Výkřik z kamene

Zlatý Lev - výběr (20.01.2006)

„Je to zvláštní... sám sebe jsem se ptal: Co žene lidskou bytost k tomu, aby lezla po horách? Jako kdyby tam dole nebyl život složitý...“ To já se, když vidím ty horolezce riskující dobrovolně vlastní život, ptám často podobně. Přesto svůj velký obdiv k těmto velkým borcům na skalách popřít nemohu a navíc ona sdílená touha překonávat náročné překážky a překonávat sám sebe může zároveň fungovat i jako obecná motivace. Začátek zasazený do prostředí televizního pořadu mě hodně zaujal a pohltil hned od úvodního camea pana režiséra, samotný příběh pak také a byť se mi kdesi uprostřed začal chvílemi mírně táhnout, oceňuji ze strany Wernera Herzoga skutečně hluboký ponor do tématu včetně slušně rozehrané psychologie postav, a strhující závěr mi vše dříve potenciálně zaostávající dokonale vynahradil. Přestože tento snímek obsahuje i řadu delších statických záběrů a místy svým pojetím připomíná skoro až dokument, zároveň ty dlouhé scény z přírodně extrémního prostředí mají v sobě velmi silnou atmosféru, u autentických záběrů na lezení po skálách mě vysloveně mrazilo, až jsem se bál, a sugestivní hudba dokázala strhující obsah ještě víc umocnit i po umělecké stránce. Jsem rád, že po předchozím setkáním s tvorbou pana režiséra v podobě horroru Nosferatu – Fantomem noci, což u mě vážně nedopadlo dobře, jsem spatřil tentokrát od Herzoga opět jednou film, jaký ve mě dokázal zanechat silné dojmy. [80%] (27.11.2021)

Tak se mi potvrdilo, že Výkřik z kamene je takovým předělem mezi starší a novější Herzogovou tvorbou. Pořád je to v Herzog znát, ale už se v tom v některých scénách začíná objevovat ta průměrnost a "zameričtění". Ne moc, ale je to tam vidět. I tak bych ale tenhle film ještě víc řadil mezi jeho starší tvorbu, protože i když to není tak povedené, atmosférické a silné jako jeho předchozí filmy, pořád se tu najde nemalý počet silných a povedených scén, včetně závěru. Vůbec všechny ty části, kdy se snaží dostat na vrchol Cerro Torre mají dost do sebe, stejně tak i ta poetická část, kdy se Roccio stáhne z veřejnosti a žije na samotě. Hodně se mi i líbla i hudba a místy i kamera, i když pár scén vypadalo poněkud televizně. Tady ale nevím, jak moc je to skutečně vina toho filmu a jak moc je to vina toho, že jsem to viděl v dabingu. Rozhodně si nechci stěžovat - ten film se shání strašně špatně a neskutečně si vážím toho, že se ke mě ta dabovaná verze vůbec dostala - ale stejně je to prostě dost zvláštní, vidět Herzogův film nadabovaný do češtiny. Už se mi to stalo podruhé, poprvé omylem u Woyzecka, navíc tady byl ten dabing znatelně lepší, nicméně si myslím, že zkreslené ty pocity kvůli němu nemám. Prostě Výkřik z kamene není nic výrazného ani geniálního, ale má to dobrý námět, který je zajímavě vedený a nějaké zapamatovatelné a trochu silnější dojmy ve mě určitě zanechal, takže jsem vlastně i celkem spokojený. Něco do sebe to má určitě. Slabé 4* (12.09.2021)

Film je o konfrontácii dvoch mužov, ktorí v jednu chvíľu zápasili o vrchol nezdolanej hory a tak medzi rečou ešte o tú istú ženu. Film ale na papieri vyzeral asi lepšie. Len neviem či to bolo jednotlivými scénkami, chýbajúcou hudbou aká sa objavila až v závere, či postavami, ktoré z ničoho nič prichádzali a odchádzali a to iba preto, aby nakoniec vytvorili pôdu pre zvrat. A ten bol najlogickejším vysvetlením ich prítomnosti, a preto sa dal očakávať. Na trojec to ale myslím si vydá, veď naraziť na neamerický dobrodružný film, kde je hlavnou záporačkou nedostupná ľadová mrcha nie je zas tak častý jav. (13.01.2020)

Jak už u Herzoga bývá zvykem, i tenhle film si omotává diváka kolem prstu hezky postupně. To co ze začátku vypadá jako lehce nezáživný film o lezectví se ve finále ukáže jako poměrně rafinovaná studie různých přístupů, vycházejících z rozdílných charakterů a ambicí.. a sahající daleko za hranice samotného lezení.... PS: Tentokrát tu sice není Klaus K. se svým “pichlavým“ herectvím, ale žádný strach, titulní hora má podobně démonický charakter :D (05.12.2015)