Ten, který přežil

Nemůžu si pomoct, mně se to nelíbilo. Navíc to točil asi chlap, co má rád chlapy, protože pinďoura vidíme na začátku skoro furt, ale u holky vidíme jen propadlé kozy, ale lůno nikoliv. Jinak mi ta historka přišla bez nápadu, až jsem smutně vzpomínal na Konec srpna v hotelu Ozón, který mi dal myšlenkově daleko víc, než tohle povrchní a zbytečné plácání. (09.09.2017)

Namakaná postapo verze Ivana Bartoše se denodenně pere o svoje místo na světě na malé farmičce v lesích. Napětí se tu dá krájet a z každého gesta hlavní postavy vidíte, jak těžké je přežít a jak vás každý chce okrást, zabít a sežrat. Je to velmi nízkorozpočtové a syrové, což je vlastně plus, protože lidé v tomto světě stejnak nic nemají. (21.10.2017)

Taky vám často skoro u všech drsňáckých post-apo filmů vrtá hlavou, proč se v nich skomírající společnost nesnaží dát se co nejrychleji znovu do kupy? Proč se zase nezačnou obdělávat políčka, proč není z každé přeživší ženy do 40-ti let těhule, a proč se nestaví domy a stavení, co by něco vydržely a lidi nemuseli trávit dny nekonečným čundrem? A proč se sakra všichni zabíjej? Uf, to je otázek. No a The Survivalist má na každou z nich konečně tu nejadekvátnější, upřímně syrovou odpověď. Myslím, že Hollywood našel režiséra pro celovečerní Stanici 11. Po debutu. (16.03.2016)

Zajímavý hybrid, kde Unkas potkává Kleki Petru, která s sebou vláčí Báru Hrzánovou a to celé uprostřed postapokalyptického lesíku za režisérovým barákem v Yorkshiru. Teritoriálně přísně vymezený prostor nám dává ve filmu poznat dokonce i septik za boudou, kde se celé drama odehrává. Mladý Unkas se stará o svůj jeden metr čtvereční s jednou ředkvičkou a jedním žampionem a dobrou třetinu filmu pracně buduje atmosféru světa bez lidí honěním čuráka nad sazeničkami dýně. Druhou třetinu se snaží obtěžkat downa z Rekviem pro panenku, do čehož Kleki Petra jen blbě kafrá. No, každého musí v tu chvíli zajímat, jak to asi dopadne. Nezbývá než vydržet do konce a nechat se vskutku "šokovat" dějovými zvraty. Nejlepší jsou samozřejmě poslední vteřiny před úplným koncem, to se nasmějete, milé lidové vrstvy. (04.06.2016)

Film, kde se skoro nemluví a i když se pořád něco děje, je to strašná nuda. Víceméně jde o lesní kempování osolené vzájemnou nedůvěrou mezi táborníky. Fingleton se snažil vykreslit těžký život mimo civilizaci a i když se mu to v několika momentech povedlo, ve většině případů byla jeho snaha marná. Co se herců týče, tak ti se snažili, ale většinou ani neměli co hrát. Alespoň že vizuál to má hezký. Zkrouhnout to alespoň na hodinu (amožná i na méně) a bylo by to o něčem jiném, ale na celovečerák je to strašně prázdné. 30% (26.02.2016)