Tajemství Divadla Sklep aneb Manuál na záchranu světa

Na tomhle dokumentu je nejcennější vytažení archivních videomateriálů ze sklepáckých počátku na světlo světa. Jinak je to trochu nesystémový guláš, v němž se míchají jednotlivá vyznání členů souboru s historickými sondami (které bůhví proč končí zhruba v době spolupráce s Chytilovou), s nějakým tím zachycováním současnosti (přípravy besídky, exkurzy do divadelních porad) a snahu o nějaké vyjetí z kolejí tradičního českého dokumentu pak reprezentují trochu podivné pokusy o vytvoření "psychologického profilu modelového diváka divadla Sklep" (podle logiky "absurdně o něčem absurdním"). Ale abych nežehral, například vstupy teatrologa Jana Dvořáka docela pěkně ukotvily význam Sklepa a celé Pražské pětky v rámci normalizační divadelní sféry. Fanouška bude jistě mrzet, že mnozí stěžejní členové ansámblu let minulých nedostali vůbec prostor (Otakáro Schmid, Honza Macháček, Jan Slovák...), ale celkově jde o koukatelnou podívanou. A přiznejme si, s ohledem na to, o jakých anarchistech je řeč, je s podivem, že nějaký dokument, který má jakž takž hlavu a patu, vůbec vzniknul. (31.07.2016)

Promarněná příležitost vytvořit skutečně působivý dokument, Dabrowská poskládala několik historických záznamů, doplnila komentáři, prošla spořádaně, ale rychle Občanský průkaz divadla a zajímavé byly příspěvky psychologa Ptáčka a divadelního teoretika Jana Dvořáka (i kritický komentář Hulce) a pro mě dosud neviděné záběry z Afghanistánu, ale výtek mě skončení napadla celá řada. Chyběl větší vhled do fungování divadla z hlediska vztahů (Marhoulovo natuknutí bylo krátké), výběr ukázek je jistě vždy diskutabilní, ale za mě, proč chybí Katovna alias Hřmění nebo jakýkoliv z výborných klipů ze zlaté ery - klidně na úkor úvah Erazima Koháka? Dokument mohl být delší a mohl se věnovat i samostatným aktivitám alespon Hanáka, Šteindlera, Vávry (bez nich by popravdě, přes všechnu snahu zbytku souboru, Sklep nikdy nebyl opravdickým a věhlasným Sklepem). Přivítal bych víc komentářů a daleko delší a větší náhled na další členy souboru..No nic, i tak dávám čtyři, protože Sklep, to je radost, od Mlýnů přes Kopyto po Besídky, některé záběry mě znovu rozesmály (Tros sketos a Rona, Šteindler s invalidním Cikánem, Macháček na šoulačce atd.). A taky je vidět, proč tomu tak je, kromě invence a osobností, které si navzájem dávají prostor, je tom prostá radost ze života a z přítomnosti ostatních, kterou jsem jim měl tendenci až závidět. Žijí kreativní a uspokojující život a ve vrcholných chvílích patří k tomu nejlepšímu u nás....a zasloužili by si všichni lepší ohlédnutí. (06.02.2021)

Formálně velmi standardní dokumentární portrét velmi nestandardního divadelního souboru. Přes rutinní kombinování mluvících hlav s archivními záběry jde nicméně o celkem sevřený a přehledný útvar, žel oproti sklepáckým vystoupením jen výjimečně ozvláštněný rozbitím nebo převrácením systému. Paralelně s horizontálním rozkrýváním historie divadla v běhu času jsou na vertikální osu navěšovány miniportréty osob, které Sklepem prošly, případně v něm posunují hranice uměleckého vyjádření dodnes. Odmítání toho, že by jim šlo o posunování hranic nebo programové vymezování se vůči něčemu/někomu, je paradoxně jedním z leitmotivů ve výrocích jednotlivých aktérů. Jak ale správně upozorňuje např. teatrolog Jan Dvořák, právě tento absolutní nezájem o režim a neochota vést s ním dialog, činila ze Sklepa politické uskupení, čehož si zřejmě byla dobře vědoma Věra Chytilová, která sklepácké poetiky využila v artikulaci vlastních témat. Druhou směrodatnou linií tvoří pátrání po tom, kdo je to vlastně sklepák. „Otec zakladatel“ David Vávra neměl problém přibrat do skupiny řád ctícího a vyžadujícího Václava Marhoula (dováděného k šílenství nedochvilností ostatních), který jako jediný připomíná několik krizových období, „regulérního blázna“ Tomáše Vorla ani budoucího filmového režiséra a producenta Ondřeje Trojana, který dokázal propojování intelektuální a lidové komiky „vyjemnit až do zákrut perverze.“ Zejména zásluhou rozmanitosti zastoupených individualit, které vždy nějak dokázaly najít společnou řeč a chaos proměnit v cosi systematického, je Tajemství přes svou filmařskou strnulost poměrně svižným dokumentem, který můžou milovníci humoru trapného, cynického a sebeshazujícího sledovat i jako komedii. 65% (10.06.2016)

Dokument o fenoménu divadla Sklep je spíš takovou oslavou 45 let fungování divadla. Kostlivce ze skříní se nikomu vytahovat nechce, snad jen Václav Marhoul se zmíní o třech krizích v historii souboru. Přesto je tu spousta ukázek ze sklepáckých scének, černobílé archiválie z jejich začátků či nahlédnutí do zákulisí zřejmě loňské vánoční besídky a další materiály, u kterých je zřejmě nemožné se nudit (70%). (17.05.2016)

Vysloveně slabý dokument. Žádná ucelená informace, jen taková náhodná setkání, spousta vaty. Skalní samozřejmě ocení každý střípek, ale na tom se nedá stavět. Větší prostor dostal pouze Vávra, což je samozřejmě fajn, ale co ostatní? Spousta tvrzení jsou jen náhodné vzpomínky a zapomínky. Tu a tam se naťukne nějaké téma. Chybí pevná ruka dramaturga. Je mi líto, ale výsledný tvar má blíž k domácímu videu, než k plnohodnotnému celovečernímu dokumentu. Zmařený potenciál. (26.03.2024)