Zabijakov osobný strážca

Tvrdit, že Reynolds je schopný herec, je stejný nesmysl, jako kdybyste řekli, že je Salma náctiletá šereda nordického typu, ale naštěstí je tu jeden mothafucka element, který tu nevyrovnanou buddy movie drožku táhne koňskou silou. Vysvětlí mi někdo, jak to ten důchodce dělá, že je pořád ve stejné formě, jako když snídal Big Kahuna burgery?! Scény jako „Láska na první pohled za doprovodu Lionela Richieho“ (La Cucaracha Jackson při ní hází neuvěřitelné pohledy) či bitka v železářství dávají trochu zapomenout na pomalejší rozjezd, levně vypadající digiprotlak a pro zvolený styl poněkud nemístnou povahu teroru diktátora Oldmana (zabití dítěte, kamion v davu). Tím mísením nyní docela citlivých témat a ujeté nadsázky kola Hughesova povozu kapánek zaskřípala.. Apropo, kdyby to Whitney nepřeháněla s kokainem, mohl nyní čela hitparád okupovat hit „I will always hate you“.. (31.10.2017)

Kdybych mi bylo dvanáct a film bych viděl v sobotu večer na Nově, byl bych nadšen. Jenomže dvanáct mi už dávno není a film jsem viděl v kině. Shane Black, který zásadně ovlivnil podobu moderních buddy movies, pochopil, že pokud chcete filmy jako Smrtonosná zbraň točit dneska, nesmíte se/je brát vážně (viz třetí Iron Man nebo Správní chlapi). Náběhy k sebereflexi jsou sice i v Zabijákovi a bodyguardovi (i když hranice mezi „je to hrozně debilní, vy to víte a my víme, že to víte“ a prostým „je to hrozně debilní“ je někdy hodně tenká), ale film s nimi pracuje hrozně nedůsledně. Vedle takřka parodických scén (za Michaelem probíhá apokalypsa, zatímco on nerušeně pokračuje ve svém monologu) jsou zde momenty prosté nadsázky, které mají být dojemné nebo, v horším případě, vypovídat o pseudofiktivních válečných zločinech (linie s Dukovičem mi vzhledem ke kontextu přišla dost nevkusná). Stejnou krizí identity trpí i postavy. Občas se chovají jako osoby poučené žánrovými klišé, ale v řadě jiných ohledů jen předvídatelně následují konvence a dělají hloupé chyby. Vyprávění zas a znovu ztrácí spád vinou neúspěšné snahy zlidštit oba hrdiny pomocí jejich vztahu s drahou polovičkou a víceméně seriózního vysvětlování toho, jak se z nich stali lidé, kterými jsou (naprosto mimo je svým velevážným tónem třeba flashback s Dariovou první vraždou). Tohle neustálé vztahově-poradenské mudrování, dokonce i v okamžicích, kdy hrdiny znatelně tlačí čas, není obratně zakomponované do probíhající akce a jen natahuje stopáž – hlavní dějová linie se jakoby zastaví, aby se pánové mohli nimrat ve svých pocitech a trochu si zafňukat. Tempo je tak notně nevyrovnané a film se zdá být mnohem delším. Úroveň hodně zvedají dlouhé akční sekvence v Amsterdamu a Haagu, které jsou sice strašlivě sestříhané a vyprávění nikam neposunou (tedy kromě toho, že se postavy přesunou z jednoho místa na druhé), ale mají patřičný drajv a vtip. Pak ovšem přichází nezvládnutý (trikově, scenáristicky, herecky) závěrečný akt, který v podstatě popírá předchozích sto minut (vše se nakonec vyřeší úplně jiným způsobem, než k němuž příběh celou dobu směřoval) a celý film míří strmě do háje. Zabiják & bodyguard by mohla být výborná high-concept akce s dvojicí charismatických herců (z nichž filmu skutečně kraluje Jackson) a devadesátkovým feelingem, jenomže to by nesměla svou béčkovou přepálenost tak neobratně obhajovat a dodávat si na důležitosti způsobem, který zabíjí veškerou zábavu. 50% (18.08.2017)

Hughes nekope první akční ligu jako kolegové Stahelski nebo Leitch, takže i když má akce vypadat jako ta ve Wickovi, nebo Atomic Blonde, není tak dobrá. Občas dokonce některé záběry vypadají jako Van Dammovské béčka z Rumunska. Ale to je jeden z mála neduhů jinak velmi uvolněného, místy velmi zábavného a totálně vyhláškovaného filmu, ve kterém dominuje především ústřední dvoje hlavních hrdinů, ikonický padouch Oldman, který si pořád hraje to své a pořád nás to baví a Salma Hayek, které je 50 a naprosto nepochopitelně vypadá pořád na 30. Asi to člověk nebude mít chuť vidět opakovaně, protože zmízí moment překvapení a podruhé by si uvědomil, jak velká blbovina to vlastně je, ale fajn odlehčená zábava na jedno použití. (20.08.2017)

Jejda, jak já se těšil. Patrick Hughes do první akční ligy nepatří, přesto se snaží a některé sekvence jsou vymazlené. Ovšem jiné dost trikově mdlé. V Interpolu někdo zlobí, sličná agentka tak raději kontaktuje svého bývalého Ryana Reynoldse, který před ztrátou klienta patřil ke špičce osobních strážců, aby pomohl dopravit do nizozemského Haagu zásadního svědka procesu s běloruským diktátorem (mimochodem tahle linie o genocidě se do podobného filmu moc nehodí). Tím svědkem je motherfucker nájemný vrah Samuel L. Jackson. Jenže překážek je hodně. A tenhle ultracool týpek vlastně ani žádnou ochranu nepotřebuje. Což není jediná výtka k zápletce, která je chatrná. A s ní jsou chatrné i samotné dialogy a situace, do kterých se dvojice dostává. Moc jsem se těšil, že zase někdo po dlouhé době udělá pořádný zářez do žánru buddy-movie. Nesourodá dvojice hrdinů by tu sice byla, jenže dost často přijde na citové projevy a vztahové poradenství, vzájemné popichování je naopak úderné jen v minimu případů. Prostě spíš úsměvné, než že by se u výsledku dalo smát nahlas. Ulítlé béčko s áčkovými herci a dialogy, které potřebovaly mnohem větší péči. PS: Prořízlá pusa Salmy Hayek pobaví. (03.09.2017)

Akční buddy movie přesně v tom stylu, který mám rád už od dob, kdy jsem ještě jako malej capart pořád dokola koukal na Smrtonosné zbraně, Posledního skauta, Tango & Cash atd. Sympatické hlavní postavy (chemie Jacksona a Reynoldse funguje bez problémů), na jistotu obsazení padouši (Gary Oldman jako brutální běloruský diktátor - beru za každé situace), zábavná akce, kde okatě digitální jsou snad jen některé výbuchy, ucházející humor a dostatek nadhledu. Flashback seznámení Jacksona se Salmou Hayek je skvělá ukázka ladného skloubení krvavé akce, černého humoru a ryzí romantiky. :-) Nevím, jak ostatní, ale já takovéhle filmy zkrátka pořád potřebuju. Mám z nich totiž lepší pocit a zážitek, než z většiny těch padesátidílných pseudoepických ság, které na nás všelijaká filmová studia v posledních (hodně) letech sypou ze všech stran (a už to začíná být kapku otravné). 70 % (09.12.2018)