Reklama

Reklama

Četař York

  • USA Sergeant York (viac)
Trailer
USA, 1941, 134 min

Obsahy(1)

Zálesácky ostrostrelec sa stáva jedným z najoslavovanejších amerických hrdinov prvej svetovej vojny potom, čo bez akejkoľvek pomoci zaútočil a zaujal nemeckú pozíciu... (matriosa)

Videá (1)

Trailer

Recenzie (29)

vypravěč 

všetky recenzie používateľa

Legendaristicky vyprávěný příběh Alvina Yorka mě nadchl svou věcností, čistotou a naivitou, sourodými s jeho povahovým vykrystalizováním. Přestože režijní zpracování působivého scénáře (věrohodnou fúzí civilního a duchovního typicky houstonovského!) maximálně zohledňuje propagandistické poslání filmu (a ze všech sil idealizuje americký národ, kulturu, ba civilizaci) a samo ztvárnění hrdinova úspěšného válečného zásahu vyznívá zázračněji než první metanoia v bouřlivé noci, působí celek– i na velkorysou délku – živě a povzbudivě. Podstatný podíl na tom má i dokonale hrající Gary Cooper, jenž dokázal Yorkovo proměňování přesvědčivě vtělit. Give Me That Old Time Religion! ()

Rozjimatel 

všetky recenzie používateľa

1,5  "Put you trust in the Book, Alvin." "But here is another book, York. History of the United States." Neveril som vlastným ušiam. Síce treba dodržiavať, čo je písané v Biblii, takže zabíjať by sa nemalo, ale pozor, je tu ešte jedna (!) kniha. História USA. A v nej sú takí skvelí ľudia, že svätá trojica aj so všetkými ostatnými svätými sa môžu strčiť. Toľko otravných patetických žvástov pokope sa len tak nevidí (náboženských, či vlasteneckých). Tento slávny film už dnes podľa mňa nefunguje v takmer nijakom ohľade. Skutočný príbeh je totálne neskutočný, Postavy sú príšerne teatrálne (matka!). Romanca je naivná a hrozne zahraná. Humor je plytký a nevtipný (ožrani, bitky, atď.). Hudba je až otravne jednoduchá, doslova lepkavá. Ako tak znesiteľné sú až vojnové scény na konci, hoci aj tie sú poriadne prehnané (komické umieranie, strieľanie kŕdľa moriakov). Hlavný hrdina Alvin C. York rieši veľké morálne dilemy (za slávu Boha, či za slávu skvelej Ameriky?), hoci na začiatku je vykreslený ako primitívny dedinský ožran. No a tento ožran sa náhle (božím zjavením) zmení na pacifistického svätuškára (a ja neviem posúdiť, v ktorej polohe bol otravnejší) a aby toho nebolo málo, nakoniec sa zmení ešte aj na Ramba. ()

Reklama

Slasher 

všetky recenzie používateľa

Jediná škoda, že se tento příběh válečného hrdiny Alvina Yorka věnuje až příliš moc jeho osudu před válkou jako prosťáčka z Tennessee; tedy střílení krocanů, uhánění milé, orání pole a obracení na víru - menší puritánský čočce. Jinak totiž zdá se vesměs věrný bio oplývá šarmem G. Coopera, impozantní akční sekvencí z argonských lesů a dá i dobrý (byť banální) vhled do úvah mezi Bohem a vlastí. Představte si, kolik američanů tehdy vědělo jen úplný šumák o nějakém dění za oceánem a co se jim tak asi mohlo honit hlavou poté, co Wilson náhle deklaroval vstup do první světové (doporučím). Zkrátka ale druhá polovina jednoznačně zábavnější. Stručně z reálií zde. "Folks say you’re no good except for fighting and hell raising and I’m thinking they’re plumb right!" ()

ZkuKol 

všetky recenzie používateľa

Hodně naivní a patetické, ale taky poctivé a fungující. Je zde vytvořeno mnoho klasických stereotypů, jenž budou provázet většinu válečných filmů 20.století, je tu i otisk klasických studiových postupů zlatého věku holywoodu. Cooper hraje roztomilého hrdinu naplno, Leslie to sluší a Hawks zručně vypráví. Dostane se nám mnohých poučení, vojenské agitky a jedné z prvních válečných scén. Dnes už je věk cítit, ale filmu se nedá upřít kvalita, zábavnost i zajímavost. Zlobivý kluk z Tennese, našel dívku, víru a vyhrál válku... 70% ()

Galéria (26)

Zaujímavosti (7)

  • Film je natočen podle skutečného příběhu nejvyznamenanějšího vojáka první světové války. (Pavlínka9)
  • Seržant York (Gary Cooper) ve filmu střílí z německé pistole Luger P.08. Ve skutečnosti střílel z americké pistole Colt 1911 do které filmaři nedokázali sehnat slepé náboje ráže 45. (JohnnyFox)
  • Příběh seržanta Yorka byl vysněným projektem producenta Jesseho Laskyho už od doby, kdy 22. května 1919 sledoval z okna své kanceláře na Páté avenue jeho triumfální newyorské uvítání. Trvalo mu ale více než dvacet let, než získal dostatečnou podporu pro jeho natočení a vděčil za ni především vypjatému vlastenectví Harryho Warnera tváří v tvář americkému izolacionalismu přelomu 30. a 40. let. Podobně dlouho mu trvalo, než přesvědčil samotného Yorka, aby s natočením filmu souhlasil, a Lasky tak získal přístup nejen k němu samotnému a jeho okolí, ale také k jeho deníkům a dopisům z oné doby. (Letní filmová škola)

Reklama

Reklama