Manželia a manželky

Na Allena poměrně vážný a hořký snímek, který de facto kopíruje Bergmanovy Scény z manželského života (co do formy), ale pohled na manželství je čistě Allenův. Allen si velice zřejmě ujasňuje a uceluje svůj názor na partnerské vztahy a manželství (v době vzniku filmu už měl určitě zkušeností až nad hlavu), ženatý byl třikrát, jeho manželku hraje jeho (v té době už bývalá?) partnerka Mia Farrow, jejíž dceru si pár let nato vzal. Vyznění je trpké a realistické, nečekejte Woodyho obvyklou ironickou nadsázku, na dojmu ze snímku to ovšem nic neubírá, vše působí realisticky, herecké výkony jsou samozřejmé - celý snímek je mnohem více psychologickou sondou než komedií/dramatem - jak je to zařazeno tady. Romantické duše možná zapláčou, ale ani ony by neměly zavírat oči - třebas se jim něco z toho co uvidí jednou bude hodit :-) 8/10 (13.04.2008)

Niekto tam hore ma má rád. Tak tento názov filmu s Paulom Newmanom ma napadol, keď som si uvedomil, ako niekto na ČT2 má rád Woodyho Allena a systematicky uvádza jeho filmy do obehu. Je to pre mňa nepochopiteľné, ale rovnako nepochopiteľné je, že som doteraz vydržal sledovať 15 jeho opusov. Pravdupovediac stačilo pozerať štvrtinu z nich, pretože Woody, v iných oblastiach originálny, nakrúca filmy cez kopirák. Za jedinú výnimku považujem jeho Match Point, asi preto, že som sa naňho nemuse pozerať. Kladiem si otázku, prečo to robím, prečo vôbec pozerám filmy režiséra a neherca, ku ktorému nikdy nebudem mať pozitívny vzťah? A odpoveď znie: rád by som zistil, čo na jeho filmoch vidia ostatní. Zatiaľ som sa k odpovedi ani nepriblížil. (13.03.2015)

Další z řady Allenových snímků, který se zabývá mezilidskými vztahy. Allen má zvláštní kouzlo v tom, že dokáže divákovi servírovat jedno životní moudro za druhým a vy se velmi často dostanete do bodu, kdy s ním prostě musíte souhlasit. Velmi chválím vyprávěcí prostředky, režisér prokládá příběh výpověďmi jednotlivých postav a divák má tak možnost pochopit motivy jejich jednání více do hloubky. Hodnocení snižuji za to, že u Allena v příbězích neustále postrádám "něco", co by v ději znamenalo jakýsi zlom. Osobně mám pocit, že až si na tento film třeba za rok vzpomenu, nebudu schopna ´děj dopodrobna popsat, protože mi zde chybí nějaký milník, kterého bych se chytila. (08.12.2011)

A: Musíme vám něco říct B: (Woody Allen): Co? Co? tak už povídejte A:Jack a já se rozcházíme B: Aha, Chápu. Ale nic vážného, ne? ----- Standardní komentář si odpustím, omílal bych již řečené a místo toho nahodím ještě jeden bonmot: "Nebo byla teorie permanentní partnerské touhy mýtus, jako třeba společný orgasmus? Rifkin a jeho žena ho zažili jen jednou, v okamžiku, kdy je soudce rozvedl." (08.08.2007)

Na manželské etudy mi přeci jen víc sedí Třeštíková, protože tam je to skutečně realita. Zde se to tváří jako otevřená zpověd, ale hromada keců o tom, jak manželství mnohdy přechází v pomalé zhoubné bujení nespokojenosti, které většinou vyústí v nevěru/y nebo rozvod, mi stejně přijde na opravdu dobré komediální drama trochu málo. Od začátku do konce se dvojice manželů nimrá ve svých pocitech, které pramení z části z přirozeného procesu okorávání vztahů a z části z krize středního věku. Spousta postřehů je opravdu trefných, vtipných, pravdivých..ale asi jsem čekala víc než jen to. Vyloženě nezklamalo, ale ani vyloženě nenadchlo. No alespoň u tohoto jsem se zasmála : (Jack v období manželské krize popisuje, proč zahýbá své ženě) ..“chci si ještě trochu užít, chci ženskou, která mi zaryje prsty do zad a křicí, když ji píchám..nebo se aspoň hýbe!“ (27.05.2012)