Otoko no iššó

Zmožen prací a nalákán Zízinou recenzí jsem sáhnul po Otoko no Ishou, který jsem měl sice v doramalistu pod hlavičkou chci vidět, ale zrovna na něj ještě nepřišla řada.*** Chvíli jsem si musel zvyknout a přepnout z mé hektické nálady na klidný japonský romanťák, ale pak jsem se jen vezl na vlně velice milého a lidského příběhu a krásných obrazů japonského venkova. Dvě hodiny utekly jak voda a já se jen připitoměle usmíval u závěrečných titulků ;) Takže za příjemně strávený podvečer dávám 4* (8/10)*** P.S. Chvíli mi trvalo, než jsem si herečku v hlavní roli dokázal někam zařadit, už je to přeci jen nějaká ta doba, co jsem si pouštěl Mei-chan ;) (18.12.2019)

Víc než na samotě u lesa je to spíš léto s kovbojem, ...... který potřebuje do držky.... Ale nakonec roztaje panáček. Prostě čistá "romansu". Taková fakt pohodovka, co se odehrává v domě kde by jeden rád bydlel. Zajímavé obsazení i proměna jednotlivých postav v hlavní mužské a ženské roli. 70% (03.02.2016)

Velice japonská romantika "na samotě u lesa" (ve smyslu místa děje nikoliv jako odkaz na český film). Dalo by se říct, že hlavní dva představitelé jsou ideálními Japonci, případně japonským párem. Přes začáteční nevraživost si člověk velmi rychle přivyká na přítomnost toho druhého, až bez ní nemůže být. Povedený snímek, ve kterém se nic nestane, ale přitom toho hodně vypovídá. (28.12.2015)

⚪Presný príklad japonských ,,romantických" senzuálnych filmov, ktoré nemusím. Všetka tá nuansovosť a náznaky, ktoré vraj majú v očiach diváka vytvoriť medzi postavami lásku sa akosi nestretli s pochopením - sú neskutočne sebaúčelné už motív toho, že dvaja ľudia spolu žijú a z tejto každodennosti vyplynie láska je sporný - ak by to takto naozaj fungovalo, nemohli by existovať žiadne internáty, priváty a podobné zdieľané ubytovania.⚪A áno, chápem, čo chcel scenárista celou tou ,,všednosťou" naznačiť, len by potom nebolo zlé nahradiť niektoré scény, kde hrdinka perie hrdinovi prádlo, dáva mu dole ponožky a varí mu aj akousi hlbšou konverzáciou, ktorá tu prebehne asi 2x a aj o tom by sa dalo diskutovať. Lebo inak to pôsobí neuveriteľne, lacno a ako na príkaz scenáristu.⚪Všetko to ,,japonské ticho" a náznaky totiž tiež majú svoje hranice. A pre mňa vyzerajú presne takto. Scéna s akýmsi foot fetishom je už len perla, ktorá doplní tento pseudohlboký snímok.⚪ (12.05.2022)

Nepřirovnával bych tento film k českým klasikám. Režisér Ryuichi Hiroki podal se svojí typickou závažností příběh mladé ženy a staršího muže civilním, nenásilným způsobem, stihl u toho ještě další témata jako rodina, problémy současné japonské společnosti, zejména role ženy v ní, jaká jsou od ní očekávání. Normálně se na sto honů vyhýbám tématu věkového rozdílu ve vztahu, málokterý tvůrce umí vyklouznout z klišé, nebo je podat zajímavě, Her Granddaughter je však ten případ. To, co se zdálo nemožné, divné, nečekané, náhle začne dávat smysl, tedy vztah učitele filosofie a mladé ženy, která nechala práci a vztah v Tokiu, odešla žít na venkov. Opět parádní kamera, realistická atmosféra i díky vybroušenému zvuku. Sice těžký film, který asi nebude často reprízovat, ale rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co se v roce 2015 v Japonsku natočilo. (17.10.2016)