Sladké hry minulého leta

Pro pracujícího člověka moderního věku je to nedívatelný až nepochopitelný film.Všichni dělaj hovno, jen žerou, chlastaj a šukaj. Kde na to berou? Proč jsou tam ty dlouhé pasáže s podřadnou hudbou? Připomnělo mi to hudbu pro chvíle pohody na stanici Praha. 1* dávám za impresionistickou kameru, 1* za sem tam povedený vtip od Lasici a Satinského. Asi 20 min jsem vydržel. (24.05.2018)

Milovníci impresionizmu radosť musia mať, takto sa s obrazmi prírody a ženy hrať. No mimo túžby sprzniť telo ryšavé vidieť i obrazy viacej boľavé. Víkendy v objatí mužov, vína i prírody čara strieda dusná práčovňa, kde stúpa večná kotlov para. Absinth sťa liek zabudnutia, že do manželstva nehrnie sa nik z mužskej ekipy, hoc čo sa týka v lone pobudnutia, rád by si v ňom omočil ten i ten i Ty! Sladkobôľne hipisácke skackanie utvrdilo v názore, že tráviť čas voľný má zmysel prevažne v prírodnom obzore. (26.07.2013)

Haha, hlavná predstaviteľka Jana Plichtová (momentálne už prof. Plichtová:) ma učila na vysokej škole (študoval som psychológiu v Blave). Jej skúška bolo to najväčšie peklo, čo mohol človek zažiť:))) O to väčšia haluz, keď prísnu pani profesorku vidíte v takejto roli:))) Ale k filmu...Príjemne nostalgický poetický film, ktorý neurazí. Mne osobne sa pri jeho pozeraní vybavili krásne a bezstarostné časy mojej mladosti (a to mám 23:). Skrátka pohodička, na TV viac než dobré... (31.10.2006)

Tato studie volnomyslenkarstvi s maupassantovsko-monetovskym vizualem me zcela minula ucinkem. Pet borcu se taha s takovou zrzavou prostou mysli, pak ji nekdo z nich udela dite ale nevedi kdo, porad ji dal tahaj po mejdanech, pak holka potrati, ale spolecne se tomu zasmejou. Pak je konec....mno. P.S.: moc hezka byla ale ta pihovata zrzka Plichtova v hlavni roli, tak pro ni udelim stred. Nevsadil bych si ale, ze jeste nekdy tohle dilko uvidim... 3- (03.05.2015)

Ve filmu se hlavně souloží, potom ještě žere, kouří, plave na loďce, a všelijak zevlí. To vše v pravidelně se opakujících a bohužel i dosti protáhlých sekvencích. Ještě se tam dost nesnesitelně přehrává. Bylo vidět, že záměr byl jeden, ale osazenstvo se s ním dosti těžko ztotožňovalo. Dále bych se chtěl zamyslet nad tím, co vlastně vedlo socialistické soudruhy k interpretování tohoto zednářského díla. Zřejmě ta sexuální svoboda byla za socialismu jedinou svobodou, a tímto se to pracujícím inoktrojovalo. Podle mě Juraj Herz je prostě kokot, tak co taky čekat, že. (18.12.2013)