The Fifth Missile

Tomuto filmu se říká zprasená šance. Když si uvědomíte, jak skvělým filmem bylo Skleněné peklo od stejných autorů, musí vám to být přinejmenším líto. Jistě, je to televizní film s menším rozpočtem a tím pádem i horší výpravou, s horšími herci a průměrnějším režisérem, jenže předloha byla skvělá. Jedna z mála kvalit snímku je, že se tvůrci kromě maličkostí drželi románu. Jenže někdy právě maličkosti dělají celek, a tady je to hodně znát. Postavy jsou papírově ploché a mnohdy jednají úplně nelogicky a nenormálně, příběh pokulhává a to, co bylo v knížce geniální je tady přinejmenším zvláštní, neli přímo hloupé (příklad, když Renslow hledá na konci ponorku osobně, lítá prostě jen ve vrtulníku různými směry nad mořem, aniž by někde někdo rozhazoval elektronické vyhledávací bóje jako v knížce). Herci jsou nepřesvědčiví a hrozně toporní, jedině Sam Waterston a trochu i Robert Conrad něco hrají, ale to je tím, že se na obrazovce z těch skoro tří hodin zdrží tak jednu a půl každej (někdy i společně). Za osobní prohru režiséra považuji fakt, že vypadá nepřesvědčivě i útěk z potápějící se ponorky (tedy že na potápějící se ponorce stojí tucet chlapů a když na ně najede kamera, doslova napadají do vody). Co se týká kulis, nemohlo by to být dřevěnější. Tma a neustálé pološero má zakrýt, že se vše natáčelo ve vyřazených interiérech Enterprise z prvního Star Treku. Ponorka z vnějšku je sice moc pěkná, ale všechny záběry s herci jsou na dřevěné maketě a zbytek z vojenských zásob. Co se týká té barvy, která způsobila otravu posádky, víme o ní od desáté minuty filmu (v knížce to zjistil někde v polovině), protože neustálé nájezdy kamery podporované tragickou hudbou nemohou nechat nikoho na pochybách, že se děje něco podivného. A co je nejhorší, konec se stal jedním velkým klišé. Nejenže hlavní hrdina přežije, ale ještě i přes obrovské psychické problémy dostane svou vlastní novou ponorku. Tomu říkám kardinální békovina. Občasné nezvládnutí zvláštních triků, které se právem zde nazývají zvláštní, už nic nepokazí (mám na mysli podvodní atomový výbuch 5x silnější než bomba v Hirošimě, který vypadá jako když Krokodýl Dundee lovil ryby, nebo když z otevřených dveří potápějící se ponorky tryská a vyvěrá voda, přestože na záběrech z interiéru je ponorka prázdná a voda teče do ní, nebo když při zmíněném výbuchu herci narážejí neuměle do zdí, smýkají skříněma se zařízením a strhávají na sebe přístroje, aby ukázali, jak silný to byl výbuch). Tento film je právem zapomenutým "pokladem" světového filmu. Já viděl jedinou dostupnou verzi, francouzskej rip z televize a za můj špatný dojem ten děsivej dabing nemůže, i když má možná svou zásluhu. Ale zjistil jsem, že ani frantíci si s výslovností cizích jmen nedělají hlavu (Žukov čtou Jukov, Harris čtou Aris, Meer čtou Mér, Warden čtou Uarden). (12.05.2006)