Galoše šťastia

V podstatě povídkový fantasticko pohádkový příběh, ve kterém se Herz cítí tak dobře a který je krásně herzovsky pochmurný a temný, než aby byl veselý. Má své velmi světlé chvilky, tu a tam je i zábavný a samozřejmě se můžete pokochat herectvím známých tváří a jmen a vyhledávat, kdo všechno se v tom filmu objevil (a že jich je k hledání a objevování dost). Pokorná je náležitě sladká, dvojitá Brejchová skvělá, Brodský je typicky svůj, patří k té skupině herců, kteří hrají pořád to samé a nic jiného neumí, Kocáb coby dirigent je dost psycho. Je to fajn, ale nějak extra mě to neoslovilo. (24.08.2013)

Snová ironická pohádka, která odpovídá Herzovu poetizmu. Stojí na půl cesty mezi Pannou a netvorem, Devátým srdcem a Žabím princem a Císařovými novými šaty. Tolik popustit uzdu fantazii, vložit do toho celé jednání z opery... na něco takového jsme museli mít jedině Herze a valuty. Protože jednotlivé dada scénky jsou až příliš dokonalé. Zejména Vladimír Javorský, Tereza Herzová nebo Jana Brejchová v dvojroli sehrávají prim. Opulentní výprava a chytře vybrané prostředí jsou pak u Herze naprostou samozřejmostí. (21.07.2013)

Pche, zevraj rozpravka. Takto to dopadne ked sa do tohoto zanru pripletie Herz. Vysledkom je chaoticka, ponura, nic nehovoriaca nuda s peknymi kostymami, vypravou a hudbou ale to je tak jedine, co mozno na tomto diele ocenit. Viac sa toho pretancovalo nez udialo a zaverecna romanticka patminutovka to uz nezachranila. 45% (03.12.2009)

Třebaže jde o pohádku známého pohádkáře, jehož portrét mám už 17 let na jedné zdi, a dostal jsem ho darem v Truro, tak jeho pohádky mají svůj ráz, svou dynamiku, své poselství, ale to v psané podobě. Film je sice co se příběhu týče totéž, ale hrají ho konkrétní herci, které vede chlap zvaný režisér a často to nedopadá oproti psanému textu dobře. Důvodem je právě ten problém dostat melodii příběhu, její emocionální náboj i do filmu. (27.09.2010)

„Zavřete oči, teď máte být mrtvý...“ Vskutku netradiční cesta do světa pohádky, přání a snů, s honosnou výpravou a jedinečnou atmosférou, která v sobě ukrývá velký kus tajemna, romantiku i humor a grotesknost. Cesta do světa, kde je zároveň hlavním vládcem sám autor-režisér, který si originálně hraje se žánrem a nabízí výtvarně i hudebně krásně vyladěnou podívanou plnou úžasných nápadů. Juraj Herz tady opravdu kouzlí, už jen tím, kolik bláznivých myšlenek dokáže stylově přenést na plátno a zakomponovat je do klasického pohádkového námětu. Herz se tu sám rovněž v několika menších rolích objeví a trošku i odkazuje na některé své předchozí kousky (vyčarované plesové šaty na Janě Brejchové připomenou scénu z Panny a netvora, obsazení herečky do dvou protichodných kostýmních postav či karetní dejchánky zase Morgianu)... Spočátku jsem si při tom myslel, že mě tento kostymní výlet do staré Prahy kromě vizuální stránky moc neosloví, oplýval zvláštní komorní atmosféru, ale postupně si mě získal a nakonec jsem si tuto pohádku s půvabnou zasněnou princeznou Terezkou Pokornou, dost užil. Oceňuji, že se Herzovi podařilo všechny ty podivuhodné nápady, atrakce a příhody rozvrstvit napříč celým filmem, který mě tak postupně stále něčím mile překvapil, zabával, uchvacoval, až do konce... Je to pak zážitek, nechat se nést na stejné vlně s tvůrcem a plně vnímat tu nevyzpytatelnou krásu umění v takhle opravdu kouzelné a hravé podobě. [85%] (25.03.2022)