Akacuki no Jona

Keď som uvidel pilotný diel seriálu, pristupoval som k nemu s miernou skepsou a pár dní som sám seba nedokázal prinútiť k tomu, aby som to bez dlhého odsúvania dopozeral. Keď som o pár dní neskôr viedol krátku diskusiu s mojím známym, dozvedel som sa, že mal s úvodným dielom podobné skúsenosti, no napokon to dopozeral a ostal nadmieru spokojný. Táto obyčajná debata ma presvedčila o tom, že nemusím všetko neustále odsúvať ďalej a dokopať sa k tomu až o mesiace/roky, a tak som sa na to pozrel. A páčilo sa mi to. K môjmu počudovaniu som si k tomu už od tretieho dielu začal budovať silný vzťah. Nie však preto, že by sa jednalo o nejaké epochálne a majstrovské dielo (určité kvality snímka určite má, ale nie až tak veľké, že by jej mohlo byť ponechané lepšie označenie ako "dobrá", či "veľmi dobrá"), ale preto, že som cítil veľkú nostalgiu a často si pripomínal film Únos Šogunova následníka, ktorý som ako malé dieťa veľmi obľuboval a stále k nemu mám dobrý vzťah. Oba počiny majú niekoľko spoločných javov - ku príkladu je takmer totožná už aj samotná zápletka (život jednej osoby závisí na statočných jedincoch, ktorí ju sprevádzajú a ponúkajú svoju ochranu), zopár fantazijných historických udalostí, či prípadný humor, ktorý aspoň na krátku chvíľu odľahčuje inak vážny a smutný príbeh. Aj z toho dôvodu som sa zbavil nedôverčivosti a dopozeral to v priebehu relatívne krátkej doby. Ak by som mal k seriálu pristupovať odborne a podrobne ho zhodnotiť, môj verdikt by znel zhruba takto: Som sklamaný z toho, že za všetkých dvadsaťštyri častí tu bola len minimálna dostupnosť akčných, vojnových momentov a súbojov. Som sklamaný z toho, že historickým udalostiam a vedľajšej dejovej línii, rovnako aj jednej nemenovanej anti-hero postave, nie je venovaná toľká pozornosť, ako iným, menej podstatným faktom. Taktiež som sklamaný z toho, že príbeh pôsobí veľmi naivne, a aj z toho, že seriál nie je zakončený tak, ako by si to správne zaslúžil. Na druhej strane animácia, hudba, postavy, humor, morálne vsuvky,...vytvárajú silný a príjemný zážitok, ktorý si rozhodne zaslúži chválu a pozitívne ohlasy. (01.06.2018)

Zábavné Yonino dospívající dobrodružství v partě slušivých chlapíků je zajímavé tím, že jeho největší devíza je i tou největší slabinou. Akatsuki no Yona totíž je výjimečné anime v tom, že netrpí defakto žádným neduhem krom mírně opadajícího a poté násilně ufiklého závěru. Proč je toto právě ona slabá stránka? Inu, on totiž seriál nenabízí ani žádný do nebe volající pozitivum, které by čnělo na pozicích nejvyšších svých kategorií. Dostáváme umně vyprávěné a poctivě základy budující putování hrdinů, kteří všeobecně roznáší dobrou náladu, plynule se charakterově vyvýjí (zvlášť červenovlasá dáma) a na shoujo se vyhýbají přehnaně klišoidním vystupováním či snad reverzním harémováním. Nicméně opět, nebyl jsem z toho nikterak opařený. Jistě, ženy určitě budou z bishounen společnosti nadšenější a budou s Yonou snadněji souznit, ale i jako muž si nemůžu postěžovat, že bych si drobné romantické odbočky či chvilky dámské emancipace neužil; velké množství tam toho nebylo. Rozhodně na to, že se tohoto díla ujalo ne moc chválené studio Pierrot, se téměř vůbec nefillerovalo, což považuji za drobný zázrak. Nepřehání se, vtípky jsou povětšinou milé a když dojde na akci, je tak akorát dlouhá a náročná. Postavy sice plní jisté stereotypy tsundere chlapíků, nonstop flirtujích extrovertů či zapšklých správňáků, ale většina z nich dostala velmi barvité backstory a dokazovaly, že nejsou závodnící v plochodrážních vlastnostech (Hak + Jae-Ha); ba i hlavní antagonista není ani zdaleka černobílý mrchoň. Animačně oku lahodící (oči), hudebně přijatelné, ale celkově, jak už jsem zmínil, nic extra strhujícího. Bylo to příjemné potulování se po jednom královstvím, které by si velmi zasloužilo pokračování. Za každého draka po jedné *. (29.10.2017)

Abych pravdu řekl, neřekl bych, že je to takový poklad, aby to dostalo 5* skoro ode všech, co vidím, ale každý má svůj názor a je pravda, že i mně se Akatsuki no Yona zalíbila. Dalo by se to shrnout do Yona přišla, přestala se usmívat, potkala pár lidí a ... konec. Prakticky nic se nestalo v hlavní dějové lince, vše je provázáno jen s nalézáním čtyř draků, ALE velmi pěkně, dá se říci, že mi to připomíná různé hry (Skyrim, Pillars of Eternity), kde jdete hlavní dějovou linkou, ale cestou plníte spousty postranních úkolů a potkáváte lidi a i TO tvoří tu hru. Někdy bohužel právě to :-) Dějově je na tom Yona velmi dobře, je to zajímavé, plné překvapení, nedá se tak "úplně" odhadnout, jak to všechno dopadne, takže baví. Hudbou netuším, protože krom dvou Op, kde mi seděl víc ten druhej, mi nezůstalo v hlavě -nic- (oproti takovému GiTS, Mushishi, Nanatsu no Taizai, OP a další). Celkově však těší, příjemně se na to koukalo, neurychloval jsem žádné scény, byl jsem zklamán, že to skončilo. Trochu mi tam však nesedělo možná až mnohdy dojemné slzení a pohledy. Ale i to k tomu patří. Komplikované rozhodnutí mezi 3* / 4* :-) Ale ať si to tak nevyskakuje, dejme tomu méně. 4* dávám opravdu povedeným a znovukoukatelným, což se v tomto případě nejedná. Shlédl jsem, budu se těšit na další sérii, ale tuto už nikdy nezkouknu. Příjemných 70% (01.04.2015)

Konečně zase po dlooouhé době podařené čistokrevné shoujo. Yona je skvělá hlavní hrdinka a její proměna z rozmazlené, bezmocné princezničky na statečnou bojovnici je plynulá a uvěřitelná. Ostatní (u tohoto žánru výjimečně propracované) postavy jí zdatně sekundují. I když jde prakticky o reverse harémovku, vůbec se tak nechová - tedy hlavní zápletkou není, že Yona má 5 nápadníků a neví, kterého si má vybrat dřív. Naopak příběh je zajímavý, plný akce a dobrodružství, občas i dost vtipný nebo dojemný. Na nějakou tu romantiku taky dojde, ale přirozeně a nenuceně. Animace je příjemná a soundtrack opravdu nádherný. První opening je skvost po všech stránkách a celkové atmosféře sedí daleko líp něž druhé disco intro. Stejně tak se mi víc líbil první ending, ale druhý byl taky moc pěkný. Mrzí mě, že už je konec, a doufám, že bude další série. Celkově pro mě velmi milé překvapení a velká spokojenost. 8,5/10 (11.02.2015)

Žiaľ, tentokrát nebudem zdieľať všeobecné nadšenie. Pokiaľ sa pozrieme na hlavné preferencie divákov, konkrétne pre dievčenské publikum atraktívneho Haka, znamenitý vývoj hlavnej hrdinky, nepochybnú oddanosť "realite", a či napokon samotný romantický motív medzi Yonou a jej neuveriteľne verným ochrancom, veľmi rýchlo sa nám dostane pochopenia nemalého úspechu, ktorý si seriál, tak ako i jeho manga predloha medzi publikom naozaj vyslúžili. Aj napriek tomu, že sa mi nepodarilo nájsť vhodný ekvivalent, s ktorým by sa mi seriál podarilo porovnať, pri pohľade na priemer hodnotení (nielen čsfd, ale aj animelist, či animeplanet) ma svojím spôsobom udivovala miera akceptovania / ignorancie viditeľných dejových trhlín. Za takéto trhliny považujem prevažne "trendový" in medias res, ktorý nám už od začiatku odhaľuje, čo sa z našej, pôvodne šestnásťročnej princezničky v priebehu dvadsiatich-štyroch epizód stane, alebo v podstate nezmyselný Soo Wonov "coup d'etat", ktorý sa dal nádherne obísť sobášom s princeznou. Pretože, ale máme radi drámu a násilie, vykonáme krutú, krvavú popravu neschopného vládcu, ktorá dláždi cestu pre Yonine urputné skúšky, veľmi idilickým spôsobom ju meniacim na ostrieľanú bojovníčku, ktorá je pripravená získať stratenú zodpovednosť. Je napokon na vás samotných, či sa túto cestu rozhodnete naozaj absolvovať, určite nijak nespochybňujem presvedčenie tých, ktorí tak učinili, ale ja som sa po štvrtej časti radšej rozhodol zotrvať. Nie som si celkom istý, či to spôsobil odpor k historickému obsahu, nedostatočného puta medzi mnou a charaktermi, alebo vyššie spomínanými chybami, ale ďalej som už viac seriál nezvládol sledovať. Pokiaľ by sme sa bavili o jeho hodnotení, to moje by sa zrejme nachádzalo niekde medzi dvomi-tromi hviezdičkami. (02.04.2015)