Never Let Go

Výborný neskorý britský noir! Richard Todd je sympaťák (odporúčam aj „Interrupted Journey“ či „Chase a Crooked Shadow“), hrá tu decentného obchoďáka a otca rodiny, ktorému ukradnú auto a zaplieta s gangom. Skvelý Peter Sellers si svojho psychopatického záporáka užíva. Okrem kamery (super práca s rakurzami) patrí samostatná pochvala hudbe Johna Barryho (pripomenie džezový nášup zo Sweet Smell of Success), ktorá pomáha rozprávať príbeh, podčiarkuje atmosféru a napätie. Ukradnuté auto tu ako povestný MacGuffin môže pripomenúť bicykel zo Zlodejov bicyklov (1948). Drsné finále jeden na jedného mi zasa osobne pripomenulo Kubrickov Killer´s Kiss. Spokojnosť po všetkých stránkach. (29.03.2021)

Znáte ty zprvu nenápadné filmy, které jsou napřed dobré, pak velmi dobré a nakonec se stanou absolutně skvělými? Tohle je jeden z nich. V Never Let Go to od samého začátku vře, příběh kombinuje klasickou westernovou zápletku o ukradeném koni (fordu) s hutnou noirovou atmosférou, nevypočitatelně zlý Peter Sellers pouští hrůzu a jde mu to, stahují se příslovečné mraky a blíží se příslovečná bouře, která zřejmě bude velká. A také je. Posledních deset minut, tomu tedy říkám napětí vystupňované na maximum! Guillerminova režie, Barryho hudba a šílené pohledy dvou ke všemu odhodlaných mužů... Velký zážitek, za který přidávám i tu pátou hvězdu. (15.11.2015)

Tak tohle byla pecka! Po vlažnějším (ale zase krátkém) úvodu dostává příběh slušné obrátky, zejména díky mrazivě psychopatickému (a výbornému!) Peteru Sellersovi. Dlouho to u mě bylo sotva na čtyři, ale po strhujícím vyvrcholení nemůžu jinak než zase na "plnej plyn", pomalu se z toho stává v tomhle časoprostoru zvyk.___Sellers si tak už podruhé u mě vysloužil uznalé pokývání hlavou (poprvé jako zahradník Chauncey v Byl jsem při tom), ovšem Růžového pantera i tak nemusím. (25.08.2008)

Tahle dějově ničím nevyčnívající kriminálka se odehrává zejména v prostorách garážové autodílny. Víc než kolem objevené vraždy se sice točí kolem podvodů a krádeží aut, ale vše do sebe pěkně zapadá a pánové z dvou různých firem překvapují, když se ukážou daleko drsnější, než kolem potulující se delikventní mládež. Vedle vizuálně podpořené atmosféry ve stylu evropských (neo)noirů 60. let (včetně typicky podmanivé hudby) film pozvedá do nadprůměru úžasně cynický padouch v podání Petera Sellerse(!). Za Sellersův výkon v neobvykle záporní roli (včetně pořádně drsného vyvrcholení) přihazuji 4. hvězdičku. 70% (25.04.2020)

Ve filmografii Petera Sellerse se najde kromě komedií i několik snímků zcela jiných žánrů. Snad v žádném z nich ale Sellers nevystupuje jako vyloženě záporný charakter (pokud si odmyslíme všechny ty Adolfy Hitlery a podobné obludy, na které je ovšem nahlíženo komediální optikou, takže to se nepočítá). Proto je i pro mě, jakožto jeho velkého obdivovatele, překvapením role Lionela Meadowse, zlotřilého majitele autodílny. Lionel je čistokrevným antagonistou, který využívá nekalé praktiky ke svému vlastnímu obohacení, a - a teď pozor - jeho představiteli se daří svým hereckým umem vyvolávat hrůzu nejen u ostatních postav, ale především u diváka! Never Let Go je rozklížen někde mezi kriminálkou, dramatem, zčásti noirem (osudovou femme fatale byste tu sice hledali marně, ale jistá paralela může být spatřena v hrdinovi, který je pod tíhou nepříznivých událostí sveden na scestí), a námětově i italským neorealismem (tématické spřízněnosti s De Sicovými Zloději kol jsem si všimnul už během sledování, tedy mnohem dřív, než jsem si přečetl BerniXův komentář). Jako mnoho ostatních Sellersových raných filmů i tento bohužel poněkud zapadl, tudíž bych ho rád doporučil všem jeho fanouškům, protože i je by mohla role vykutáleného podvodníčka mile překvapit, a povinně pak naordinoval těm, kteří mají Petera zaškatulkovaného jako inspektora Clouseaua. To že to byl herecký chameleon my, fanoušci, dávno víme, ostatní by se mohli dozvědět o hereckých polohách, které by u „toho popleteného Francouze“ v životě nehledali. (19.11.2011)