Gakko no Kaidan

Opět jsme ve škole, kde se šikanuje. Tentokrát ovšem změna přichází jak zdola, tak i zvenčí. Zdola v podobě Haruny Cubane, která je typickou ženskou představitelkou takovýchto seriálů – bezradná, štve vás, jak jí dlouho trvá, než se rozhodne nebo začne mluvit/konat. Ale dostáváme ji v podobě roztomilé Hirose Suzu, takže to není tak hrozné, ačkoliv se mi stávalo, že jsem obracela v oči v sloup. Ovšem zvenčí přichází Kei v podání Kamiki Rjúnosukeho a to je přesně ten prvek, který na začátku seriál zachrání, aby mu pak v zachraňování pomáhala i Platina – skupina nejbohatších parchantíků se svědomím a vlastními bolístkami (namátkou Mamija Šótaró, Sugisaki Hana). Je to přesně, co to slibuje – stoupáme po školních schodech, abychom na každém vyřešili něčí problém a zdolali celé schodiště. V podstatě nikdo tu není vysloveně záporák, zároveň tu ovšem není nikdo vysloveně svatý (pokud nepočítáme Harunu v podobě klasické stereotypní hrdinky). Nakonec je to pěkný seriál (co se týče školního prostředí lehce nadprůměrný). Pokud na něj ovšem budete koukat před těmi ostatními s podobnou tématikou, nedivila bych se, kdybyste se zamilovali. Kamikiho postava je velikým kladem a přínosem, nemluvě o tom, že si neustále dělá z hlavní hrdinky legraci, tváří se, že si drží odstup, ale zároveň to všechno prožívá – a Kamiki to prostě zahrál. Bez něj by to tak nefungovalo. I přes ty klišidoní, až trapné scény, lepší 3*. Přeloženo. (15.03.2015)

Dorama o tom, jak mocná jsou slova a když se k tomu v ten správný čas přidá i nějaké ten čin, tak dotyčnému leží u nohou celý svět. Bohužel hlavní hrdinka Haruna Cubame jednat vůbec neumí a s mluvením má také velké problémy, tudíž o ovládnutí jakéhokoliv mikrokosmu (v tomto případě školy), si může nechat leda tak zdát. Tedy jen do té chvíle, než se před ní objeví tajemný cizinec, jehož Haruna zprvu považuje za úchyla, který ji nabídne, že jí pomůže. A po čem Haruna vlastně touží? Chce změnit školu, kterou od studentů po učitele považuje za špatnou. Ano, téma již tolikrát viděné, kdy se ze slabochů, strašpytlů, zrádců, povýšenců stanou, díky pomoci hlavní hrdinky, docela fajn spolužáci, s kterými je zábava chodit do školy. A i když řekněme si upřímně, že tohle je utopie, ale ono to baví. Ta naivnost a víra v lepší zítřky mi prostě sedla. S Harunou jsem sice chtěl někdy zatřást, ať přestane kuňkat a hne zadkem, ale jak se objeví Kamiki Rjúnosuke, tak moje intervence již nebyla třeba, udělal ji totiž za mě. Souhlasím se Zízou, že je to lepší průměr v téhle kategorii doramat, ale za Kamiki Rjúnosukeho dávám ještě jeden bod k dobru - takže 7/10. (25.12.2018)

Je to také japonské drama o šikanovaní vplyvnejšími slabších, takých Japonsko má celú kopu. Videla som ich už viacero a tento ma veľmi oslovil. Mladá hrdinka sa snaží zničiť hierarchiu a zastaviť šikanovanie, na čo jej však chýba presvedčivý hlas. Do toho príde záhadný mladík na vozíku a dodá dievčaťu odvahu a účinnú silu slov. Hlavní herci sú veľmi sympatický a dlho som nevidela takú chémiu akú medzi sebou títo dvaja mali. Od začiatku do konca boli zaujímavý, páčil sa mi vzťah medzi nimi, mladík ju stále poúčal a nadával jej „bakka“ a dievča si vždy prichádzalo pre rady a pri jeho nadávkach sa pokúšala brániť. Pomaly sa vytvára vzťah, ktorý bude na konci veľmi dôležitý. Nie je tomu čo vytknúť, dialógy skvele napísané, pekná hudba a dokonca aj múdrosti ktoré z dievčaťa vyliezali počas jej moralizovania niekedy aj mňa samú oslovili a keďže som citlivejšia povaha, sem tam som aj slzu vynorila. Najviac sa mi páčila siedma časť. Celkovo to bolo veľmi príjemné „zabitie času“ a je mi ľúto, že už je po tom. Niekedy sa k tomu ale určite znovu vrátim. (29.10.2016)