Okouzlení

filmy Todda Haynese a já nejspíš nikdy nebudeme kamrádi.I´m not there bylo zvláštní a Carol mě hodně nebavila.Wonderstruck je někde mezi.Zvláštní a poměrně těžko identifikovatelná občasná nuda.Dva zdnálivě nesouvisející příběhy (přičemž ten "modernější" je o něco lepší) nenabízejí prakticky nic a ve chvíli kdy se na konci spojí to není o moc lepší.Jeden z filmů,které by člověk úplně vidět nemusel a když už tak ho velmi rychle zapomene...40% (25.02.2018)

V roce 1977 utíká čerstvě ohluchlý chlapec do New Yorku pátrat po svém otci (o kterém jeho zesnulá maminka bůhvíproč nikdy nemluvila), "zatímco" hluchoněmá dívka hledá ve 20. letech, na konci éry němého filmu, ve stejných lokacích svou odcizenou matku. Jejich linie asi měly spolu nějak souznít či se dojemně prolínat, ovšem nakonec vedly jen ve vychtěné, rádoby "magické", sentimentu plné setkání (a reklamu na muzeum). Celkově se tu skoro nic nedělo, vnímání ruchu velkoměsta z pohledu neslyšících sice bylo zajímavé, ale ve výsledku se ponížilo na doprovodné obrázky pro výraznou Burwellovu hudbu. 5/10 (17.04.2023)

Carol sice působila pohádkově, ale až Wonderstruck je Haynesova pohádka se vším všudy. Znovu ve spojení s kameramanem Edwardem Lachmanem vytvářejí obrazový skvost, který lahodí nejen oku, ale i duši. Nedílnou součástí a tady bych řekl i takovým lepidlem, které drží celý film po hromadě je soundtrack Cartera Burwella, který je jedním z nejlepších tohoto roku. Soundtrack tady hraje opravdu velkou roli, protože často pomáhá vyprávět děj a navíc výborně podtrhuje herecké výkony dětských neslyšících představitelů. Film je vyprávěn ve dvou rovinách, černobílé minulosti z let dvacátých a barevné "přítomnosti" z let sedmdesátých. Film díky tomu drží diváka v napětí, protože je od začátku jasné, že tyhle dva příběhy jsou propojené, je jen potřeba přijít na to jak. Stane se tak ve výtečném finále, které Haynes mistrovsky vystupňuje až na vrchol. Další věc, kterou Haynes zvládl na jedničku, je zachycení časoprostoru každého z příběhu, oba příběhy jsou nasáknuté atmosférou doby, v které se odehrávají a skvěle se doplňují. Co je hlavní navzájem se neruší, což by se mohlo ve filmu, který střídá vyprávění dvou příběhů lehko stát. Posledním ozdobným šperkem filmu je herecký výkon Julianne Moore, která tady prostě musí potěšit naprosto každého. Wonderstruck na rozdíl od Carol není žádným těžkým soupeřem do ringu v klání o ocenění, nicméně Amazon ukazuje, že si nebojí zaplatit odvážné a nadané režiséry a tenhle směr jakým se vydávají by jim mohl v budoucnu přinést spoustu ovoce. 78% (09.01.2018)

Nízké hodnocení nechápu, filmovější film, abych pohledal. Film, který vyvolává touhu žít, objevovat, věřit a doufat. Možná není tak kontroverzní jako Haynesovo předchozí retro, které nahlíželo na lesbický vztah, ale hluší také nejsou častými hrdiny filmů. Nádherné prolínání dvou linii, které vizuálně maximálně čerpají ze svých epoch (dvacátá a sedmdesátá léta) a která postupně nacházejí nečekané styčné body. Závěrečnou vysvětlovačku, kterou by normální tvůrce sfoukl běžnou konverzací v knihkupectví, pojímá Wonderstruck výpravněji. Už tak je to film, který vypadá draze, obě epochy jsou zprostředkovány věrohodně vůči filmovým předchůdcům (hrozně bych si přál vidět celý němý film, z něhož jsme viděli jenom úryvek), a když se zdá, že peníze došli a filmaři sáhli k loutkové alternativě, je to milý odkaz na jádro filmu, navíc precizně zpracovaný. Brian Selznick, autor Huga, se zkrátka nezapře. (16.03.2018)

Zvláštní drama, která se snaží být tak moc alternativní, až je hrozně nezáživné. Nejlepší jsou paradoxně scény z němého filmu, které jsou i obrazově zajímavé. Příběh kluka ze 70. let byl ale patetický opruz, kterému ani jednou zajímavá, ale po druhý naprosto úděsná hudba, vůbec nepomohla. Smysl a logiku to má, ale to jenom v případě, když si vypreparujete mozek a dokážete vnímat děj. Za jiných okolností nastupuje Doktor Spánek a s ním Vám už nepomůže nikdo. (16.09.2019)