Mlčící hvězda

Tento film má řadu problémů... nebo já s ním. Jednak, vychází z docela slabého románu začínajícího S. Lema z roku 1951 (vím, o čem mluvím, mám první vydání). Zaměřoval se na tehdy hrozící akutní jadernou konfrontaci a Venuše byla jen taková symbolická paralela. Řeč románu, dialogy, formální stavba je tak špatná a amatérská, že se nedivím, že se takový mistr jako Lem za román později styděl a nehlásil se k němu. Byl vzat v době vrcholícího nadšení ze socialistického dobývání vesmíru r. 1960, kdy už byl poněkud zastaralý, a použit jako látka pro vysoce agitační reklamu na komunismus a zejména internacionalismus. To bych u filmu z východního bloku z roku 1960 pochopitelně čekal, ale po 40 minutách téhož se mi už otevírala v kapse kudla. Např. výzkum je pojat tak, že za stolem sedí indický komunistický vědec a kolem něj jsou rozestoupeni "v rojnici" směrem ke kameře bádající, vhodně vybraní zástupci jednotlivých ras a národností. Problémy se řeší formou plenární schůze, funkce jsou rozdávány na základě původu podle stranických rozmístěnek. Pochopitelně je shovívavě přizván i prokomunistický američan (hraje ho Lukeš). Hlavní inženýr je Polák, furt dokola se to zdůrazňuje. Japonka melodramaticky používá slovo Hirošima v každém souvětí (jako jediná žena je tam pochopitelně za účelem servírování potravin, jak jinak). Tak trochu rozvláčně jsem popsal, proč je film extra schematický, povrchní, alibistický. Dějem se sotva vyrovná americkým brakům z téže doby. Bohužel jen tak. Hezká je výtvarná stránka. Nerad to píšu, ale asi si budu muset sehnat americkou přestříhanou verzi, zdá se podle zdejších komentářů, že je lepší než originál. (19.02.2012)

Interiér lodi, pěkný. Ale ten coloring, díky němuž ten černoch vypadá tak děsivě, že právě přišel ze samotného pekla, je ech. To měli raději udělat čb. Ocituji přeložený komentář z jutub, který je prostě...parádní: A po přistání na Venuši, celá posádka a loď jsou rozdrceni a spáleni díky nesmírnému tlaku a žáru...konec filmu. ;-) (18.06.2020)

Sci-fi-litida, která není dobře napsaná a bavit může jen lid, který na těchle postarších vědeckejch fikcích se spoustou blikajících kontrolek a robotů se špatnou výslovností pravidelně ujíždí, ale pro nikoho jiného ne, on to totiž není zrovna nejlepší film, žel (cs Ikarie XB1 je jen o tři roky mladší, ale zároveň o tři levely lepší). Možná se mi to nelíbilo protože jsem viděl americkou zkrácenou verzi, ale upřímně, tu delší bych vidět asi ani nechtěl, už takhle jsem se na mnoha místech nudil a mimovolně rukama skládal origami stegosaura, což vzhledem k tomu, že nedokážu složit ani parník značí, že to fakt nebylo moc záživné. V konečném důsledku je tu tak zajímavá snad jen rezonance odporu proti jaderným zbraním a fakt, že jsem si při finále vzpomněl na jednu scifózní rozhl. hru, co jsem jako malej slyšel asi tak milionkrát (úkol pro zítřejší den, zjistit, co to bylo zač!). FiN (27.03.2015)

Přesně to napsal zelvopyr a mám naprosto stejné pocity. Už sama kniha je slabá, Lemovo nejlepší tvůrčí období začíná až počátkem 60. let, a vlastně v ní není ani pořádný děj, jen spousta teorií, fakt, technických popisů... na úrovni své doby. A podobně film. Nejde mi ani tak o chabé triky a papundeklové kulisy, ale o celé heroické vedení už tak slabého příběhu... (30.03.2012)

Plakátové info: JSTE TAM S NIMI….NA NEJVÍC VZRUŠUJÍCÍ, NEZAPOMENUTELNÉ CESTĚ V HISTORII LIDSTVA!!! ___ Viděl jsem zkrácenou americkou verzi, takže se mohu vyjádřit jenom k ní a nemám s ní sebemenší problém. Předně je na ní vidět štědrý rozpočet, větší, než u celé řady hollywoodských bratříčků té doby, přeci jenom pro východní blok to byla otázka prestiže, natočit výživný, výpravný sci-fi film, který by se vyrovnal těm „ošklivým imperialistům“. V americké verzi nejsou žádné plenární schůze, žádné známky internacionalizace, žádné držení se za ruce v samém závěru. Kosmická loď v kontextu doby vypadá věrohodně (je vidět, že si tvůrci hodně vzali ze základního sci-fi kamene ´Destination Moon´), dočkáme se dokonce i stavu beztíže a dialogů, které natahají za uši. Samotná Venuše je docela působivá, tady si tvůrci vyhráli s kulisami – prostředím planety je pokryto mlhou, nebe je osvětlené polární září a architektura Venušanů je krásně bizarní, všechny ty špičaté věže s desítkami oken, které se vinou jako obří vývrtky, obklíčené plazícím se živým rosolem. No, kouká se na to hezky. Strašná škoda, že se dochovala jenom opravdu ošklivá kopie, jako byste VHS kazetu hodili do pračky na půlhodiny při 60 stupních Celsia :o) Nechybí i ekologický apel v podobě závěrečná pointy, která je jako vystřižená z Rocketship X-M (1950), kde je taky zřejmé, že si Venušané zničili planetu svým špatným přístupem. (05.10.2020)