Westworld - The Choice

Takových 70%, mám z toho poněkud rozporuplné pocity. Na jednu stranu dobré nápady, slušný námět a je to podáváno rafinovaně, na stranu druhou takové podivné zpracování, takové nijaké, nedokázalo mě to vtáhnout jako předchozí série, bylo to takové plytké, nevím, jak to úplně pojmenovat... Nemělo to atmosféru, ducha, charisma. Ze začátku je problém se zorientovat, uvažoval jsem, jestli nám něco neuteklo - chtělo to nějaké rychlé opáčko, ale asi ani to by nepomohlo, ta rafinovanost je dost velká, ale možná to je záměr. První dva díly jsou takové pomalé, rozehřívací, takové mírně nepříjemné překvapení. Poté se to rozjede, je to slušná jízda, ale... Jak jsem psal... Přijde mi, když nad tím teď přemýšlím, že byla spousta nápadů, spousta linek, ale žádná se nějak extrémně nepropracovala. Proto i ty velké časové skoky v některých epizodách nejspíše. Navíc už to začíná být trošku překombinované. Dá se v tom vyznat, má to být asi na efekt, ale už je to trošku moc. Ale pořád to má kouzlo onoho světa, jsou tam dobré věci, překvapení, sem tam nějaký vtípek. Ale už to prostě není ono. Těch 73% hodnocení je odpovídající asi. Musím říct, že to asi mohli nyní klidně ukončit. Na další řadu se kouknu, abych věděl, jak to dopadne. Žádná velká očekávání. Howgh! (19.08.2022)

Já si prostě nemůžu pomoct, ale po pro mě začal Westworld pořádně až třetí řadou. První dvě řady byli pro mě spíš zklamáním, které se furt tak nějak točili v kruhu, a přišlo mi, že se vlastně nic neděje. Jak však přišla s třetí řadou změna prostředí, a i určitá změna ve vyprávění, tak to pro mě dostalo to pravé grády. No a čtvrtá řada pokračuje v trendu té třetí. Ničím si nemůžeme být jistí, reality se tu střídají jak ponožky, a každá postava tu má několik svých vlastních variant. Složitost celé řady v podstatě neumožňuje její pochopení na první dobrou, a když se k tomu ještě přidají týdení pauzy, tak to v hlavě musí šrotovat opravdu na 100%, aby se toho dalo pochytit co nejvíce. Nemluvě o dvouletých pauzách mezi řadami, kdy přiznávám, si toho třeba z prvních dvou už příliš nepamatuju, a když se objeví některá vedlejší pauza, tak musím dost lovit, jestli už byla v seriálu někdy dříve. (17.08.2022)

Do sebe zahleděné, plné křečovitých dialogů, které se tak motají v kruhu těkavosti, zmatených myšlenkových pochodů a náznacích, že by z toho Krajčo upletl novou kariéru. A bohužel i dějově slabota, který se zmůže na pouhopouhé vykrádání jiných (Matrix, Moon), případně rovnou sebe sama (první série). Ne že by tu nebyl potenciál, ale toho rádoby intelektuálního balastu, který je všude okolo, je tolik, že se to opravdu pořádně nedá sledovat. Kvůli tomu, že na životě žádné postavy vlivem neustálého oživování nezáleží, je mi dávno jedno, co se vlastně stane. Jen fascinovaně pozoruji, jak se z kdysi možná jednoduchého, ale silného konceptu stala ubíjející tvůrčí onanie, která neustále motá slova labyrint a hra. Opuštění parku byla prostě chyba. 30 %. (18.08.2022)

Ťažko sa hodnotí štvrtá séria seriálu, ktorá ešte nemala byť finálna, ale nakoniec je. Čo sa týka mindfuck faktoru, ide o najtvrdší oriešok doposiaľ a niet divu, že mnoho divákov to už od druhej série vzdáva. Určite nejde o sériu, ktorú stačí vidieť iba raz, asi si treba všetko pekne ešte raz v pokoji pozrieť. Prípadne si pri niektorých konkrétnych epizódach zapisovať všetky dialógy a potom sa nad nimi ešte raz zamyslieť, predovšetkým pri hrách s časom. Ale HBO Max sa rozhodlo, že celý seriál vyhodí z ponuky... (16.12.2022)

Možná je to rouhání, ale mám pocit, že Westworld mi dal rafinovanější náměty pro mou životní filozofii, než Matrix. Ať už si o kvalitě jednotlivých řad myslíme, co chceme, vždy je to mindfuck, a čtvrtá řada je větší poctou Matrixu, než čtvrtý Matrix sám. Zatímco Matrix je hollywoodsky opulentní, zenově jinotajný Westworld působí životně. Zatímco poslední Matrix se dopracoval k létající Trinity, ve Westworldu „létají“ všichni. Duší seriálu je pak nadčasová architektura od španělského Santiago Calatravy. Je pro Westworld tím, co New York pro Sex ve městě. A když už jsme u New Yorku, když nemůže produkce do Valencie (ve 4. řadě je snad jen jedna scéna ve Městě umění a věd), musí Calatrava do New Yorku. Vedle samotných newyorských architektonických výpečků, jako nové budovy „Vessel“ na Hudson Yards, hraje ústřední „postavu“ telekomunikační věž, jejíž originál stojí v Barceloně.     Westworld má prostě na rozdíl od Matrixu mnohem víc vrstev a snů ve snech, kdy nikdy nevíte, co je realita. A výjimečný je v tom, že realitu výrazně odráží. Čtvrtá řada nám tak může připomenout echo doznívající doby týkající se vakcíny a konspiračních teorií o čipech. Ale seriál, tak jako jeho architektura, je víc nadčasový. Míchání představ a reality věrohodně odráží náš život a společnost (včetně fenoménu zvaném „Mandelův efekt“ - situace, kdy mnoho lidí věří, že se něco stalo a pamatují si to, i když se to ve skutečnosti nikdy nestalo). Vzpomněl jsem si na vtip, jak dva lidé označkují delfíny a říkají si, že teď bezstarostně budou plavat v moři a ani si nevšimnou, že jsou pořád monitorováni. Pak vytáhnou své mobily a odcházejí. Westworld ukazuje, že z Matrixu se nemůžete nikdy úplně probudit, že algoritmy naše životy neviditelně řídí víc, než si myslíme, že na „nesystémového“ člověka, který prozře, uspořádají ostatní hon. A, což je další kouzelný Easter egg, díla jako je architektura Calatravy, vidí jen ti, kdo prozřou. (15.08.2022)