Point of Honor

Pilotní epizody mají těžkou úlohu: musejí během pár minut uvést diváka do děje a seznámit ho s hlavní primasou; načrtnout budoucí linii příběhu, vykreslit vztahy mezi hlavními hrdiny a donutit tak diváky, aby o ně měli zájem; a odvyprávět ucelený příběh, který by mohl stát samostatně – což je o to důležitější, jestliže pilotní díl nemá zaručené okamžité navázání v dalších dílech. Point of Honor má tak všechny zmíněné body ztížené oproti tradičním seriálům, které při svém odvysílání (tedy ne před-pilotovou fázi, ve které si seriál objednávají producenti na základě nehotového polotovaru) můžou vše dohnat hned následující týden po premiéře. Amazon přišel po Netflixu s revolucí ve sledování televizní tvorby – a v tomto případě o budoucnosti konkrétního díla nerozhodují pouze producenti, ale velkou úlohu tu hraje hlas lidu, který rozhoduje, zda bude natočen zbytek série či nikoliv. A tak pilotní díl nebyl nikdy důležitější než teď. A jak si tedy vedl pilot k Point of Honor? Lehký nadprůměr; příběh byl dostatečně načrtnut a k jeho rozvinutí byla nutná potřeba většího prostoru v podobě dalších dílů. Některé charaktery zůstaly ploché, ale skrýval se v nich příslib zajímavého růstu. Otázka otroctví mohla být pojata více ožehavěji a emotivněji – ale to je ten neduh pilotů – není na vše dostatek času. Potenciál tu byl, avšak ne dostatečný... více dílů bohužel nebude. (19.03.2015)