Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Film Monstrum sleduje osudy sochaře Otakara Švece, jeho ženy Vlasty (Zuzana Stivínová) a jeho žáka (Martin Kraus). Sochař Otakar Švec není ve filmu vyobrazen jako komunista, ale jako člověk, který se snažil normálně žít, zachovat si důstojnost, profesionalitu, lásku své ženy a důvěru kolegů. Šílená doba ale nakonec přivedla život umělce, který naprosto nečekaně vyhrál soutěž na Stalinův pomník, k tragickému konci. (Česká televize)

(viac)

Videá (1)

TV spot

Recenzie (124)

Adam Bernau 

všetky recenzie používateľa

Když jsem o příběhu Stalinova pomníku nad Prahou četl v Szczygiełově Gottlandu (mimochodem povinná četba pro každého Čecha), měl jsem pocit, že čtu další temnou pověst ze staré Prahy, že kolem Švecova Stalina pracuje týž genius loci jako kolem orloje, Golema či Faustova domu. Silnější námět filmu si člověk nevymyslí. Polesný s ním naložil tak, že si vymyslel dokonale zaměnitelné melodrama, zjevně bez jakékoli umělecké ambice. Sledujeme milostný a skoromilostný několikaúhelník, k tomu kompletně přebytečnou linku jak z Danyho Smiřickýho o svazačce, která nechce dát (jasně, potřebovalo se nějak pořešit prozrazení toho výletu na hranice) a od začátku do konce všichni vedou hustý protikomunistický řeči jak ti nejdrsnější kovbojové. Pokud zrovna nevedou patetický řeči o tom, že snad jednou bude líp. Samotný námět se rozpadá v několik průřezových epizod bez atmosféry. Jestli někdo v brzké době zkusí "Frontu na maso" zfilmovat jinak a lépe, tak toho Novotného v roli Švece bych možná klidně nechal. Panu Polesnému doporučuji pro příští projekt z 50. let vyvarovat se takových slov, jakože někdo něco "má v genech", nebo že provedením kritiky kultu osobnosti začíná "tání". Espézeteky reklamuje už Marounek. ()

Aqualung 

všetky recenzie používateľa

Nikdo z nás dobu, kterou v náznaku zobrazuje tento film nepamatuje.Vše je jen přibližné.Snad se dialogy odehrály takto. Třeba jinak.Ta děsivé doba, do které jsem se narodil poničila, či vzala mnoha lidem život.Ať se na mne autoři nezlobí, ale tohle je jen pokus cosi pojmenovat. Nebudu psát jestli dobrý, či špatný. Jde jen o pokus.Ti, kteří sochu vymysleli a přikázali postavit zaslouží zatracení.Ti, kteří to byli nuceni realizovat dělali zbytečnou práci.Ten, který to odstřelil snad jediný konal cosi užitečného. ()

Reklama

Eleanor05 

všetky recenzie používateľa

Názorná ukázka toho, jak by neměl vypadat film, respektive jak by v žádném případě neměl vypadat scénář a herectví. Nezajímavé postavy bez vlastností, ke kterým si divák nevytvoří žádný vztah, nevidíme, čím si prochází, protože o většině důležitých věcí, co se jim přihodily, jen mluví. Tím pádem je nám jejich osud úplně lhostejný. Dále nechápu zájem tvůrců zaměřovat se na dva naprosto nezajímavé mladé pomocníky (tragicky „zahrané“ Krausem a Polívkou ml.) a nevylíčit spíš atmosféru doby, narůstající tlak okolí na Otu Švece a jeho ženu. Což, jak jsem se domnívala, mělo být jaksi náplní děje. Padesát procent snímku tvoří archivní záběry z dob komunismu, což by bylo v pořádku, pokud by se jednalo o dokument, a ne o hraný film. Snímek ani přesto, že si to jeho tvůrci takto velmi usnadnili a ještě měli šanci provázat scény mezi sebou právě dokumentárními záběry, působí roztříštěně a vůbec nedrží pohromadě. Jedna událost pořádně nenavazuje na druhou, není vidět žádný postupný vývoj děje, ani postav. A co bylo asi vůbec nejhorší - neherectví, které předvádí drtivá většina osazenstva, je až pobuřující. Může mi někdo vysvětlit, jakou shodou náhod se k filmu dostali Kraus, Polívka ml. a Solaříková? První dva asi kvůli jménu, talent už dnes zřejmě není potřeba. Myslím, že většina lidí, které by tvůrci oslovili jen tak na ulici, by hrála daleko přesvědčivěji. Neschopnost výše jmenovaných, (ale i mnohých dalších v epizodních rolích) dát najevo emoce pomocí mimiky obličeje, intonace hlasu, či pouhé výslovnosti, je až neskutečná. Takže i přes dobrý námět je tento snímek špatný po všech filmařských stránkách, proto 1*. ()

VictorMartel 

všetky recenzie používateľa

Když se ve filmech pojednávajících o dobách nepamatujících letadla do záběru s oblohou vplete nějaká ta kondenzační stopa (souboj o Calahorru v El Cid/1961, Spartacus/1960), je to celkem zanedbatelné nedopatření. Penetrace takového prvku je právě tak nevinná, jako by bylo absurdní považovat ji za nevysvětlitelnou uvnitř děje a podřizovat jejímu výskytu celý natáčecí proces. V realitě, na jejímž pozadí se umělý děj odehrává, nelze uhlídat průnik každého jednoho možného anachronismu. Některé průsaky reality jsou ale přímo cíleně voleny jako atmosféricky či jinak vhodné a omluvitelné pohádkami o smysluplné výpravné "licenci". Zde to bude zřejmě Hotel International, o němž jsem si schválně zjistil, že byl stavěn víceméně paralelně se Stalinovým pomníkem, a tak sotva mohl již před započetím jeho výstavby vypadat tak kompletně, jako se nám vnucuje ze scény u Vltavy. Lze takovou výtku nazvat pedantskou a lze takový postoj dovést do důsledků, jejichž produktem jsou pak všechny brutálně bezohledné a matoucí pseudohistorické braky, v nichž se čaruje už ne s budovami, ale s životními příběhy, okolnostmi a rozhodnutími aktérů. ()

Big Bear 

všetky recenzie používateľa

Tenhle TV film je takový jakoby celý polystyrenový, podobně jako ona socha hrající ve filmu. Přemítám, kde co bylo špatně, protože film byl nemastný, neslaný. A souhlasím s řadou zde píšících. Tvůrci jako by nevěděli co točí. Film o giganticky odporné soše? O Otakaru Švecovi? Film o lidech kolem sochy? Film z temných padesátých let? Od každého je tam totiž trochu a i když někomu může připadat, že to přeci vše tvoří jeden obraz doby, nepůsobí to tak. Je to tím, že každému z těch podobrazů byl dán širší prostor, ale pro nic za nic. Jsou to zejména vztahy, které nás z Letné odhánějí tu na Šumavu, tu na břeh letní Vltavy či do stínu sochařského ateliéru... Žádná z rolí zde vlastně není hlavní a i když se zdá, že ji má Novotný coby Švec, záhy z filmu mizí jako zmizel Švec sám než bys řekl švec. Byl to záměr tvůrců? Pozornost na sebe (možná nechtěně) strhávala Zuzana Stivínová a musím mu to přiznat byť jej moc nemusím i Kraus. Některé postavy (Čtvrtníček) byly úplně o ničem. A mně osobně ve filmu rušily i dobové záběry na probíhající stavbu. Já to nemám rád nikdy a nikde. Vždy je vidět, že je to tam vlepeno. Má to jinou barvu, jinou zrnitost, jinou kvalitu. Chápu, že to šetří prostředky - protože dobový záběr řekne více než pracně dělaný nový přizpůsobený původnímu a ne vždy se povede, ale to už si holt autoři musí říci zda mají koule na to točit velkofilm. Když nemám peňouze netočím historický film o největší tehdejší soše Evropy... Točím o osudu Švece (třeba) v rámci kterého se tam ten kus polystirenu mohl mihnout, nebo mohla pomoci ruka počítačového grafika... Po dokoukání jsem si řekl, že by skoro bylo lepší vidět pořádný dokument o ,,monstru'' než tento hraný TV film. Samozřejmě, nějakou vypovídající hodnotu to mělo. Koukat se na to dalo dobře. Ale zážitek z toho žádný extra nebyl. Tři údery kladívka do žulového bloku. * * * ()

Galéria (53)

Zaujímavosti (9)

  • Natáčelo se také na nádraží Skalsko. [Zdroj: Filmovamista.cz] (M.B)
  • Ve filmu byly použity autentické záběry ze stavby sochy J. Stalina. (M.B)
  • V bytě Otakara Švece (Jan Novotný) byly ve filmu nevhodně použity moderní elektrické dvojzásuvky z bílého plastu vyráběné až mnohem později (neb v té době se v ČSR používaly pouze bakelitové), přitom vypínače umístěné nad nimi jsou zcela v pořádku, odpovídající době, o které pojednává film. (Lasskoun)

Reklama

Reklama