Elser
Elser
13 Minutes
13 Minutes
Réžia:
Oliver HirschbiegelKamera:
Judith KaufmannHudba:
David HolmesHrajú:
Christian Friedel, Katharina Schüttler, Burghart Klaußner, Johann von Bülow, Felix Eitner, David Zimmerschied, Rüdiger Klink, Simon Licht, Michael Kranz (viac)Obsahy(1)
13 minut dělilo nastraženou bombu od výbuchu, který měl zničit Adolfa Hitlera a jemu nejbližší. Strůjcem atentátu byl Georg Elser – obyčejný muž, pro nějž byly svoboda a lidskost základními životními hodnotami... Georg Elser byl obyčejný muž, kterého mnohem více než politika zajímaly ženy a tahací harmonika. Jeho vírou v lidskou svobodu a humanismus ale silně otřásl vzestup NSDAP k moci a směřování k válce. Rozhodl se využít své zručnosti hodinářského učně a sestavit bombu, který měla v listopadu 1939 odstranit Adolfa Hitlera přímo během jeho projevu v jedné z pivnic. Shodou okolností ale Hitler opustit řečnický pultík příliš brzy… Kdo byl Georg Elser? Muž, který mohl přepsat dějiny 20. století a zachránit život milionům lidí? (Česká televize)
(viac)Videá (1)
Recenzie (23)
Důraz na věcnost a přesnost před ideologizující jednosměrností je příznačný pro válečnou - v tom i německou - dramatickou a literární tvorbu zhruba od druhé poloviny osmdesátých let minulého století. Fakt, že Georg Elser má v Mnichově své náměstí a je součástí anatifašistických německých tradic mluví za vše. Film sám je syntézou poetiky současného hracího filmu i - téměř jistě - dokumentární precíznosti, mluví za vše. A určitě nejen k německému divákovi. ()
Zajímavý příběh, zde bohužel nepříliš umně zpracovaný. Přiznám se, že scény z osobního života jsem musel většinou přeskakovat, protože na zbytek filmu mají pramalý vliv a neskutečně se táhnou a zdržují. Jako taková páteční večerní televizní jednohubka ucházející ale nic víc 13 minut nenabízí. 3/5 ()
Stačilo skutočne 13 minút a meno tohto muža mohol dnes poznať takmer každý. Trochu poopravím komentár užívateľa magu, pretože si nemyslím, že by to bol životopisný film. Film rozoberá konkrétnu udalosť, čiže atentát a vyšetrovanie s tým spojené. Elserove spomienkové scény majú byť len menším oživením, spestrením snímku a hlavne ukazuje okolnosti za akých sa rozhodol atentát urobiť, to jest hlavne vzostup nacistickej strany, jej silná pozícia v mestách a vidieku a nenávistné čistky hlavne voči komunistom a Źidom. Film pekne odsýpa, nikdy nespadol na úroveň nuda a prakticky celú stopáž si udržiava slušné tempo. Scény mučenia a vypočúvania asi ťažko niekto prespí... Cením si vykreslenie postavenia komunistov a ich sympatizantov, pretože tieto 20-30-40 roky to bol večný boj a nenávisť medzi "červenými " a "bielymi". Spomeňme len občiansku vojnu v Rusku, Fínsku, Španielsku a takto to bolo v mnohých krajinách. Herecky je film výborne obsadený, Nemci robia v posledných rokoch skutočne výborné filmy. Rád by som vo filme videl, scénu v ktorej by sa vyšetrovacia komisia vrátila na miesto atentátu, ale inak som spokojný. Meno Elser dostalo dôstojný a historicky pomerne presný film. 80%. ()
Mám rád také filmy, pri ktorých si uvedomím, na akých maličkostiach a náhodách stoja dejiny ľudstva. A milióny životov. Bohvie ako by to vyzeralo, ak by sa Elserovi plán vydaril. Hirschbiegel sa v téme druhej svetovej vojny vzhliadol a vlastne aj vo vojne všeobecne, jednou z tém Invázie boli aj súčasné vojnové konflikty. Ibaže je otázne, či osobný život Georga Elsera stojí v tejto forme za dvojhodinový celovečerný film, či by nebolo dramaturgicky vhodnešie sa venovať napr. príprave atentátu a následne tomu, čomu sa film venuje celú svoju polovicu paralelne s retrospektívnymi momentami. Pretože okrem zopár scén, kde sledujeme postupnú premenu nemeckého vedomia v priebehu 30. rokov, ma jeho osudy nijako zvlášť nebrali. Jednoducho či by film nefungoval lepšie ako triler, než ako dráma. Ale to je myslím skôr vecou vkusu, režisér mu chcel zrejme podrobnejším zmapovaním jeho života vzdať dostatočnú poctu. 70% ()
Film o skutočnom hrdinovi ani nemusí vyzerať hrdinsky. Nacistický výsluch sa strieda s milostným románikom, ktorému vojna na spadnutie nepraje. Nie je veľmi podstatné, ako prebiehal atentát, ani jeho príprava, ale to myslenie, ktoré k nemu viedlo. V tom je sila tohto zvláštneho filmu, a pri tom zúfalom závere som zauvažoval aj nad štvrtou hviezdou. –––– Je veľmi divné, že apolitický človek naplánuje a spácha takýto atentát. – Bol som slobodný človek. –––– Musí sa niečo urobiť. A rýchlo! Rýchlo a radikálne! Rovno proti vedeniu. –––– Lieskový orech je hnedý, hnedá som aj ja. Aj dievča musí byť hnedé, tak ako som aj ja. ()
Galéria (54)
Fotka © NFP Marketing & Distribution
Zaujímavosti (4)
- Ve filmu byly použity mnohé dokumentární záznamy z období druhé světové války. Jeden z nich Georg Elser (Christian Friedel) sleduje v biografu jako týdeník z občanské války ve Španělsku. Objeví se v něm i střemhlavé bombardovací letouny Junkers Ju-87 ve verzi B-2. Tato verze se začala vyrábět v únoru 1940, ve filmu je záznam promítán v roce 1937. (bejkovec)
- Někteří političtí vězni, jako Georg Elser (Christian Friedel), byli ponechání naživu a zadržování ve vazbě, většinou v koncentračních táborech, až téměř do samotného konce druhé světové války. Důvodem byl plánovaný monstrproces se „zrádci říše“, který nejvyšší velení NSDAP plánovalo po úspěšném ukončení války. Na tyto procesy nikdy nedošlo z důvodu německé porážky a velká část takto držených vězňů byla ve spěchu popravena a jejich spisy zničeny či upraveny tak, aby důvodem smrti byly pokusy o útěk, nemoci nebo náhlá úmrtí. (kukkik)
- Když je Georg Elser (Christian Friedel) nucen vrátit se kvůli otci domů, prochází kolem dvou chlapců, kteří si vyměňují sběratelské karty. Na jedné z karet je vyobrazen stíhací letoun Messerschmitt Bf-109, popisek je uveden chybně jako Messerschmitt Me 109. Letoun byl dílem konstruktéra Willyho Messerschmitta, všechny letouny ale byly značeny podle názvu továrny - Bayerische Flugzeugwerke, tedy Bf. Ke komolení názvu došlo až během války, kdy spojenečtí piloti hlásili střet se stíhačkami zkráceně jako Messerschmitt 109, popřípadě Me-109. (bejkovec)
Reklama