Zakuro zaka no adauči

Příběh se nese v klasicky japonském melancholickém duchu s pomalejším tempem, důrazem na maličkosti a obrazové výjevy (obzvláště scény ve sněhu na začátku jsou vizuálně takřka dokonalé). Ve filmu se ale najdou i pár úsměvných momentů, ke kterým dochází při střetu 2 světů - v podobě Šimury, který pořád jakoby žil v době Edo, a zbytku společnosti, který se přizpůsobil měnícím se pořádkům. Závěr filmu poměrně překvapivý a takový trochu "ne-japonský", ale v mých očích na filmu neubralo. :) (15.03.2020)

Já nevím jestli jsem si to nějak blbě přeložil, nebo jsem prostě hloupej, ale ten rozhodující argument finálního duelu jsem těžce nepochopil. V kontextu celého příběhu jde o naivní rozuzlení, které film v mých očích dost srazilo (ikdyž na těch čtyřech asi nakonec zůstanu).. Jinak je to obrazově poutavé (nj, japonci), příběh je taková klasická pohádka o povinnosti, pomstě atd.., a hraje k tomu Hisaishi(což vždy znamená jednu hvězdu navíc).. (23.11.2018)

Dobrý, leč zapomenutelný film. Po pěti letech jsem ho viděl podruhé a teprve ke konci mi začal být povědomý. (01.02.2021)

Obraz Japonska krátce po roce 1868 - období, kdy se Japonsko "otevřelo" světu a došlo na náhlé a v podstatě velmi drastické změny, které měly tento doposud velmi tradiční a zastaralý stát, který stál na samurajských hodnotách, přerodit v plně modernizovanou zemi. Na pozadí těchto prudkých změn ve filmu sledujeme osobní příběh jednoho takového samuraje, který se ocitá rozpolcený mezi svou samurajskou ctí a povinností, jež mu ukládá pomstít svého zavražděného pána, a nutností přizpůsobit se úplně novému stylu života, který staré hodnoty zatracuje, avšak zároveň tím nabízí jakési "vykoupení", svobodu žít svůj vlastní život podle svého. Jako sonda do takového zmateného a nejistého období velkých změn funguje film báječně. Rozhodně se nejedná o klasický samurajský příběh o pomstě, to ani náhodou. Naopak jde hodně do hloubky na psychologické úrovni - divák má šanci pochopit, jak se ta spousta bývalých samurajů (kteří o svůj životní úděl takto násilně přišli) v tomto období dost možná skutečně cítila. Rozpolcenost, ztráta smyslu života, ztráta hodnot, které byly člověku vštěpovány od dětství, vnější umělá snaha se přizpůsobit požadavkům doby... Nepochybně to byla pro mnoho Japonců složitá doba. A ukázat to takhle na osobních příbězích samuraje (Nakai Kiiči), který chce dokončit svůj úkol a pomstít smrt svého dobrého pána, dále jeho věrné manželky (Hirosue Rjóko), a nakonec jeho "nepřítele" (Abe Hiroši) - dalšího samuraje a vraha, který však vše činil v podstatě z dobrého úmyslu ochránit starý japonský systém... zkrátka jde rozhodně o velmi komplexní a zajímavý příběh, kterému nechybí emoce, dobře vykreslené postavy a silné sdělení. Navíc jsem si jistá, že podobné situace se tehdy v Japonsku skutečně děly, takže jde i z historického hlediska o velmi cenný film. Na hodnotě filmu se samozřejmě velkou měrou podílejí i herecké výkony Nakaie, Abeho a Hirosue. ~(4,2★)~ (02.02.2020)

Ach ale taký príjemný film ako už dlho nie. Vôbec nie krvavé ako by sa mohlo zdať. Film je vlastne príbehom o dvoch samurajoch, ktorý zostali stále rovnaký hoci sa svet okolo nich neustále menil. Krátka história Japonska, kedy zaznamenáme pád šogunátu a z Eda sa stáva Tokio, je podmienené haiku,počasím, dôverou žien, krásnym prostredím a nádhernou snehovou meditáciou. Hiroši Abe fantastický, rovnako aj Kiiči Nakai. Film je pomalý a viac významový. Pritom, ale nepôsobí strnulo, alebo smiešne. Hoci sa nachádzame v dobe kedy tradičné easterny a westerny upadajú, stále som rád, za takéto žánrové kúsky existujú. Celú problematikou aktualizujú, pritom sú natočené ale v najlepšej tradícií a najlepších konvencií daného žánru. Hisashiho hudba fantastická a kameraman svojimi obrazmi, vytvoril nezabudnuteľnú atmosféru. Malý, veľký film. (15.01.2017)