I jako Ikaros

Klasický konspirační thriller s podmanivým přesahem k sociologii moci. Jako thriller to odsýpá, přistoupíme-li na pro potřeby scénáře hodně zjednodušené a místy nelogické schéma shromažďování důkazů a vyvozování souvislostí. Působivá vsuvka s experimenty s podléháním 69 % lidí vyšší autoritě a zbavováním se vlastní odpovědnosti při plnění úkolů, i když jsou amorální a ubližující, je nicméně silná, včetně toho, co se z ní dovozuje o roli státu a třeba i demokratickém zřízení, v němž ovšem platí autoritativní zákony a hierarchie moci při jejich dodržování, a o zaujímání rolí a pozic v sociálních hierarchických strukturách. *** Čili ano, tři hvězdy, ale tentokrát s dodatkem, že je pro kulturní rozhled i osobní rozvoj rozhodně lepší tenhle film zařadit mezi viděné, než nikoli. *~ (06.08.2023)

JFK na Francouzský způsob. Podobnost čistě náhodná i když tady je aspoň v úvodu jasně řečeno, že jde o fikci. Na druhou stranu tím to celé dává autorovi možnost posunout ten příběh kam je libo no a v tom je možná právě ten problém, protože bohužel na utažení té dvouhodinové délky se během ní film nikam moc zásadně neposune i když tím nechci určitě tvrdit, že nemá postupnou gradaci a není napínavý to rozhodně ne, ale toho řešení procedurálních věcí tu mohlo být míň a víc třeba i toho trochu zběsilého fikčního děje. Ano na konci dostaneme něco jako odhalení spiknutí jako takového, ale vzhledem k tomu jak film po dvě hodiny namlsává tak to rozuzlení není plně uspokojující nemluvě o tom, že osud hlavního hrdiny je předvídatelný a hned jak rozjeli akci Ikaros tušil jsem co to znamená, ale i tak za poctivé thrillerové řemeslo nakonec 65%. (22.07.2023)

Jeden střelec bývá osamělý vlk s psychickými problémy, dva střelci jsou už spiknutí.. Sic si tvůrci dávali pozor, aby to nebylo zasazeno do konkrétního místa a času, „dallaský“ úvod i jméno atentátníka naznačily víc než dost. Představoval bych si o něco inteligentnější scénář, ale je tam pár aspektů, které kolem té myšlenky poslušnosti vůči autoritám zaujmou. Důraz na procedurálnost, atmosféra Pakulových amerických paranoií ze sedmdesátek, zasazení interiérových i exteriérových scén do moderní architektury ala Brasília (ve skutečnosti francouzské Gercy s „nanukem“ Tour EDF-GDF) a očekávaný konec, kdy se vosk na křídlech definitivně rozpustil.. (30.11.2021)

Úsměvný politický thriller. 29letý Didier Sauvegrain (střelec Daslow) potěšil mé oko a celý snímek potěšil můj smysl pro absurdní naivitu. .                                       .                       .                                                                                                                                                                 . (21.01.2023)

Jak já ty Verneuilovy thrillery moc nemusím, tak tenhle (IMHO celkem neznámý) jsem si doopravdy užil. Občas hodně napínavé, občas naivní, téměř po celou stopáž nepříjemně mrazivé a nejlepší byl ten vědecký pokus. A divák si uvědomí, jak to všechno doopravdy je, asi sekundu před konečným zúčtováním. Dost lahůdka. 90%. (02.12.2021)