Příšerky a já

Když se čtyřčlenná rodinka neplánovaně rozroste o další tři poněkud nestandardní členy domácnosti, je z toho hned poprask, aby konzervativní (anglické) okolí nic nevytušilo. Jedná se totiž o australskou rodinku, která se na britské ostrovy přistěhovala. Tím pádem je zaděláno na celou řadu bláznivých situací, které lze rozehrát ve studiových podmínkách. U Carlsonů je rázem pořádně živo. Aby taky ne, když jim po domě od sklepa až po podkroví řádí trio dobrosrdečných příšerek, které se od jisté doby staly nedílnou součástí rodinného koloběhu. Máma Carlsonová, která je učiněná sexbomba v domácnosti, si to užívá, i když jí to občas vytáčí, táta Carlson si občas v dobrém postěžuje na nedostatek ticha a přitom hodí taneční kreaci s deštníkem jako Fred Astaire, jejich dvě pubertální děti jsou na svůj věk rozumově vyzrálé, občas s nimi zacloumá puberta a hlavně mají tři kamarády, bez kterých už se neobejdou. Kritická chvíle nastane, jen když dojde humor. Shrnul bych to tak, že se jedná o sitcom pro celou rodinu beroucí si zřetelnou inspiraci ze slavnějších vzorů, přičemž oproti nim je podstatně hravější a v rámci možností i akčnější. Je zbaven ironického podtextu a jede v naprosto jednoduchém a nekomplikovaném epizodním stylu, který mu svědčí. Design příšerek je mixem "vypůjčeným" od Muppets, licitovaný Příšerkami s.r.o. i Alfem. Nápaditost a humor nejsou dostatečně vybalancované. Jedná se o groteskní humor. Kdo hledá propracované, gagy, je na špatné adrese. Nic takového zde není. Proto ve své podstatě bude mnoha dopředu neinformovaným divákům připadat ve výsledku absolutně dětinský. Rezignace na vyzrálou formu mně dojem nekazila. Sitcom je to přístupný pro každou kategorii diváků. Příjemně bláznivé eskapády jsou podpořeny sympatickým castingem. Lauren Clair a Ivy Latimer určitě žádné příšerky nejsou. K tomu pěkně barevný vizuál. Dobrá zábava. 70% (14.06.2015)

Jeden z produktů společnosti nesoucí jméno Jima Hensona, který se musí nad některými činy svých dětí v hrobě obracet. Abych to uvedl na pravou míru - když pominu vymývání mozků jménem Sesame Street a jeho deriváty jako Svět Elmo, jejichž vsuvky z reálného světa z nějakého důvodu vypadají jako natáčené ruční kamerou v roce 1993, normální Muppets přece jen mají svůj humor a nechcete se po jejich sledování zabít. I když ono je to v zásadě jedno, protože Me and My Monsters vám připomenou výtvory Jima Hensona jenom svými zvláštními pohyby, jinak jsou vizuálně "sví" a ze všeho nejvíc připomínají něco, co uteklo z Příšerek s.r.o., až na to, že je to plyšové (kdežto v Příšerkách byli z pochopitelných technických důvodů všichni krom dlouhosrstého Sullyho jaksi kožovití s různým stupněm gumovitosti;)). Bohužel tahle britskoaustralská koprodukce vzala to nejlacinější z My Family, přidala pitvořivé chaotické řevuplné "humory" ze Sezamové ulice, fyzický "humor" jako narážení do dveří, a... to je vlastně všechno. Na premisu "rodina přestěhovavší se z Austrálie do Velké Británie zjišťuje, že jí ve sklepě bydlí tři velká barevná monstra", je to skutečně zoufalost. Celkem bylo natočeno 26 epizod a dobře tomu tak. Programová skladba Studia Kamarád ovšem i tak v roce 2015 díky tomu utrpěla další bolestivou ránu:P 40% pro ryzí zbytečnost, která zaujme jenom barevností - a to je míň, než nabízí třeba Daniel Nekonečný;) (02.05.2015)

Bavíme se u toho celá rodina. Prostě humorná ptákovina jakou jsou schopni vymyslet snad jen britové:)) Knedla rulez! (18.08.2018)

Seriál cílený na malé děti, sem tam nenásilné podstrčení vzdělávací informace. Prča.:-) (13.12.2018)

Některé díly vynikají perfektním slovním humorem. Jiné jsou slabší, jak to u seriálů bývá. Celkově jde ale o povedený sitcom pro rodinu s menšími dětmi, na který se v poslední půlhodině Studia Kamarád těšíme a děti se o jeho dodívání, když jsme na odchodu, až perou. (18.06.2018)