Nikdo odnikud
Un illustre inconnu
Nobody from Nowhere
Kamera:
David UngaroHudba:
Jérôme RebotierHrajú:
Mathieu Kassovitz, Ludovic Berthillot, Eric Caravaca, Diego Le Martret, Sophie Cattani, Marie-Josée Croze, Siobhan Finneran, Olivier Rabourdin (viac)Obsahy(1)
Sébastien Nicolas snil odjakživa o tom, že je někdo jiný. Nikdy ale neměl velkou představivost. A tak kopíruje. Pozoruje a pak napodobuje lidi, které potká. Vstupuje do jejich životů a prochází jimi. Z některých už však není cesty zpět. Sébastien Nicolas je tichý, nenáročný jedinec, který má v životě jen jedinou vášeň - napodobovat životy lidí, které potká. A to v plném slova smyslu. Usilovně pracuje na tom, aby vybrané oběti věrně zkopíroval nejen po fyzické, ale i verbální stránce. Nezdráhá se zajít tak daleko, že se vkrádá do jejich domovů, a když jsou pryč, bere na sebe jejich identitu. Celkem neškodná zábava - dokud ovšem nepotká Henriho de Montalte, slavného hudebníka, který ho fascinuje a odpuzuje zároveň. Tím, že na sebe vezme jeho totožnost, se Sébastien zaplete do komplikovaného vztahu s Montalteovou bývalou milenkou a jejím synem. Brzy si však uvědomí, že se tohohle života nechce vzdát. (Cinemax)
(viac)Videá (8)
Recenzie (8)
Moc pěkný nápad, niásledný scénář a dobrá režie, to vše dotažené nadprůměrným výkonem Mathieu Kassovitze. V mnoha okamžicích se divák ocitá v situacích, kdy v nejmenším netuší, kudy se bude příběh ubírat dál, ale po rozuzlení mu nezbývá, než uznat, že jindy to jít ani nemohlo. ()
Mathieu Kassovitz zahrál naprosto dokonale roli muže, který chce napodobovat jiné. Nechce být sám sebou, chce být jimi, chce žít jejich životy. Díky Kassovitzovi je film naprosto strhující. Tedy díky němu a skvělým maskérům. Skvělé drama, které je vlastně niterným thrillerem a skvělou psychologickou studií. ()
Na francouzské kinematografii je, na jednu stranu, pěkné to, že je tak objemná. Občas se totiž stane, že si tam tamní umělci natočí film, který by třeba jinde vůbec neměl šanci ani na příspěvek od státu. Nikdo odnikud je totiž neuvěřitelně zvláštní film. Vypráví příběh člověka, který to v hlavě vůbec nemá v pořádku. A tvůrce evidentně ani neřeší, jestli si k němu divák má vytvořit nějaký vztah nebo ne. Pocity nicméně i tak přijdou, ale to až po půlce filmu, kdy se vše najednou začne hodně nenápadně proměňovat a každou další minutou se film stane zajímavějším a zajímavějším. ()
Mathieu Kassowitz geniálně zahrál dvojroli chlápka trpícího zvláštní úchylkou a stárnoucího nerudného muzikanta, které svede osud dohromady. Bez výborný režie a scénáře by mu to ale nebylo nic platný, což tady naštěstí neplatí. Film je od začátku napínavý, zpočátku možná trochu pomalý, ale vše má svůj čas. Výborný dojem doplňuje hudba, převážně klasická. ()
Jeden z těch snímků, kde mám po jeho skončení nepříjemně svíravý pocit v žaludku. Ano, byl zvláštně fascinující a po Sébastienově první přeměně jsem byla zvědavá, jak jen tohle může skončit? Nesmírně zajímavý hudební podkres s místy, kde bylo absolutní ticho a kde například v jednom takovém momentě, když Sébastien přecházel sem a tam po bytě houslisty, způsobily tak dokonalou atmosféru, že jsem měla husinu po celém těle. A jediný závěr, na který jsem byla tak zvědavá, mně mírně nesednul, možná až moc velkou překombinovaností. Jinak velká spokojenost. ()
Reklama