The Last of Us

Nejsilnější v okamžicích, kdy si postavy jen povídají, klidně by se to celé obešlo bez nakažených. Kdo hejtuje sedmou epizodu, tak ten se ve druhé řadě posere, viz rozkol v hodnocení mezi hráči a kritickou obcí: https://www.metacritic.com/game/the-last-of-us-part-ii/ Za mě však díky postavě Abby ještě o level výš, má to koule a je to nekompromisní. (02.10.2023)

Dlouho očekávaný seriál o světové pandemii ala konkurence na The Walking Dead, není zase takový vytřelzrak seriál. Po většinou jen cestujeme, kecáme a koukáme, jak debilní lidstvo jde samo proti sobě, místo toho, aby se sjednotilo, když už je svět v píči. Žádné hordy nakažených nečekejte. Snad jen 2x tak byla akce pořádných hord s jedním hlavorozšklebovačem. Ten se mi moc líbil. Ale chudák dostal prostor asi tak 10 vteřin. A to možná přehráním. Takže co jsme místo toho viděli? Nějaký dvě buzny, které si na sklonku světa prošťouchávají anály, pár vyšinutých lidojedů, co našli boha, no a to je asi tak vše. Jako postapokalyptický national geographic dobrý. Jinak docela zklamání. (08.04.2023)

Alfou a omegou jsou postavy a jejich traumata. To platilo prakticky od začátku. Nejprve jsem se ovšem sám sebe ptal, zda je úplně v pohodě, aby se nejsympatičtější postava první epizody nedožila jejího konce. Pak přijde razantní střih. Od zániku civilizace, jak ji známe, uplynulo 20 let. Lidskou civilizaci do prachu země zašlapal houbový virus, odskákala to velká města, aby se šíření infekce zpomalilo. Divák se „kochá“ pustým světem plným rozmanitých a zajímavých detailů i vizuálních nápadů. Pak vyskočí první monstra, jejichž mozek ovládá vysoce infekční houba, no, nicméně nakažení se snad v polovině dílů vůbec neobjeví. Neříkám, že potřebuju zběsilé akční sekvence, ale čekal jsem krapet víc. Gustavo Santaolalla dál brnká na kytaru, s každou novou epizodou vnímáme trochu jiný feeling. Velmi brzy jsme si zvykli, že při putování Joel s Ellie potkávají další a další postavy, jejichž osud bývá vesměs tragický, a nemají prakticky žádný další vliv na vývoj. Každopádně díky nim se o ústřední dvojici dozvíme vždy zase něco víc. Hodně specifické jsou (nejen v tomhle) třetí a sedmá epizoda. Zaobíráme se tedy dalšími dějovými odbočkami, ovšem emocionální investice do pouta hlavního dua prostě měla být od začátku pečlivější. Videoherní adaptace, na kterou se všichni šíleně těšili, ale já o ní nikdy neslyšel… Precizní a řemeslně solidní, ale nadšení jsem po celou sérii krotil. (06.04.2023)

Tak to máme za sebou. Tvůrci udělali hned několik monumentálních chyb, které mi nedovolí jít s hodnocením někam víc nahoru. Celé to vypadá naprosto krásně, to ano. Kamera je výtečná, efekty působivé. Atmosféra apokalyptického světa je příjemná a herecké výkony, především Pedra jsou těmi pozitivy, Negativa jsou ale zastoupená ve většině. Scénář celého seriálu je neskutečně vykastrovaný, hororová stránka a akční stránka hry je zcela potlačena dialogy, dramatem a přívalem vedlejších postav, které díky malému prostoru vyzní zcela do prázdna. Tvůrci zcela nepochopitelně obětují dvě epizody ve prospěch homosexuálních romancí a tam kde mají v dílech zatlačit na horor a akci vše vynechají. Finále uspěchané a příšerně krátké. Líbivá omáčka která se chlubí hezkým lookem a zcela selhává v něčem obsáhlejším, jako by to celé bylo nějaké demo, kde se utratil rozpočet za efekty a herce a nezbylo na akci. Jen v první půl hodině hraní hry narazíte na víc nakažených než v celém seriálu. Mělo to potenciál jako hrom, který navnadil povedenou první epizodou, potom přidal emoce někde kolem čtvrté a přidal trochu akce v páté epizodě, potom to celé už bylo jen o kecech, bez napětí a akce. Druhou sérii nebudu ani rozkoukávat, jelikož my hráči víme, že jediná kloudná postava má jaksi minimální životnost. Nadšení vyprchalo, zůstal jen pocit z lehce ochuceného menu, které jsem si objednal, snědl, vysral a jdeme dál.65%. (13.03.2023)

Po téměř všech stránkách velmi vydařená seriálová adaptace legendární a milované videohry, v níž ale několik zásadních prvků přeci jenom chybí. The Last of Us tvůrců Craiga Mazina a Neila Druckmanna zaujme na první pohled precizně propracovanou vizuální stránkou, která dokonale koreluje s hrou samotnou, takže fanoušci zde bezpochyby poznají známé interiéry, exteriéry a mnohdy i doslova citované celé scény. K dobru zde také slouží skvěle vybraní herečtí představitelé, kteří bravurně dotváří celkovou atmosféru tohoto projektu. Samostatnou kapitolou je pak nekompromisní scénář a úderný ikonický soundtrack, bez nichž by se takový mohutný úspěch nekonal. Bohužel, i zde se ale nakonec najde jedna velká a zcela nepochopitelná chyba a tou je velmi skrovně zobrazené procento nakažených, což nakonec vytváří dojem, že některé části země jsou vlastně zcela bezpečné a téměř každý velký pochod se obejde bez nějaké stopy nebezpečí. Je mi jasné, že taková kvanta nakažených jako ve hře bychom ani dostat nemohli, nicméně zde s nimi tvůrci přeci jen šetřili více než je zdrávo, pročež celý ten velký příběh katarze se sebou samým a nalezením nového smyslu života je tím pádem ochuzen o velmi podstatný a syrový element. Avšak až na tuto vadu na kráse se jinak stále jedná o mrazivě vtahující dílo, která vás chytne a už nepustÍ. Pokud tedy stále váháte, zda si tuto delikátní záležitost pustit, tak směle do toho! (HBO Max) „Maybe there’s nothing bad out there, but so far there’s always been something bad out there.“ (15.03.2023)