Výslech

Nevím, do jaké míry se dá tomuto filmu věřit. V úvodu slaví dělníci výročí VŘSR a ve fabrice jim zpívá hlavní hrdinka lechtivé kuplety. Pokud si pamatuji (sice ne 50. léta, dobu mnohem pozdější a zdaleka ne tak drsnou), na oslavách bolševických výročí se vždy pěly české a ruské uvědomělé písně. 7. listopadu výhradně revoluční, leninské. Kuplety byly sotva v 80. letech v televizi na Silvestra, pěkně pod dohledem soudruhů. Jinak by to bylo v rozporu s výchovou "socialistického člověka". Zatčení i způsobům vyšetřování věřím, ostatně podobné případy se dějí i dnes (viz známé případy mučení na Guantanamu nebo v íráckém Abu Grajb - mučení domorodých zajatců americkými vojáky). S nepohodlnými lidmi systém zametá za každého režimu. Mediální propaganda je taky stejná, jen "nepřítel" se jmenuje jinak. Beznaději i hrůze nespravedlivě stíhané věřím, kdo by nevěřil. Ale film na podobné téma - např. Doznání Costa-Gavrase je o mnoho tříd lepší, děsivější a věrohodnější. Vykreslení zrůdnosti totalitního (nebo jakéhokoli jiného režimu) není ve scénách s bitím, skotskými střiky, v křiku z okolních cel ani v nekonečných výsleších. Pravý děs se odehrává v hlavách, v mozcích zúčastněných, ve zvrácených ideologiích, kterým sami věří a jednají podle nich (viz Costa-Gavrasovo Doznání). Tady nemyslí vůbec nikdo, ani ti blbí estébáci. Przesłuchanie je jenom pro efekt a vymývání mozků. Sorry. (05.01.2014)

1982 ? Hmm, tak tomu říkám odvaha, ale Polákům nikdy nechyběli koule na rozdil od nás. Nedivalo se mě na to dobře, jednak mám alergii na násilně agresivní chování vůči ženám a jednak mám alergi na komunistickej povl a tady se mě obého dostávalo v míře vrchovaté. Nic to však nemění na faktu, že jedná o vrcholné psychologické dílo, kterýmu vévodí nadpozemský herecký výkon Krystyny Janda. Trošičku jsem měl problém ze závrečnou částí, ale ví bůh co všechno se za tý zkurevný doby skutečně odehrálo. (28.08.2016)

Velmi syrové drama, které diváka brzy vtáhne do děje a už jej z pozornosti nevytáhne. Drsné podmínky, výslechy, ideologie, zvrácenost, sadismus, ale i odhodlání, nezlomnost ducha i špetka něhy, to vše je pro tento polský počin charakteristické. Herecké představení hlavní hrdinky je vskutku obdivuhodné. Ve filmu je několik značně silných scén, které člověku jistě utkví v paměti na delší dobu, např. prokousnutí žil. (14.12.2018)

Deprimující a důležitý film. Který se bohužel nikdy nedostane k zabedněncům (těm co vidí a volí rudě) mezi námi a i kdyby se dostal, byl by popřen. Obdivuji všechny polské herce, bezesporu slušné a charakterní osoby, kteří všechny ty odporné zrůdy (vyšetřovatele) zahráli naprosto brilantně, až se mi tajil dech. U scény s dětmi z vězeňské nemocnice, jsem se neubránil vlhkým očím...achjo. Co si o této době myslím, za mě velmi lidově v Pelíškách vyslovil pan Kodet. Citovat netřeba. 100% (06.08.2014)

První dvě třetiny jsou vynikající, a to až do scény "popravy", kde celý vývoj hlavní postavy z požitkářky k silné hrdince vyvrcholí a dál už ji zřejmě nelze dál rozvíjet. Vše poté je jak z hodně blbého harlekýnového románu, dokonce bych řekl v rozporu se vším, co bylo řečeno/ukázáno předtím. Extrémní ironie některých dialogů nutí ke "kafkovskému" smíchu nad absurditou systému... ___ To si ale zřejmě nemyslí každý, takže jsem za svůj - podle mě zcela na místě - smích (nikoli výsměch) málem dostal po filmu od jednoho "spravedlivě rozhořčeného" pána před držku - prý bych si to zasloužil stejně, jako se to dělo postavám v tom filmu. Takže vlastně nevím, proč jsem ho urazil, protože přes držku tam dávali jen dozorci. :) (13.04.2010)