Moře stromů

Moře stromů je zvláštní, podmanivý a silný film, který ovšem není ani zdaleka pro každého. Každopádně možná trochu nadneseně by bylo tuto podívanou možné charakterizovat i jako téměř až hororové drama z Lesa sebevrahů, trefnější je nicméně určitě označení osudové vztahové drama, odehrávající se sice z valné části ve zmiňovaném japonském lese na úpatí hory Fudži, ale díky mnoha flashbackům se přesune divák i častokrát do Států, kde sleduje co vlastně předcházelo rozhodnutí ústřední postavy vydat se do těchto nejvýchodnějších končin. Otázkou pak zůstává, zdali si tam šel jen vyvětrat hlavu, či to se sebou skutečně ukončit, a i když je tedy nejspíš správně varianta B, tak tvůrci se do toho podle mě sami krapet zašmodrchali, což pak jen potvrdil úplný závěr, respektive pointa, která mi přišla sice překvapivá, zároveň ale i dost zbytečně teatrální a nevěrohodná. Důležité nicméně určitě je, že to má celé docela spád, pravidelné střídání epizod z Japonska a z Ameriky je funkční, oboje, i když každé jinak, působí emočně poměrně přesvědčivě a oboje má i své silné dramatické okamžiky, no a navrch tu pak film nabízí velice výraznou hereckou sestavu, samozřejmě na čele s Matthew McConaugheyem, který opět nezklamal a opět hraje jako ďas. Závěrem tak musím zopakovat, že se jedná o opravdu zvláštní filmový zážitek, zajímavě zpracovaný, disponující silným tématem, velice působivou atmosférou a parádním castingem, tudíž já jsem byl při závěrečných titulcích spokojen a upřímně mi ten film dokonce i uvízl v hlavě, na druhou stranu nicméně pochopím i mnoho diváků s názorem, že se u toho nudili a že je to nejednou přivedlo do rozpaků, jelikož i s těmito pocity jsem chvílemi bojoval. Slabé 3*. (14.11.2022)

Iba nedávno, asi 2 mesiace dozadu som čítal v nejakom magazíne článok práve o tomto lese samovrahov v Japonsku. Pred sledovaním som nečítal obsah, nevedel som o čo ide. Stačilo mi jedno meno- M. McConaughey. Posledné roky hraje oscarovo úplne všade. N. Watts a Watanabe sú tiež silné mená schopné pritiahnuť diváka. Celá prvá hodina je super, McConaugheyho blúdenie lesom, prestrihy a flasbacky na manželské hádky to všetko má náboj a atmosféru. Problém prichádza s pointou, ktorou režisér film úplne zbytočne povyšoval na "umenie", ale malo to presne opačný efekt. V komentoch ostatných užívateľov v tomto vidieť vzácnu zhodu. Film mal vážne našliapnuté k veľmi silným štyrom hviezdam, možno i kultu, no G.Van Sant to v závere zasypal hromadou klišé a film tak poslal do priemeru a v očiach iných užívateľov ešte nižšie. Chápem priemerné hodnotenia, ale mne tá prvá hodina i výkon McConaugheyho sedeli natoľko, že sa prikláňam k slabším štyrom hviezdam. Veľká škoda tejto premárnenej šance. 70%. (18.09.2016)

Jako na houpačce. Záběry z lesa nepostrádají sílu, ale zároveň tu najdete kupu kýčovitých blábolů. A to samé se najde ve flashbackové rovině, která osvětluje, co vlastně přivedlo hlavního hrdinu k rozhodnutí spáchat sebevraždu. Tady mi občas připadalo, že Van Sant točí podle příručky. Nebylo to úplně špatně, ale film se v mnoha místech nevyhýbá strojenosti. Rozpaky budí i konec. Jako pozitivum vidím atmosféru lesíka, ačkoliv vědomí, že nenatáčelo v Japonsku, ten fakt trošku kazí. Na jedničku ale vyšlo obsazení. McConaughey hraje výborně, ostatně jako vždy v posledních letech, a Naomi s Watanabem jsou pro mě jistotou. Kvůli nim se na film mrknout vyplatí.60% (31.08.2018)

Absolútne mystická atmosféra "lesa samovrahov" Aokigahara. Ale na celom tom mi vadil ten prílišný poetizmus, ktorý sa lesom vliekol rovnako ako ústredná dvojica Arthur & Takumi. Tie retrospektívne záblesky napokon celkom pekne uzavreli celý dejový rámec, no a magická bodka na záver to úplne zavŕšila. Film sa mi v podstate páčil, najmä svojim emocionálnym rozmerom, akurát si myslím, že potenciál lesu Aokigahara sa dal využiť ešte výraznejšie. (22.11.2016)

V Cannes neprávem hejtovaný snímek, který mohl být vzhledem k vybranému tématu jistě lepší a propracovanější, ovšem v žádném případě se nejedná o velikou tragédii, ba naopak. Děj se odehrává ve dvou rovinách, kdy překvapivě flashbacky do života McConaugheyho postavy jsou zajímavější a vtáhnou více, nežli část v lese sebevrahů, ve kterém bohužel občas dojde na nepochopitelné výjevy a některé momenty dokonce vzbuzují nechtěný smích. Pak ale přijde jeden srdcervoucí monolog, který vše obrátí a a čím blíže ke konci snímek spěje, tím více chytne za srdce a na konci dojme takovým způsobem, jak se mi u filmu již dlouho nestalo. Pokud by excelenci poslední třetiny dokázal snímek aplikovat po celou stopáž, jednalo by se o mistrovské dílo, nicméně i v současné podobě se jedná o povedený film, který překvapivě nehraje na city až tak lacině, jak jsem očekával. (03.03.2018)