Konečná stanice Mars

Jako velký nadšenec pro žánr, téma, a vůbec brakové scifi jsem pravděpodobně docela nadhodnotil. Kdybych měl uvést důvod, je jím určitě Nick Adams. Mám ho celkem rád – měl bezesporu talent, pohnutou historii, byl kousek od vrcholu. Směřoval spoustu let, prakticky od smrti svého nej-kamaráda Jamese Deana, k nevyhnutelné sebedestrukci. Vrátil se po několika letech z Japonska, kde ho uctívali jako velkou hvězdu (v Godzillách a podobných ptákovinách), aby se rozvedl a vyřešil finance. Nějak to nezvládl, a ještě před uvedením Mission Mars v kinech se (skoro jistě úmyslně) předávkoval antidepresivy. Ve své situaci vzal roli v tomto děsu, stejně jako McGavin. Tihle dva jsou jediné nebéčkové či necéčkové elementy filmu. A zatímco McGavin zubynehty hraje divnou roli, Adams předvádí směs špičkového herectví (zde nenadhodnocuji) a naprostého zoufalství... velmi silné. Brzkou smrt v tom vskutku vidím. Ke zbytku filmu si tak leda uplivnout. Samozřejmě nechutné znásilnění fyziky, chemie, astronomie a logiky tak nějak k céčkovým filmům patří (nehodlám vypočítávat faktické chyby, to by ten příspěvek byl hodně dlouhý), problém je hlavně, že je tak trochu o ničem. Příběh nějaký má, něco se tam děje a o něčem se plká, ale smysl to nemá. Prostě skoro hodinu se letí na Mars, mluví do toho otravné manželky (na Zemi i v představách astronautů), na Marsu se bojuje a pak se letí domů. P.S. na imdb v reviews je zajímavý komentář režisérova syna, který popisuje zákulisí natáčení. (01.06.2012)

Nízkorozpočtový snímek je typickým představitelem žánru sci-fi 50.let.Tři američtí astronauti, kteří po dlouhé době letu bezpečně přistávají na planetě Marsu, objevují tělo zmrzlého ruského kosmonauta a tajemnou mluvící kouli. Darren McGavin se vrátil na Mars jako astronaut v seriálu Marťanské kroniky o jedenáct let později. (02.06.2020)