Černá, bílá

Parádní WIP, sexploitation movies (remake čistě chlapeckého The Defiant Ones s Tonym Curtisem a Sydneym Poitierem z konce padesátých let), hodně často je film označován i nálepkou blaxploitation, ale krom Pam Grier tam žádný jiný černoch nevystupuje, takže toto označení je podle mě poněkud zavádějící..Co je však důležité dodat, tak samotný subžánr WIP je ve filmu zastoupen také jen velmi krátce a to tak do první třetiny filmu, poté co se dvěma hlavním představitelkám bejvalý prostitutce Lee Daniels (Pam Grier) a a Karent Brent (Margaret Markov) nádherná pro mě doposud neznámá dlouhovlasá charismatická blondýna (ve svém druhém WIP, ve třetí Aréně si opět zahrála s Pam Grier) ve své roli naprosto přirozená, která je ve skutečnosti revolucionářkou, podaří v řetězech uprchnout z přepadeného autobusu (který je veze do jiného vězení) partyzánskou grupou. Poté je film už jen svěží akční podívanou na útěku, kde dvěma nádherným herečkám šlape na paty jednak policie ale i drogový boss a partyzáni (dvě skupinky jedna vedená kovbojem Sidem Haigem-ta špatná a druhá manželem Karen). Něco málo k filmu, násilí a sexu tady moc není, naopak zde nechybí akce, parádní střílečka, při přepadení autobusu i ta ve finále opravdu ujdou a mají jak s říká grády, film je místy trochu i vtipný, pár humorných momentů se tu najde a to především díky drzé Pam, která tyhle role prostě umí, obsahuje ale i nezapomenutelné scény, jako onanie šmírující lesbické dozorkyně na začátku ve sprchách, pekelná na sluníčku rožhavená trouba, kde jsou Karen a Lee za nepřizpůsobivé chování chvíli vězněny, jeptišková epizoda, a především ta kalhotková , která vedla ke zmatení stopařů. Plusy : skvělá hudba, herecký part Margaret Markov. Mínusy : menší part kovboje Sida Haiga, sousta pro mě nepodstatných postav. Rozhodně se jedná o jedno z těch povedenějších WIP-íček z první poloviny sedmdesátých let. Zajímavý komentář: Bluntman. (19.04.2009)

Zviezlo sa to na vlne Big Doll House . Ide o dosť podobný film kde hrajú dokonca aj rovnaký herci, božská Pam Grier, nechutný Sid Haig, Roberta Collins a Judith M. Brown. Dosť by ma zaujímalo odkiaľ tvorcovia pobrali toľko zbraní s druhej svetovej vojny. V žiadnom inom WIP-ku som nevidel toko brutálnych prestreliek kde tečie prúdom krv, s tohoto hľadiska ide o unikát, sranda ako všetci strieľali z WW2 zbraňí. Videl som tam Thompson 1928, MP40, M1 Garand, M 44, stg 44 dokonca aj ruský samopal PPSH 41. To vykradli sklad s filmovými replikami tejto tematiky ? Pre fanúšika ktorý čakal veľa násilia, psychického týrania a sexu sklamanie, Ale fanúšikov dobrých 70´s strielačiek iba poteší. Ide o poctivú prácu s mnohými výbuchmi, prestrelkami a inými vychitávkami. (03.05.2014)

Ale jo, tohle už mi přišlo docela dobré a ta dvojice hlavních hrdinek si k sobě sedne v tom smyslu, že jsou každá rozdílná a jsou trochu jednoduše definované jako protipóly. Ale ono to pro tenhle příběh prostě stačí a vy si s nimi ten jejich útěk celkem užijete, a to až do toho celkem povedeného finále. Povedeného z hlediska scenáristického. (14.10.2015)

Černá děvka a bílá revolucionářka (ve spodním prádle odpovídajících barev) na společném útěku v řetězech před policií, drogovým podsvětím a jedním vyšinutým lovcem hlav v neodolatelně nesmyslném vyprávění, do něhož tvůrci zamotali ještě „lesbické peklo“ filipínské věznice (kde se to kupodivu jen hemží běloškami) a povedenou partičku partyzánských bojovníků bůhví za co. (28.08.2009)

Ze začátku se to tváří jako WIPko. Potom ale přichází útěk. Dvě samice,který se nemusely už ve vězení se ocitají na svobodě. Jsou ale spojeny řetězem a každá má tak trochu jiný plány. Někdy akční někdy lehce vtipná (chtěně) záležitost. Film táhne hlavně utíkající černobílá dvojice. Potěší i účast Sida Haiga. (24.05.2020)