Reklama

Reklama

Tycho Brahe

(TV film)
  • Dánsko Mysteriet om Tycho Brahe's død (viac)

Obsahy(1)

Tajemství smrti slavného astronoma. Tycho Brahe sice pocházel ze šlechtické rodiny, ale v Dánsku se šlechtických přídomků („de") neužívalo. Vlastním jménem byl Tyge Brahe, ovšem podle dobového úzu (a také proto, že většinu svých prací napsal v latině a jen menšinu v dánštině a němčině) se používá latinizované formy jeho jména, tj. Tycho.
13. října 1601 večeřel Tycho Brahe se svým dobrým přítelem Petrem Vokem z Rožmberka. Během večeře, s hojností vína, nedovolila Tychonovi jeho přílišná zdvořilost odejít od stolu (na toaletu), aby si ulevil. Je zoufalý – a když dorazí domů, už je nemocný... Umírá o jedenáct dní později, a čtyři sta let lidé spekulují o tom, co bylo skutečnou příčinou jeho smrti. Nyní, 400 let po smrti Tychona Brahe mezinárodní výzkumný tým, vedený dánským archeologem Jensem Vellevem, dostal povolení otevřít hrob v Praze, aby s jistotou určil, co zabilo Tychona Brahe. J. Vellev prozkoumal vše, co má nějakou souvislost s Tychonem Brahe: jeho poznámky, deníky a vědecké články. Tímto projektem žil celá léta a doslova pro něj dýchal.
Tycho Brahe založil moderní astronomii a byl světově proslulý již za svého života. V mládí žil v Dánsku pod záštitou samotného krále: dvůr byl na něj hrdý a poskytoval mu zdroje, které potřeboval. Bylo mu pouhých 29 let, když mu král daroval malý ostrov Hven mezi územím Skáne a ostrovem Sjalland. Dánský král Frederik II. mladého vědce velmi štědře podporoval, aby mu umožnil provádět jeho rozsáhlé studie. V roce 1572 Tycho objevil novou hvězdu – Stella Nova – a následujícího roku se oženil s láskou svého života, venkovskou dívkou jménem Kristine. Začal se stavbou Uraniborgu – malého zámečku na nejvyšším místě ostrova. Jednalo se kombinaci observatoře a obydlí. O několik let později postavil Stjerneborg, samostatnou, zčásti podzemní, observatoř. Tyto dvě budovy tvořily unikátní výzkumné centrum, které mělo dokonce již tehdy mezinárodní věhlas. Ale koncem šestnáctého století vrcholily snahy o ovlivnění světového názoru. Protestantská církev v severní Evropě a římskokatolická, se svým centrem ve Vatikánu v Římě, stály proti sobě. A vědci byli závislí na církvi stejně jako na královské podpoře.
Je středem světa Země, jak se domnívá církev, nebo Slunce, jak to vyvozoval ve své hypotéze Koperník? Tycho vytvořil svůj vlastní kosmologický model, v němž je středem vesmíru Země, a Měsíc se Sluncem obíhají naši planetu.
Tycho Brahe byl význačný astronom a matematik, těšil se přízni dánského krále a později i císaře Rudolfa II. V Praze bydlel Tycho v Belvederu a v domě Na novém světě. Svá pozorování prováděl i odtud. Po celou dobu svého pobytu u nás se zaměřil na jeden druh činnosti – a to proměřování poloh planet. Aby byla jeho pozorování co nejpřesnější, soustředil se na konstrukci a výrobu nových přesných astronomických přístrojů. Zemřel v Praze 24. října 1601 na selhání ledvin. Johanes Kepler zaznamenal jeho poslední slova: „Kéž nikdo nemyslí, že jsem žil nadarmo..." Zbývá dodat, že jeden z kráterů Měsíce byl pojmenován „Tycho"... (Česká televize)

(viac)

Recenzie (3)

Arsenal83 

všetky recenzie používateľa

Trochu nudne, ale vedecky spracovaný dokument o tajomnej smrti Tycha de Brahe. Je tu vyvrátených hneď niekoľko verzií. Kým sa dostaneme k záveru avšak prechádzame cez hluché miesta. Najviac sa mi páčilo odoberanie fúzov z takmer 4 storočia mŕtvej tváre. ()

rakovnik 

všetky recenzie používateľa

Dokumentární film o vyvrácení 400 let staré legendy o smrti slavného astronoma, jenž odpočívá (snad již v klidu po boku své ženy) v Praze. Není o legendě o prasklém močovém měchýři, nýbrž o otravě rtutí. Na to, co vlastně bylo potřeba zjistit, je dokument příliš natahovaný. Obsah dokumetu od ČT je delší a v mnohém zajímavější, než dokument samý, který byl opravdu podrobným přiblížením práce výzkumníků, k našemu potěšení též výzkumníků českých. Ne frustra vixisse videar. ()

Reklama

infernet 

všetky recenzie používateľa

Vědci chtějí zjistit, jestli astronomovo tělo obsahovalo před smrtí rtuť. Fajn, proč ne. Jenže v tom je můj problém s tímhle dokumentem. Prostě otevřu hrob, vyndám rakev, odpečetím ji, odeberu vzorky, udělám analýzu, vrátím ostatky do rakve, zapečetím ji a pošlu zpět pod zem do krypty. Hotovo. Představte si, že byste o tom měli psát článek. Na kolik znaků byste to dokázali napsat, aby se z toho nestala jen nudná vata kolem jednoduchého konstatování?? A přesně tohle je tenhle dokument, nudná a ukecaná vata kolem jedné analýzy. Kdyby se alespoň tvůrci víc věnovali Brahemu životu... ()

Galéria (15)

Reklama

Reklama