Le Genou de Claire
Claire's Knee
Claire's Knee
Obsahy(1)
Pětatřicetiletý diplomat Jérôme se vydává prodat rodinné sídlo blízko města Annecy. Potká zde dávnou známou spisovatelku Auroru, která mu přestaví svou domácí paní Walter a také její šestnáctiletou dceru Lauru, studentku na gymnáziu. Laura po jeho odjezdu směle začne rozkřikovat, že se do něj zamilovala. Jérôme se ale nechá svést Lauřinou kamarádkou Claire a něhou jejích kolínek. (oficiálny text distribútora)
(viac)Videá (1)
Recenzie (12)
Rohmer - člověk, který se minul povoláním. Mohl z něj být výborný spisovatel, takhle skončil jako průměrný režisér. Kdyby vám odešla na telce obrazovka a zůstal by jen zvuk, nebo byste poslouchali namluvenou nahrávku pro slepce, výsledek by byl stejný. Obraz k jeho filmům není vůbec nutný. Navzdory hutnému dialogu by mě zajímalo i to, co nebylo vysloveno (a obraz vám to neukázal). Triviální příběh, kterému by slušela 20 minutová délka povídky, Rohmer natáhl na neskutečných 105 minut. Dal bych přednost psanému slovu. Smůla pro mě. V rámci žánru za 3. ()
Príjemná romanca so subtílnym erotickým nádychom je typickým Rohmerovým filmom - klasický rozbor vzťahov tentokrát na konfrontácii muža pred svatbou a jeho dávnej priateľky-spisovateľky počas horúcich letných dní spojené s pozorovaním jeho vzťahových peripetií s dvomi mladými dievčatami z rodiny, u ktorej pobývajú. 3 1/2 ()
Pátá z Morálních povídek. Podivuhodný, pečlivě propracovaný spletenec vztahů, z nějž vyvstávají mnohé dosud tajené lidské slabosti a individuální ješitnosti. Příliš silné sebevědomí se, aniž by vědělo jak, nemůže, než rozpadnout v nenadálém vichru neodehnatelných emocí. Nezáviděníhodnou roli titulního hrdiny skvěle ztvárnila slavná postava francouzského filmu Jean-Claude Brialy. ()
Festival Francouzského filmu je tradičně ve znamení obrovského zájmu diváků, třeba na tomhle filmu jsme byl v kině Lucerna úplně sám. No musím se přiznat, že v průběhu sledování tohoto filmu jsem se už moc nedivil, lecos jsem asi vůbec nepochopil. Hlavní hrdina by mohl mít na čele napsáno "jsem idiot" a tak ho budu dělat i z diváka. Já fakt nevím o co tomu ošklivému starochovi s těma mladejma -náctkama šlo. Teda vím, ale o to víc to nechápu. Leč krásné prostředí s fajnovou atmosférou a dobré herecké výkony udělaly z filmu poměrně koukatelnou záležitost. Navíc jsem se po tomto filmu definitvně přestal stydět, že mě líbí -náctiletá Emma Watson. ()
Opravdu je to spíše literární než filmové, nicméně prázdninovou atmosféru u jezera (Annecy ve Francii, ne Ženevského jezera, mimochodem) dokázal Rohmer skvěle vykouzlit i tak. Nekončící hra dialogů mezi starším seriózním Jeromem (s přiléhavou bodrou vyrovnanou jistotou ho zahrál Brialy) a pletichářskou spisovatelkou Aurorou, resp. Jeromem a náctiletými nevlastními sestrami. Uvážlivý a tolerantní Jerome nepojímá lásku jako svazující povinnost, manželství jako akt sebe donucení vůle a odříkání se jiných žen, ale jako dobrovolnou chuť dvou lidí zůstat pospolu. To mu umožňuje "seznamovat se" i s jinými ženami. Ale kde končí svoboda a začíná nevěra? Je možné omlouvat krátkodobé zájmy v jiných jistotou, že dlouhodobě toužím jen po té jediné? A že vlastně jen ji miluji? A máme věřit Jeromovi, že jeho pojetí lásky, vzpírající se jakémukoliv majetnickému přístupu k tomu, jehož miluje, opravdu platí, když jedinou skutečnou touhu v něm dokázalo po letech vyvolat až držení = vlastnění jednoho mladičkého kolínka? A lze věřit člověku tvrzení, že mu jde o charakter a ne o fyzično, když v něm pravý "zájem" z dvojice sester nevzbudí ta předčasně inteligentní a proto okouzlující, ale ta, kterou viděl a pozoroval dřív, než s ní vůbec skutečně promluvil. ()
Reklama