Reklama

Reklama

Farba víťazstva

  • Česko Barva vítězství (viac)
Trailer 1

Sú tridsiate roky 20. storočia a mladý Afroameričan Jesse Owens (Stephan James) ako prvý v rodine ide na vysokú školu. V Ohiu sa zaradí do atletického tímu a trénuje pod vedením Larryho Snydera (Jason Sudeikis). Svojím obrovským bežeckým potenciálom rýchlo zapôsobí a je vhodným kandidátom na Olympijské hry. Je tu však otázka, či sa má Amerika zúčastniť Olympiády 1936 v nacistickom Nemecku. Keď americký vyslanec nájde s Treťou ríšou presvedčivý kompromis, aby odvrátil bojkot, Owens zvádza vlastný morálny zápas. Ísť alebo neísť... (TV JOJ)

(viac)

Videá (20)

Trailer 1

Recenzie (186)

rt12 

všetky recenzie používateľa

Jesse Owens pro mne od malička sportovní ikona a jeden z nejlepších sportovců světa (ne jen proto vysoké hodnocení ), Bohužel je klasickým příkladem rčení ,,Světská sláva – polní tráva“: vybojoval pro USA čtyři zlaté Olympijské medaile, přesto musel chodit zadními vchody určené pro černé a celý život pracoval jako školník. Film má několik rovin. Sportovně historickou. Rasovou politiku v Americe a v Hitlerově Německu, opět bohužel téměř srovnatelnou. Zároveň upozornění na politickou manipulaci, která ovlivňuje a přímo zasahuje do světa sportu, (vědy,umění ) je úplně jedno jestli se píše rok 1936 , 1980,1984 nebo …, protože platí, že politická manipulace ze strany mocných a bohatých je konstantní - čili neměnná . ()

Zeck 

všetky recenzie používateľa

Rasa nebo Závod, pokud za celý film Carice van Houten neukáže ani jednou kozy, český distributor to může pojmenovat jak chce a stejně to nepomůže. Takřka evropský film o americkém černošském atletovi, který se snaží ukázat hrůznost nacismu a především jeho nestoudnou propagandu, což OH v roce 36 především byla. Zároveň ovšem ukazuje i paradoxní situaci, kdy Američané měli na oko problém s nacistickou ideologií o nadřazenosti vybájené a neexistující árijské rasy a zároveň si u nich doma "negr" nemohl umýt ruce ve stejném umyvadle jako běloch ještě dlouho po skončení druhé světové. Ta kritika na americkou rasovou segregaci je v celém filmu patrná a dá se říci, že hraje prim. Nacismus se pak bere pouze za extrémní měřítko toho samého přístupu a tím dělá z Američanů té doby regulérní imbecilní pokrytce. Problém filmu spočíval v tom, že byl celý protkán lacinými CGI efekty, závody byly zachycené totálně nepřehledně, většinu děje tvořil balast o osobním a rodinném životě Owense, chyběl sebemenší náznak po masovějším komparzu u papírově masovějších scén a především dobové záběry, kdy jsem měl chuť vidět jak to ve skutečnosti bylo a nikdo mi to neukázal ani v závěrečných titulcích. Nacistické figurky jako Goebbels, který zde vypadá jako model předvádějící XS velikosti po konci kariéry a Riefenstahlová, dvorní režisérka nacistické propagandy, která je zde zase sexy liberální milfka, rovněž nevylepšují dojem. Vraždená stopáž pak ten dojem ubíjí úplně a typický nalinkovaný děj ohledně sportovních dramat jakbysmet, ovšem s tím rozdílem, že Owens si to vodí od začátku filmu až do jeho konce, takže zde chybí ten typický zábavný dril a postupné zlepšování se za prolínajících krátkých záběrů znázorňující velké časové období a enormní úsilí v něm vynaložené.60% ()

Reklama

HonzaBez 

všetky recenzie používateľa

„Nejsou černí a bílí. Jsou rychlí a pomalí…“ Strhující příběh o tom, jak jeden černošský chlapík z Ohia jel do Berlína na olympiádu a "nakopal tam Hitlerovi zadek". Není to přitom jen sportovní drama ale i docela silná výpověď a vlastně i obžaloba rasistických poměrů v Americe té doby. Zvláště ta závěrečná scéna, kdy Owen musí jít na oslavu do Bílého domu služebním vchodem, ta mě fakt dost dostala a díky tomu zaokrouhluji nakonec na 5 hvězdiček, i když možná by se několik výhrad našlo (ke střihu asi především). Celkově jde ale bezesporu o velmi silný příběh, ať už jde třeba o to Owensovo dilema zda na olympiádu do Berlína vůbec jet či nejen, nebo též situace před jeho posledním kvalifikačním skokem (fair play gesto od největšího konkurenta německého skokana Luze Longa). A jeho filmová podoba (s možná místy přeci jen s trošku patetickou hudbou) určitě stojí za shlédnutí. ()

Fiftis 

všetky recenzie používateľa

Pôsobivá snímka je inšpirovaná neuveriteľným pravdivým príbehom legendárnej bežeckej hviezdy Jesseho Owensa, ktorý sa ako prvý z rodiny dostal na vysokú školu. Svojím obrovským bežeckým potenciálom rýchlo zapôsobí a je vhodným kandidátom na Olympijské hry. Je tu však otázka, či sa má Amerika zúčastniť Olympiády 1936 v nacistickom Nemecku. Keď americký vyslanec nájde s Treťou ríšou presvedčivý kompromis, aby odvrátil bojkot, Owens zvádza vlastný morálny zápas. Ísť alebo neísť. A nakoniec kvôli týmto udalostiam sa stalo to, čo nik nečakal. A to že po výhre v nacistickom Nemecku Owensovi samotný Hitler podal ruku a zablahoželal a keď sa vrátil domov, do milovanej Ameriky, nikto ho na letisku nečakal a dokonca mu ani Roosevelt nepodal ruku ani nenapísal dopis. Toto všetko sa môžete dozvedieť aj v Owensovej knihe, ktorú napísal o svojom živote. ()

Johnny.ARN 

všetky recenzie používateľa

Film tak čierny, že vám ukradne peňaženku. Dá sa z neho vyextrahovať veľa zaujímavých informácií o živote tohto slávneho bežca. Technológia išla taktiež dopredu a od Hindenburga až po štadión všetko vyzerá skvelo. Taktiež skvelo dobre zachytená atmosféra a ukázané fragmenty života, o ktorých sa veľa nevie. Škoda len tej nadmernej černoty. 3 z 5 ()

Galéria (78)

Zaujímavosti (14)

  • Natáčanie filmu prebiehalo rovnako ako dej filmu v Berlíne, no scény odohrávajúce sa v USA sa natáčali na viacerých miestach v Kanade. (MikaelSVK)
  • Na berlínskom letisku Tempelhof je viackrát vidieť nákladné lietadlo sovietskej výroby typu Antonov 12. Toto lietadlo sa však začalo sériovo vyrábať až na konci 50-tych rokov. (MikaelSVK)
  • Doma v USA sa ovácie ako štvornásobného olympijského šampióna, nekonali. Vtedajší americký prezident Franklin Delano Roosevelt si uprostred predvolebnej kampane na Owensa (Stephan James) nenašiel čas a nepozval ho do Bieleho domu. Až v roku 1973 mu nemecký generálny konzul v Los Angeles udelil Spolkový kríž za zásluhy. Až v roku 1976 od vtedajšej hlavy štátu Geralda Forda sa mu ušla Prezidentská medaila slobody. George Bush mu v roku 1990 venoval Zlatú medailu kongresu za "Humanitárne zásluhy pre ľudskú rasu." To už bol Owens 10 rokov po smrti. Tuhý fajčiar zomrel vo veku 66 rokov na rakovinu pľúc. (Raccoon.city)

Reklama

Reklama