Do neznáma

Nejlepší na tomto filmu je nový dokonalý přístup k vědcům. Chcete, aby něco vymysleli? Tak je bez vody pošlete do pouště a než něco nevymyslí, tak nedostanou napít... Tolik laciných žvástů jsem už dlouho neslyšel. Ale podívejme se na chyby. Vlastně všechno zde je mimo. Neletěl by sám. To za prvé. Pravděpodobně by letělo několik dlouholetých párů, kdy nejméně dva lidé by byli piloti, dva inženýři, dva přírodovědci, dva psychologové, dva lékaři atd. Každý by uměl všechno podstatné z ostatních oborů, ale v jednom by byl machr. Dostat na Mars člověka je levnější, než aby jediný člen expedice umřel na slepé střevo a všechno šlo do kopru. Všechno by bylo několikrát jištěné, chyby se neodpouští. Všechno může být fatální. Dále, absolutní většinu rostlin, které by vezli, by byly ve formě semínek. Místo hlíny by šlo spíš o rostlinky pěstované v 100% vlhkosti obohacené o chemikálie. Dále by měl jen několik osobních věcí, a ne dvě velký skříně a lodní kufr po dědečkovi-místo toho by mu tam radši prskli 10 kubíků vody. A taky všechny knihy by byly v elektronické podobě. Rozhodně by neměl tužku a ořezávátko. A taky by se tam nedostal takovej egocentrickej maniak, ale spíš rozumný klidný introvert. A posádka by nebyla životně závislá na hokuspokus přístroji, který naprostým zázrakem vyrábí z křemíku vodu a ještě není hotový a mohl bych pokračovat do nekonečna a ještě dál. Tohle by se i dalo odpustit, ale ten film se bere tak neskutečně vážně a inteligentně, až je to nudné peklo. Ta snaha získat body za vážný přístup, pseudomoralizování, poučování diváka, bláboly hlavního hrdiny jak z druhé pomocné, patetismus skoro od první věty... Probůh, tam snad není nic, proč se na to podívat. Připomíná mi to namistrovaného vysokoškoláka (nebo učitele tamtéž), který je vlastně jen tupé neumětelské hovado a rozumný člověk nad ním může jen mávnout rukou, jinak se spálí. (09.01.2017)

Po celou dobu jsem měl dojem, že sleduji hodně lacinou variaci na film Interstellar. Režisér si totiž od Nolanova filmu "půjčuje" téměř vše - od rotací kamer, melancholických záběrů na krásy vesmíru, až po jméno lodi. Jenže jak je nám všem známo, když dva dělají totéž, není to ani zdaleka totéž. Zoufalou situaci bohužel nezachránil ani výborný Mark Strong, který zde hraje první ligu. Je veliká škoda, že Approaching the Unknown dopadl zrovna takto. Na komornějšího Marťana jsem se totiž velice těšil. (17.06.2016)

Lehce arogantní astronaut Mark Strong pluje samotinký 270 dní prázdným vesmírem k Marsu. Sem tam se v lodi něco podělá, tak to opraví (nebo také ne), občas si zafilosofuje o životě, kosmu či samotě samotné, nakonec se psychicky zhroutí. Režisér chtěl jistě zachytit jakýsi hloubavý odraz lidské odhodlanosti / umanutosti a pádu, ovšem brzy sklouzl do pomalé hypnotické nudy, která spolehlivě uspává. Navíc mi docela dost neseděly ani vědecko-technické parametry mise (proč letěl sám?), ani fyzikální záležitosti (za všechny třebas nulové zpoždění komunikace se Zemí). (04.11.2022)

Tohle dílko není žádné velkolepé sci-fi, ale minimalistické drama o muži, jehož životním cílem se stalo být prvním člověkem na Marsu. Do neznáma nám představuje jeho hlavní motivy, odhodlání, osamělost a boj sám se sebou i s vlastní technikou. Během sledování filmu jsem se ale nemohla ubránit pocitu, že to vše šlo pojmout ještě trošku lépe. I tak má ale tohle dílko co nabídnout, celkově tedy 72%. (28.11.2016)

Mark Strong se snaží a celkem mu to vychází, ale je tu samotný samotinký v příběhu, který až moc připomíná "Marťana", i když jde vážnou cestou a neodehrává se na Marsu, ale během cesty na něj. Tvůrci ale nedali filmu potřebný náboj a ten se jeví až příliš malý, a to i myšlenkově, než aby mohl skutečně zaujmout. (16.06.2016)