Sign of the Cancer
Československo,
1966, 87 min
(Alternatívna 85 min)
Réžia:
Juraj HerzKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Svatopluk HavelkaHrajú:
Zdeněk Štěpánek, Zora Božinová, Lubomír Černík, Ilja Prachař, Josef Chvalina, Karla Chadimová, Věra Vlčková, Eduard Kohout, Václav Lohniský (viac)Obsahy(1)
V dosti bizarním prostředí jedné nemocnice se odehrává kriminální zápletka - dojde tam k vraždě. Jedna z lékařek odhalí skutečný důvod zločinu, zjistí i jeho pachatele. Avšak film více než o vyšetřování vypovídá o lidech, kteří v nemocnici žijí, zvolené prostředí zaplnil figurami dosti svéráznými až bizarními... Režisér Juraj Herz se pokusil experimentovat i se zvukovou stránkou - i známé tváře předaboval jinými hlasy. (oficiálny text distribútora)
(viac)Zaujímavosti (12)
- Strihové zmeny a znovu natočenie niektorých scén došlo až po zakúpení filmu do talianskej distribúcie Carlom Pontim. (Raccoon.city)
- Zoru Božinovou (MUDr. Marie Nováková) nadabovala Alena Kreuzmannová, Ilju Prachaře (docent) Jiří Pleskot, Karlu Chadimovou (Hošková) Eva Klepáčová, Jana Vlčka (Zima) Ota Motyčka, Růženu Vlčkovou (pacientka Rybičková) Eva Svobodová a tehdy před kamerou debutující Věru Vlčkovou (sestra Jiřina) Milena Dvorská. (funhouse)
- Herce Lubomíra Černíka si režisér Herz do filmu prosadil, i když věděl, že je těžký alkoholik. Skončilo to tak, že se mu chtělo pořád spát a odmítal natáčet. Herz ho doslova prosil, aby pokračoval. Když se ve zvukovém studiu natáčely postsynchrony, musel jeho roli namluvit Jiří Sovák, protože Černík toho nebyl schopen, byl v protialkoholické léčebně. (raininface)
- Natáčelo se v Praze, nemocnice je VFN na Karlově náměstí. (rakovnik)
- Veškeré erotické scény musely být ze snímku vystřiženy. O film projevil zájem italský producent Carlo Ponti, který se podílel např. na financování filmu Hoří, má panenko (1967), koupil práva, a trval na oněch scénách. Herz erotické scény natočil znovu v Itálii. (mchnk)
- Docenti a doktoři, kteří pracovali na klinice, na které se film natáčel, si vyžádali projekci filmu. Byli z něj velmi rozhořčeni a trvali na zákazu. Jediný doktor kliniky prof. Charvát, který měl na klinice velký respekt a váhu, film uznal jako umělecké dílo o tématu, který by pacient raději neměl vědět. Tímto prakticky snímek zachránil. (mchnk)
- Scénář k filmovému zpracování dostal Zbyněk Brynych. Ten ovšem přenechal úlohu režiséra na Juraji Herzovi, který u něj dříve působil jako pomocná režie u filmů Každá koruna dobrá (1961) či Transport z ráje (1962). Herz jako první změnil název filmu, který před tím byl „Poslední večeře“. Herz název změnil, protože jej pobavilo, jak režisér Jasný trval na astrologických znameních jednotlivých herců, když je obsazoval pro svůj film. (mchnk)
- Film je založen na detektivním románu Hany Bělohradské, Poslední večeře. (M.B)