Folle embellie

Rok 1940. Francie. Na území okupovaném německou armádou opouští skupinka chovanců psychiatrickou léčebnu a prochází válkou poznamenanou krajinou. Zřejmě nemají žádný cíl, setkávají se s několika živými i mrtvými lidmi, pomáhají na poli, občas někdo z nich zemře. Další z řady "klubových" francouzských filmů, jehož smysl a důvod proč byl vlastně natočen jsem jaksi nepochopil. Velmi pomalé a velmi nudné. Několik "umělecky" vypointovaných scén podbarvených vážnou hudbou. Jeden umírá po požití jedovaté houby a druhý zachytává jeho světélkující duši do sklenice. Hrůza. Chorá mysl jednotlivých postav důsledně odráží chorou mysl jejich tvůrců. Stejné ocenění jako samotný film (Berlinale 2004) by si zasloužili i diváci, kteří to vydrží sledovat až dokonce. Po prvních pěti minutách, jsem měl pocit, že sem většina figur zabloudila z nějakého zombie filmu George Romera. A to taky bylo na celém díle asi to nejzajímavější. (31.03.2006)