém světě,ale ta hraná pasáž se mi prostě nelíbila..kdyby se vynechala,tak plnej počet za super dokument..tu knížku si hned seženu,mám už jiného brněnského spisovatele,který zase píše deník v letech 48-58 a nejsilnější věta,co je v celé knize je: " Proti Rusům se dá skoro říct jak dobře bylo za války." ()
Vyprávěním pamětníků jsem si udělal komplexní obrázek o situaci v Brně na konci války, epidemiích a o zjitřených emocích obyvatel. ()
Cenné dobové záběry a výpovědi pamětníků, zvláště pro lidi, které jsou s tímto městem spjati. Zachyceno je příkoří na Židech a Češích ze strany Němců během druhé světové války, dále příkoří na Němcích ze strany Čechů po válce. Chybí příkoří na Němcích ze strany Čechů během první československé republiky, příkoří na Češích ze strany Němců během rakousko-uherské monarchie atd. Spirála nenávisti nemá konce, proto buďme vděčni za mírumilovnou Evropskou unii. ()
Kdybyste na vlastní oči viděli tu dívku, kterou Němci svázanou táhli...její znetvořený obličej, jak ji uvázali a zavraždili, již nikdy by Váš syn, vnuk ani pravnuk nepodal ruku žádnému Němci. Osudy jedinců i veškerého, národnostně velmi smíšeného obyvatelstva Brna, které v tomto období hrálo velmi zajímavou roli. ()
Galéria (35)
Fotka © Česká televize / Tomáš Hájek
Reklama