Réžia:
Jaume BalagueróKamera:
Pablo RossoHrajú:
Elliot Cowan, Franka Potente, Ana Ularu, Leonor Watling, Manuela Vellés, Christopher Lloyd, Joanne Whalley, Eve Connolly, Yennis Cheung, André PasquasyObsahy(2)
Profesor literatúry na univerzite v Dubline Samuel Solomon (Elliot Cowan) sa stane svedkom tragédie, pri ktorej zomrie jeho milenka. Rok po tejto udalosti sa stále musí vyrovnávať s tajomnou nočnou morou, v ktorej je rituálne zavraždená neznáma žena. Všetko sa mení vo chvíli, keď sa v správach objavia novinky o vražde, ktorú Samuel videl vo svojich snoch. Zisťuje, že sa práve stal súčasťou tajomnej zápletky, ktorá vedie k mytologickým bytostiam nazývaným múzy. (Marceloo)
(viac)Recenzie (31)
Somozova knižní předloha patří mezi mé oblíbené, a proto jsem byl nadšen, že se její adaptace ujala taková hororová persona jako Balagueró. Výsledná podoba dokonce předčila má očekávání. Hned v úvodu však podotýkám, že není určena popcornovým masám, nýbrž značně vyzrálému hororovému publiku. Balagueró evidentně dospívá, přichází s novými postupy a opouští onen adrenalinový koncept, se kterým slavil úspěchy v sérii REC. Musa má do konvenčního hororu velmi daleko a koneckonců, opírá se spíše o hororové elementy. Je však vystavena na téměř gotické atmosféře, které se podařilo docílit volbou vhodného barevného schématu, perfektní kamerou a doprovodnou hudbou. Vše je podpořeno vynikajícími hereckými výkony. Jakožto zdejší hororový expert však snímku musím vytknout občasnou neplynulost při odvíjení děje. Značná část stopáže je věnována výzkumu, což pramení z Balagueróvy upřímné snahy o neopomenutí ničeho podstatného z mnohasetstránkové předlohy, ale tady bylo přeci jen záhodno zvolit kreativnější přístup a předejít tak zábleskům příběhové nekompaktnosti. I tak krásné čtyři hvězdy. ()
Lepšie ako tabletky na spánok. Netuším, do čoho investovali tých 5 miliónov, do masiek a gore asi ťažko. Dvaja hlavní hrdinovia s rovnakými nočnými morami len pátrajú a pátrajú, až sa napokon dopátrajú, ale jedna zakrvavená mátoha, ktorá znenazdajky vyskočila z vane, už celkový dojem zlepšiť nemohla. Technicky samozrejme dokonalé, ale súčasne aj dlhé, nudné, bezduché a prázdne. Nebola tam vlastne ani jediná scénka, ktorá by ma nejako oslovila, alebo aspoň vytrhla z driemot. Emócie to nezanechá žiadne a ráno si už ani nebudem pamätať, o čom to bolo. Tie konverzačné kriminálky vydávajúce sa za horor už začínam nenávidieť. Balagueróv najhorší film. ()
Po r. 2000 na mňa strašne silno zapôsobila nová vlna hispánskych hororov. Robili sa atmosférické, temné a drsné pecky, ktoré sa síce nebáli krvavých detailov, ale používali ich s mierou a nečasto (o to pôsobivejšie bolo, keď sa niečo nechutné zjavilo). Jaume Balagueró patril k najvýstavnejším režisérom tejto vlny. Jeho kúsky Temnota, [REC] alebo Nepremožiteľné zlo, mám veľmi rád. Bohužiaľ, Jaume to v posledných rokoch prestal zvládať. Zo špičkového tvorcu výborných hororov sa premenil na unudeného rutinéra, ktorého najnovšie veci nie sú ničím výnimočné. Naopak: sú nezaujímavé, stereotypné, nudné, proste ako od hocijakého najbližšieho režiséra, ktorý bol poruke. A také je, nanešťastie, aj Muse. Pár drobností poteší (to s krkom napríklad), sú tam zaujímavo skombinovaní herci (Franka Potente a Christopher Lloyd je vskutku diabolská kombinácia) a budovanie temnej, ponurej atmosféry Balagueróvi stále nie je úplne cudzie. Ale už to nesiaha jeho prvým zárezom ani po kolená. ()
Profesor literatúry na univerzite v Dubline Samuel Solomon (Elliot Cowan) sa stane svedkom tragédie, pri ktorej zomrie jeho milenka. Rok po tejto udalosti sa stále musí vyrovnávať s tajomnou nočnou morou, v ktorej je rituálne zavraždená neznáma žena. Všetko sa mení vo chvíli, keď sa v správach objavia novinky o vražde, ktorú Samuel videl vo svojich snoch. Zisťuje, že sa práve stal súčasťou tajomnej zápletky, ktorá vedie k mytologickým bytostiam nazývaným múzy. - Tak pri tvorbe tohto hororu pána Balaguera zrejme žiadna múza nekopla, ale pozeralo sa mi na to dobre. Vadili mi výrazné nezrovnalosti, ktoré sa objavujú v tej hlavnej mytológii, pretože múz bolo pôvodne deväť a tu ich je sedem. Dokonca nedokázali pozbierať ani dosť herečiek, ktoré by ich hrali, čo sa mi zdá zvláštne. Je velká škoda, že zápletka je dosť naťahovaná a chýbajú nejaké výraznejšie a hlavne strašidelné sekvencie s týmito bytosťami. Exteriéry sú ale grandiózne a užíval som si každý záber, ktorý sa odohrával vonku. Očakával som od tohto niečo iné, ale nakoniec sa mi to celkom páčilo. + Christopher Lloyd + herečka z Creep a The Conjuring 2 + herec z Howl ()
Od Španielov očakávam najmä "chémiu", že to bude mať atmosferické grády, že kvalita prevedenia nebude porovnateľná s tuctovými pokusmi, ktoré denno denne "otravujú" a kazia dojem z horor žánru. To druhé je "povinnosť, to prvé zas priorita. "Musa" nie je špatný snímok, no priemernosť už dnes nikoho nezaujíma, pričom práve tento snímok je tým tipom, ktorý nijak mimoriadne neohúri, iba vyplní váš voľný čas. Žiadna sláva, no stále v pohode sledovateľné mystery. Smerom k záveru čoraz živšie, no kľudne to mohlo byť o dvacku kratšie. Medzi 2-tri. ()
Mysteriózní horor sází více na atmosféru a tajemno než na krev, byť ani ta zde zcela nechybí. Múzy byly dcerami Dia a přinášely umělcům inspiraci a radost. Bylo jich celkem devět. Zde se setkáváme se sedmi, které ovšem k oněm mytologickým mají hodně daleko. Jsou to spíše démonické fúrie , které prahnou po krvi a libují si v mučení a smrti. Líbil se mi nápad s verši a větami klasiků. Stačí oběti pošeptat do ouška něco vybraného od J. Miltona, Danteho nebo W. Blakeho a jí se při nejmenším spustí krev z nosu. Z těch horších variant je vlastní pozření se zaživa (tedy ono za mrtva by to stejně nešlo). A aby bylo jisté, že vše klapne, je daný citát či verš vyryt nebo vytetován do kůže oběti... Profesor Salomon se musí hodně snažit, aby nebyl další obětí zvrhlých bytostí. Krásný vizuál, mrazivá hudba. Tak trochu do artu, tudíž mainstreamový divák nejspíš nadšen nebude. Já ano. ()
Jste-li oddaný poeta, kterého vysává nedostatek básnického střeva, postačí, když se nevědomky zapletete s Múzou, lépe řečeno se sympatickou poběhlicí. Rázem sice nesložíte žádný nový Máchův Máj, jen váš život nabere nový směr, v němž bude dost prostoru pro východní tajemné krásky, půjdou po vás dámy v černém všech věkových kategorií a ze žil si budete dolovat to, co vám brání v rozletu. To samé udělal i profesor literatury, který diváka bere na celkem originální cestu za vykoupením. Jaume Balagueró řídí jeho kroky neotřelým pojetím, není v takové slepé uličce, jako jeho kolega Paco Plaza, s nímž trhl v minulosti největší úspěchy. Nečekejte ale úplné kreativní zázraky. Balagueró chce být jiný, chce přicházet s novými nápady, rozhodně se nespokojí jen s prvoplánovým pojetím bezduchého krváku. Do mytologie múz mohlo být nahlíženo trochu více erudovaně i podrobněji, neb je to zajímavá látka, která mohla být ošetřena. Občasná zmatenost, ať už úmyslná či neúmyslná, dělá příběh v některých fázích těžkopádným, ne úplně přehledným a ne vždy smysluplným. A scházela mně i dostatečná motivace jednotlivých aktérů.Tempo je nastavené ideálně, gore vypadá dobře a není ho kvanta, slouží k správnému vybarvení děje. Trefou byl casting - málo známý Elliot Cowan je snaživý sympaťák, dámská skvadra čítá evropský mix, na který je radost pohledět: Franka Potente, Ana Ularu a vizuálně líbivá Manuela Vallés. A z hlubin zapomnění vytáhli i Joanne Whaley, ta je náčelnicí spolku poběhlic. Příběhu sice schází propracovanost, lze však ocenit, že si tvůrce dal práci přijít na poli hororu s něčím méně v rámci žánru viděným, co je natočeno na patřičné technické a vizuální úrovni. 8/10 ()
„Do ucha mu múza šeptá, hrůzou smrtelnou ho deptá.“ Profesor nebohý, po poháru lásky zakázané toužící, na vějičku studentky krásné a žádostivé se chytil a teď z toho „I promise, forever!“ nevyjde a nevyjde. Kol něj se múzy ovíjí všelijaké, nejvíce však mrška mrňavá, tajnosnubná, zlopověstně šeptavá, a srdce jeho i mé na poplach bije. Úprkem i přerývavě, jak chtíč divoký ho pohání i strach smrtelný ho svírá. Vždyť city ony tak blízko sebe na háku ostrém v komoře života visí. MÚZICKÉ OKÉNKO: [][] Verše nejsnáze ožívají, psány jsou-li: ¶¿ Brkem havraním, v inkoustu černém máčeným. ¶¿ Krví horkou, na papír i do vany čůrkem stékající. ¶¿ Drápem ženiným, do srdce mužského zarytým a básníkem odtud bolestně vytrženým. ¶¿ Krůpějemi rosy chladné, za úsvitu po tváři mrtvolně bledé k ústům stékající. [][] Jak asi múza Skrytá, v magickém bílém kruhu polapená, k zemi znehybněna klesá? A do jaké pozice kočičí se tam skrčí? Bolestně, na všechny čtyři. Hvězdu pátou sebekanibalka pozřela, prsty své k tomu přikusujíce. Ta, jež scenáristou tak hanebně zanedbána byla. Škoda. ()
Vyobrazenie múz, ktoré boli podľa gréckej mytológie až na ojedinelé prípady ako bolo potrestanie tráckeho poeta Thamyrisa mierumilovnými, ušľachtilými a inšpiratívnymi bohyňami umenia ako nejakých zlomyseľných a krutých démonických bytostí sa mi príliš nepozdávalo a chvíľu som si naň musel zvykať. Musa disponuje viacerými dobrými momentami a nápadmi, ktoré sa však miestami akoby utápali v zbytočnej omáčke, ktorú Balagueró okolo príbehu servíruje. Jaumeho hororová tvorba si stále drží status nadpriemernosti, v režijnom tandeme s Plazom im to však išlo o poznanie lepšie než každému samostatne. ()
Tak pozor, tenhle film si zasluhuje SPOILER, protože dělat z diváka pitomce a snažit se mu namluvit, že ta nesympatická Rumunka, šeredná jako půlnoc sama, je jednou ze sedmi Mús a tím pádem dcerou samotného Dia, je nebetyčná drzost a smrtelný hřích proti estetice. Prý "ta, která vzbuzuje vášeň", no to určitě, leda žaludeční nevolnost. A ta nekonečně trapná a dementní zápletka s jejím synem, achich ouvej. A vůbec celá "músická" mytologie je totálně zprasená, ti španělští ptáci ji zprznili snad ještě víc, než by to dokázali ptáci hollywoodští. Celý štáb za trest svrhnout na věky do Tartaru. Ale circa první dvě třetiny jakž takž průměrné koukatelné béčko, i když po skvostných úvodních titulcích jsem si od něho stejně sliboval mnohem víc. Jediná zajímavá scéna byla nakonec ta s pojídající se Frankou, ale režie tenhle slibný motiv vůbec nevyužila. ()
Věřím, že na papíře to vypadalo dost dobře, ale zpracování trošku kulhá. Nevadila by mi ani poupravená mytologie, protože sám nápad použít můzy tímto způsobem se mi líbil. Horší to bylo s postupným odkrýváním celého příběhu, které na mě působilo dost zmatečným dojmem a Balagueró jakoby občas nevěděl, jak se z toho vymotat. Tím sem tam vznikaly režisérské kiksy, které byly spravovány hodně horkou jehlou. Taky bych čekal trochu temnější atmosféru, ke které některé momenty vyloženě vybízely. Na druhou stranu sedlo mi to herecky a vzdor již zmíněným faulům je to celé odvyprávěno celkem zajímavým způsobem. Špatná není ani vizuální stránka věci. Není to tak zlé, ale přece jenom od režiséra REC či Zatímco spíš člověk čeká něco víc. 60% ()
Ja mám na Jaumeho Balagueroa slabosť. Jeho tvorbu vyhľadávam a hlavne čakám, že ma niečím zaujímavým prekvapí a zaujme. A podarilo sa to aj tentokrát. Tento film ma neskutočne pohltil. Aj keď mytológiu, ktorú poznám o múzach tak film značne od nej vybočuje, ale je to pochopiteľne, keďže sa nejedná o romantiku, ale horor. Je to temne, ma to slušnú atmosféru a technická stránka filmu je bravúrna. Len škoda, že sa film viac neodviazal po gore stránke, tam si to pýtalo oveľa väčšie grády a i tie múzy mohli byt viac na očiach. Prišiel i nejaký zvrat, ktorý som začal tušiť už predtým. Ale aj tak som nadmieru spokojný, keď som videl tie vlažne hodnotenia. Silné 4*. ()
Dle mého názoru tady Jaume Balagueró nezvládl gradaci hororu, snažil se mít tajemný film, ale trochu to dějově překombinoval v naději, že diváka překvapí, možná dokonce zaskočí. To se mu vyloženě nepovedlo, ale musí se tomu nechat, že snímek má místy velmi dobrou atmosféru, sem tam jsou zde scény, které skutečně stojí za zhlédnutí. Ale jako celek to není nadprůměrné. ()
Nepoučím se, pořád budu na ty španělský horror shity koukat, a nechápat je. Nesnáším se. ()
Balaguero znovu potvrdil,že on je ten lepší z dvojice.Sice na pilu tady moc nezatlačil,ale atmosféru dokázal jakžtakž vykouzlit,a i zajímavej příběh.Sice to s hororem nemá moc společnýho,ale jako goticko-mysteriózní detektivka to funguje fakt slušně.Bavilo mě to,jen mě napadá,že stejně jako minulý roky,kdy jsme si slibovali hodně od horůrků o klaunech,a bylo to zklamání,a nenaplněnej potenciál,tak i Múzy ten potenciál nenaplnili,jako bytosti mohli bejt fakt děsivý,a mohlo to bejt slušný maso.Škoda.60%. ()
Velice velice pomalu, ale velmi velmi jistě začínám zavrhovat španělské horory. Opětovné selhání po REC 4 a už začínám Jaumeho podezřívat, že bez spolupráce s Paco Plaza tápe ve tmě a nejde mu natočit něco, nad čím bych alespoň nelitovala ztraceného času. Herecky s tím nemám problém, ale ten scénář, to bylo zlo. Kdyby se mě někdo zeptal na jednu jedinou dobrou scénu, asi bych si nakonec ani na žádnou nevzpomněla. Atmosféra totiž nikde. Vlastně se mi nezamlouval ani námět. Na papíře to možná znělo lépe, jenomže řemeslné a obecně filmářské zpracování dost pokulhávalo. Nebyla tu ani vidět snaha udělat něco zajímavě. Na 107 minut dlouhou stopáž to bylo nudné a na doporučení to za mě není. ()
J. C. Somoza. Dante. Poetic (un)justice? ()
Měl jsem pocit, že to má snad 2 a pool hodiny, podařilo se mi u toho 3x usnout, druhá půlka o něco lepší a na 2 hvězdičky to vytáhne. Jinak nejhorší film Jaume Balaguera ()
Fantasy nie sci-fi!!! ()
No povedzme si rovno, že ten film má strašne veľa múch ako napríklad to že po hororovej stránke absolútne nič, dosť hluchých miest a je zbytočne dlhý. Na druhú stranu ak upustíte od toho že to mal byť horor a nevadí vám skôr krimi dráma tak sa budete baviť. Postavy sú sympatické, príbeh je zaujímavý a dokonca ma prekvapil aj dobrý soundtrack. Koniec nebol dobrý ale ani zlý . Za mňa 3* ak máte čas kuknite. ()