Irčin románek

Značně naivní dílko s řadou nepravděpodobností. Karel Hašler ovšem prokázal, že by se mohl i na poli filmové režie prosadit, ale jeho scénář dnes vede akorát k pousmání. Dost zbytečné začlenění románku Františka Paula s Trudou Grosslichtovou. Útěk Lexy Hory až do Dubrovníku, který už dávno nepatřil k našemu státu, ale kde i všichni domorodci mluví a zpívají krásně česky. Generální ředitel Miňovský poté, co si pan Paul v Paříži přečetl v českých novinách o bezvadném nápadu zřídit autobusovou dopravu, začne konkurovat svému budoucímu zeti. Irča Miňovská (Jiřina Steimarová byla ovšem krásná dívka) se zmítá v otevřeném okně a suverénně drží rovnováhu, než jí chovanky zauzlují prostěradla. Pár korun, co dostala od kamarádek, jí pak stačí na cestu až na jih Jugoslávie. No, prostě skupina českých herců si udělala rekreaci na Jadranu a Hašler jim k tomu napsal příběh. Jinak si to neumím vysvětlit. (04.03.2019)

Wanka a dalsi cervena knihovna jak kdyz vysije, celkem zabavne. A to i diky netradicnimu zasazeni poloviny filmu do Jugoslavie (kde mluvi vsichni cesky, ehm...). Samozrejme potesila puvabna Truda nebo moje oblibena Marie Norrova. Je to takovy rozjasany film o zakazane lasce, ktera nakonec prekona vsechny prekazky... Medovy happyend included. 3+ (03.04.2015)

Prvním ryze českým filmovým příběhem na pokračování se stala v roce 1921 dvojice adaptací Irčiných románků Josefa Rodena. První část pozdější pentalogie vyšla roku 1915, takže šlo vyloženě o aktuální záležitost. Filmy byly dílem WeTeBu, tedy především Václava Binovce a jeho star Suzanne Marwille, která od počátků své kariéry oplývala schopnostmi zvládat veškeré typy rolí. Po pěti letech přišel na řadu třetí díl, Irča v hnízdečku. Roli po Suzanne převzala Růžena Hofmanová a Lexu stále hrál Lexa Jarošín. S příchodem zvukového filmu a opětovným objevováním osvědčených filmových námětů, setkal se nově Irčin románek v kontextu mladší prózy s Divochem, jenž byl vyhlášen nejlepším čtivem za rok 1933 v časopisu Hvězda. Oba nové filmy vznikly také v rakouské koprodukci, kde hlavní role hrála Maďarka Roszi Csikós. České a rakouské verze navíc spojovalo obsazení Rolfa Wanky, který v češtině podléhal Nancy Rubensové a Jiřině Steimarové. Tím došlo k další aktualizaci Rodenova textu a množina nevinných událostí z prvních tří knih - Irčin románek, Irča v pensionátě a Irča a Lexa - byla podrobena srovnání s moderním řáděním Divocha, lépe řečeno Divošky. Ta ostatně do kin vtrhla o celý měsíc dříve. Dalšími společnými rysy obou filmů se stal nový pár Trudy Grosslichtové a Franty Paula, kteří stejně jako Theodor Pištěk a Antonie Nedošinská přešli nenuceně ve vedlejších úlohách z role do role. Ovšem Mary Norrová poprvé v českém filmu předvedla přímo ukázkový debut. Při vědomí dalších dvou knih - Irča v hnízdečku a Irčino tajemství - jeví se dnes takřka snoubenecký vztah s Divochem marnotratným, protože minimálně stejně jako v předchozí dekádě, materiálu bylo nejméně na další dva filmy. Divák by nemusel tolik spěchat z penzionátu do autokaru Adria a mohl by si vychutnat ve své době velice originální vztah Irči a Lexy. Nadto Hašlerova režie je často velice nápaditá a shledávám, že mohl natočit ještě další filmy se zaručeným úspěchem. Sympatický Rolf Wanka je samozřejmě sázkou na jistotu, jeho herectví je odměřené v přesných dávkách, jeho přednes má magické účinky a ojediněle též prezentuje svou sošnou postavu. Jiřina Steimarová vedle něj vysloveně rozkvétá a má také několik půvabných hereckých momentů. Český film 30. a 40. let ji měl rozhodně využívat více. (07.06.2010)

Karel Hašler. Legenda. Pojem. Osobnost. V době mezi dvěma válkami se proslavil nejen jako pražský písničkář, všem důvěrně známý a vyhledávaný, ale především coby talentovaný charakterní herec – o čemž vypovídají jeho mistrovské kreace v němých filmech Přemysla Pražského a Martina Friče – a také jako příležitostný režisér. Rodenův románek, čtení pro zamilované dívky, slavil úspěchy už dávno předtím, o důvod víc, proč znovu pokoušet vrtkavou fortunu. Sázkou na jistotu bylo angažování Rolfa Wanky, tehdy nejpopulárnějšího filmového milovníka, obdivovaného nejen českými, ale především německými a rakouskými ženami. Nu, a pro současného diváka je nepochybně zajímavé sledovat autentické záběry z chorvatského pobřeží, včetně Dubrovníku a okolí. (24.06.2009)

nevěřila bych,že ještě existuje film pro pamětníky,který bych neviděla.....a přece .....příběh se šťastným koncem,Rolf Wanka jako ze žurnálu,mladá J.Steimarová,Běla Tringlerová s legračně vykrouženou rtěnkou na puse.....a jako snad v každém starém filmu nezbytný zpěv - aspoň jedna písnička,nejradši někde v nočním podniku a aspoň malinko tahající za uši) :-) (09.03.2014)