Réžia:
Andrzej WajdaScenár:
Andrzej MularczykKamera:
Paweł EdelmanHrajú:
Bogusław Linda, Aleksandra Justa, Zofia Wichłacz, Krzysztof Pieczyński, Szymon Bobrowski, Mariusz Bonaszewski, Maria Semotiuk, Bronislawa Zamachowska (viac)Obsahy(1)
Rok 1945 Stalinova moc ovláda Poľsko. Slávny maliar Wladyslaw Strzeminski odmietne robiť umelecké kompromisy a tak sa stane prenasledovaným, vylúčia ho z univerzity, jeho obrazy sú strhané zo stien galérií. Za pomoci niektorých svojich študentov sa rozhodne bojovať proti komunistickej strane a stáva sa symbolom umeleckého odporu proti tyranii. (ASFK)
(viac)Videá (4)
Recenzie (94)
Syrové a pravdivé od začátku až do konce. Mělo by být promítáno v rámci výuky studentům středních a vysokých škol, protože snahy o navrácení totalitních režimů s despoty v čele jsou nyní celosvětově velmi silné. Poklona panu Lindovi za jeho náročný herecký výkon, který zahrnoval ztvárnění hlavního hrdiny fyzicky výrazně hendikepovaného. Wajda bez kompromisů, čestné ukončení jeho tvůrčího života. ()
Poslední film 90 letého režiséra Wajdy. Hrdina je systémem postupně lkvidován. Vyloučí ho ze svazu, zruší mu zakázky… Tichý ponurý svět šedivých obličejů je podán přesně a účinné, jen je potřeba dost vysvětlivek pro novou generaci, které se týkají hlavního hrdiny a éry 50. let. Chvílemi až beznadějná situace. ()
I ve svém posledním díle veliký Polák přináší nové akcenty do svého životního tématu, kterým je velký rozkol v polské společnosti daný jejím roztržením mezi směřováním k demokracii a šovinistickou touhou po velmocenskosti za každou cenu. Z toho plynoucí konflikty s Německem a Ruskem vedly tamější společnost k děsivým událostem a ztrátám. Okamžik na počátku padesátých let vrcholného vzepětí sovětizace Polska, státu vítězného i poraženého současně, je soustředěn do faktické likvidace světového polského avantgardního levicového umělce. Wajda se se svým dílem i životem rozloučil víc než důstojně. ()
Andrzej bol velikán, o tom žádná. Ale nie som si istý, či sa kriticko- historické filmy za posledné dajme tomu 4 roky, už stredoeurópskym divákom neprejedli. Mne teda určite áno. Radšej by som nejaký ľahší žáner, ktorý by kľudne nemusel byť ani s posolstvom. Viem, že mnohých naštvem, ale 28 rokov od pádu komunizmu sa mi zdá, že sa už o ňom povedalo všetko potrebné a je na čase sfilmovať súčasnosť, nie minulosť. Ale pozor, to nehovorím o dokumentoch - tie treba točiť, ale o hraných filmoch! To isté podľa mňa platí aj o filmoch o 2. svetovej. ()
Andrzej Wajda sa nemohol rozlúčiť so svojimi divákmi lepším spôsobom ako týmto filmom. Príbeh umelca s fyzickým handicapom, ale silnou vôľou pracovať je v príkrom rozpore s dobou, v ktorej tvoril a učil. Povojnový nástup komunistických diletantov vo svete umenia ( pochopiteľne nielen v tomto obore ), ktorí bojujú proti významnému umelcovi Władysławovi Strzemińskému a zničia mu profesný i súkromný život, je razantný a nemilosrdný. Poznáme to aj z našich končín, Wajda však dodal snímku aj vizuálnu temnotu, nevľúdnosť prostredia a tieseň. V tomto bezútešnom svete sa úmyselné strohé repliky umelca v konfrontácii s mocou týčia ako majáky vnútornej sily, odhodlanosti a nezlomnosti. Bogusław Linda stvárnil svoju postavu excelentným spôsobom, bola radosť ho sledovať v každom zábere. 4+ ()
Galéria (27)
Zaujímavosti (3)
- Poľská oscarová komisia sa 28. septembra 2016 rozhodla film navrhnúť ako poľského kandidáta na Oscara za najlepší cudzojazyčný film. Film sa nekvalifikoval do deviatich nominácií v tejto kategórii. (Arsenal83)
- Film sa natáčal vo Varšave a Lodži (Poľsko). (Arsenal83)
- Celosvětová premiéra filmu proběhla 10. září 2016 na Mezinárodním filmovém festivalu v Torontu. (ČSFD)
Reklama