Tekumseh

Knihu Tekumseh (1. díl) od Fritze Steubena jsem četl koncem 80ých let jako dítě, když jsem ležel v Motole. O filmu jsem v té době neměl ani tušení. Film je však velkých zklamáním, tím nemyslím obsahově, ale zpracováním. Velká západoněmecká produkce vinnetouovek ze šedesátých let a v nenávratnu a východoněmečtí soudruzi výrazně pokulhávají. (19.01.2014)

Určitě jedna z nejpovedenějších Mitičových indiánek. Mohl z toho vzniknout šrot, jenomže celé to režíroval Harald Kratzert, který svému řemeslu celkem rozumí, takže se s historickým tématem (Tecumseh je skutečná historická postava) celkem úspěšně popral. Jenom větší výpravu tomu nedal, takovémuto tématu by slušel velkofilm a ne spíše komorní podívaná, jakou nám naservíroval. (04.09.2007)

Pro ctitele Steubenovy knižní předlohy téměř určitě zklamání. Přestože film knihu několikrát doslovně cituje, zároveň (a to bohužel daleko častěji) ji překrucuje, přidává různé zbytečné postavy a naivní zápletky, snaha tvůrců je sice zjevná, ale její výsledek dost rozpačitý. O "věrném" zachycení skutečných historických událostí, které inspirovaly román i film už ani nemluvě. Ani závěrečná bitevní scéna, ač s poměrně slušnou výpravou, neohromí svým zpracováním. Třetí * má u mne "Tekumseh" jen díky mým sympatiím k reálnému předobrazu titulního hrdiny. (16.07.2010)

Že natočit kvalitní western není vůbec jednoduchá věc, o tom by mohl filmový štáb kolem východoněmeckého režiséra Hanse Kratzerta vyprávět předlouhé historky z natáčení. Ze všech těch historek ale nutně musí vyplynout, že se to východním Němcům tentokrát nepovedlo, Tekumseh je totiž ukázková představa toho, jak western nemá vypadat...a to za špičku ledovce považuji skutečnost, že filmoví indiáni jsou evropští herci v unifikujících parukách... (09.09.2011)

Na východoněmeckou produkci poměrně historicky věrný a realisticky pojatý příběh bojuje nejen s nenasytnostní bílého muže, ale především se zbytečně osekaným scénářem, který se zřejmě nuceně musel vejít pod dvě hodiny. Řada dějových scén tak působí nedopracovaně, motivace postav je zkratkovitá až na hranici srozumitelnosti a poetika, která je mnohdy naznačená (kůň pobíhající po bojišti, neustálé odjíždění do západu slunce apod.), nemá dostatečný prostor, aby vynikla, což se bohužel týká i téměř ústřední milostné linky. Zbývají proto pouze nelogické bojové scény (kdyby takhle zacházely se svými vojáky obě strany konfliktu, je dnes Amerika vylidněná) a vybledlý lesk klasických indiánských filmů. (27.01.2019)