Chronic

Mexická škola se v tom filmu nezapře - distancovaná, strnulá, málomluvná a traumatizující sonda do světa, do kterého nechceme hledět ani vteřinu. Pohled na ubohost smrti i na marnou snahu hrdiny pochopit ztrátu a přijmout bolest. Pochyby budí jen způsob, jakým Franco svůj film završil - je to gesto režiséra, který chce za každou cenu šokovat, nebo jen špatně pochopené gesto hlavní postavy, která už nevidí cestu dál? I přes lehké rozpaky po projekci pozoruhodně propracovaný snímek, v němž se Tim Roth doslova fyzicky inkarnoval v ošetřovatele, pro nějž je umírání posedlostí. [Cannes 2015] (24.05.2015)

Film o odcházení, který neví, kdy by měl sám skončit. Franco svůj portrét muže, který žije životy druhých, režíruje se stejnou metodičností, s jakou Rothův ošetřovatel pečuje o své umírající pacienty. Celky a polodetaily, pouze výjimečně nějaký detail. Dlouhé, převážně statické záběry, v nichž se zastavil čas. Jeho plynutí (i jakýkoliv jiný pohyb) nahradilo smiřování se s neodvratnou smrtí. Našemu hlubšímu soucitu s neobyčejně milosrdným a trpělivým protagonistou brání nekomunikativní vyprávění, zprostředkovávající pouze fragmenty z jeho minulého i přítomného života. Zatímco lidem, o něž se stará, je neocenitelnou oporou, v soukromí má k vyrovnanosti daleko. Vlastní existenci se snaží přebít fyzickou aktivitou (běh) a přijmutím plné zodpovědnosti za druhé, kteří mu přes prožitou tragédii dodávají sílu žít (poněkud paradoxně, vzhledem k tomu, že sami nemají dost sil ani na uspokojení svých bazálních potřeb). Odstup od nečitelného hlavního hrdiny, k němuž nás Franco vede, je částečně odůvodněn v úplném závěru, který nabízí silně rozporuplné, byť v jádru pochopitelné řešení Davidova problému, strachu přijmout odpovědnost za vlastní život. Nejen poslední vteřiny, ale celá závěrečná třetina, celkově konvenčnější a méně soustředěná než zbytek filmu, dělají z Chronicu nevyrovnanou záležitost. Tim Roth je ovšem skvělý od začátku do konce. 75% (09.09.2016)

Chladná, slovne chudobná, vizuálne depresívna a nepríjemne vecná sonda do života umierajúcich a do duše jedného veľmi nešťastného muža. Tu je krásne vidno, aká tenká hranica je medzi životom a smrťou. Príbeh o človeku, ktorého osobná trauma mu dovoľuje ako-tak žiť iba pri umierajúcom, pretože len tu, tak blízko smrti, môže vstrebať aspoň trochu tej bolesti z tak veľkej straty.... V takomto rozpoložení bol záver filmu pre Davida hotovým vykúpením. Čo je možno trocha na škodu, v niektorých momentoch sa mi odstup od hlavnej postavy zdal až moc veľký, ale inak veľká spokojnosť. 75/100 (03.10.2016)

Strach...slabosť..trápenie...smrť. Z týchto prísad vznikol jeden veľmi ťaživý, skľučujúci "portrét" o človeku, ktorý žije pre druhých. Z výčitiek? Z dobroty? Alebo iba nevie žiť ten svoj život? Za 93 minút som nedostala odpoveď ani na jednu otázku, možno pár náznakov. V posledných rokoch vzniká mnoho podobných výtvorov. Zvláštne plynutie, nezodpovedané otázky, ťažké téma, statická kamera...Nemusí to byť každému po chuti. Ja takéto veľmi môžem. Možno je ich mnoho, no málo takýchto filmov ma umlčí na celú dobu. V Chronic tiež nezaznie veľa slov, dokonca sa nevsádza ani na pohľady, ako tomu väčšinou býva v takýchto prípadoch. Franco vsádza na samotné osudy ľudí, ktorý potrebujú pomoc. Na pár momentov som strácala pozornosť, no koniec mi vyrazil dych... a atmosféru som hltala. Myslím, že 64% nie je odpovedajúcich. Sledujte. Nič viac netreba. (07.05.2017)

Silný a přímočarý snímek o těžkém odchodu vážně nemocných pacientů. Tim Roth podal skvělý výkon. Ošetřovatel David je obětavý, pečující, empatický. Ovšem i on má své problémy, protože příbuzní klienta o kterého se stará si jeho svědomité konání můžou vysvětlovat i jinak. Závěr je poměrně rychlý, nečekaný a hlavně varující. Některá neuvážená rozhodnutí je lépe si rozmyslet. (05.04.2024)