Zátopek

Malý, milý český příběh bez přehnaného konfliktu zabalený do velkofilmu. Velkofilmu s hodně silnou energií, za kterou stojí ústřední dvojice Neužil, Issová. Jejich výměny jsou to nejlepší, co Zátopek přináší. Smál jsem se, měl jsem husí kůži, i nějaká ta slza se vydala na svůj běh. Jen jsem se po skončení nemohl ubránit pocitu, že jsem se díval na zfilmovaná políčka komiksu od Jaromíra 99 a Jana Nováka. Podívaná je to nádherná, svižná, ale málokdy se dostane pod povrch. (01.09.2021)

Ondříčkovy filmy jsou jak přes kopírák - naprosto dokonalá výprava, vymazlený vizuál, herci hrají jako o život, dokonce i strážmistr Topinka, ale dějově je to ploché, a stejně tak se to má s postavami, které nikdy nejsou dostatečně prokresleny, aby působily životně a abych k nim jako divák získal nějaký vztah. Stejně tak zde - copak Zátopkovi nechodili do kina? Nejezdili za rodiči nebo kamarády na Valašsko či Beskydsko? Nečetli žádné knihy? Nejezdili na výlety, jenom jednou do hor na lyže? A jak přesně se stalo, že Clarke a Zátopek se stali přáteli, a to až takovými, že sem Australan vážil cestu? Nic z toho ve filmu není. Jen se běhá a maximálně mluví o dětech. Zátopek je představen jako buran, ale nakonec se projeví jako rozený psycholog. Do toho si E-on girl neustále plete pražštinu a moravštinu, takže jí občas z úst vyjdou pěkné paskvily, ale naprosto chápu, že se Ondříček chtěl manželkou a jejím tělem pochlubit. Nějak mi tam ale chybí, pokud to má být o Zátopkovi, jeho prohry (ne vždy závody vyhrál), a to i životní (vše po roce 1968, práce dělníka, to se nedá okecat titulkem na závěr. Neužil zaslouží sice poklonu, jak se do Zátopka ve všem všudy vtělil, ale to je po výše zmíněné výpravě jediné druhé plus tohoto filmu, který vlastně nic neřeší, o ničem není, nenajdete tu dilemata, kolize, problémy, a pokud ano, jen tak nahozené a hned smetené ze stolu. (27.12.2022)

Zátopek... Když jsem tak v kině koukal na neuvěřitelné výkony Václava Neužila a přemýšlel o Zátopkovi s tím co jsem o něm četl a porovnával to s tím co prezentoval tento film, napadlo mne další podobné jméno. Někdo bude namítat, že jsem se zbláznil a že srovnávám nesrovnatelné. To jméno je Karel Gott. Jistě, srovnávat dobu padesátých let, kdy šlo doslova o kejhák i nejednomu rudému soudruhovi s obdobím normalizace jistě nejde. I když soudruzi uměli život dotyčnému zničit i jinak, důkladněji a trýznivěji než deseti minutami škrcení na napjatém provaze nad popravčí šachtou. Ale při podrobnějším srovnání tu máme mnoho shodných znaků. Nesporný talent, vypracování se od prvních krůčků po skutečnou legendu, sebekázeň, dril, a pak také touhu dělat svojí milovanou profesi doslova za každou cenu. Já vám to podepíšu, ale nechte mne v klidu dělat to v čem jsem dobrý. Zde možná Karlu Gottovi trochu křivdím o něco více než Zátopkovi, který byl výrazně angažovanější. Ne, neodsuzuji. Z toho co vím o padesátých létech člověk nemá právo dnes odsuzovat takto od stolu s kvalitní vonící kávičkou vedle klávesnice. Tehdy byla jiná doba. Krutá. Ale to neznamená, že by se u konkrétních lidí o této době nemělo mluvit a už vůbec nic zamlčovat. A zde mi trochu mrzí, že film ze Zátopka udělal takového vlastně docela jednoduchého jedince s vyběhaným mozkem, který vlastně toužil jen běhat, běhat a zdokonalovat si časy kol. Je to škoda, protože na škodu by nebylo naopak odkrýt více z toho vnitřního boje a snad i strachu z režimu uvnitř duše Emila Zátopka. Proč? Protože o jeho sportovních výkonech i třech zlatých ví skoro každý. O tom nemusel být točen film. To je jen má osobní poznámka k námětu. Z hlediska filmařiny se mi to líbilo. Dobu se podařilo vystihnout pěkně (až na ten záběr na chodník v Praze s bezbariérovou úpravou v podobě varovného a signálního pásu, to by soudruzi byli tehdy sakra napřed!) . Kamera byla super a samozřejmě výkony Marthy Issové a zejména Neužila. Když na konci maratónu řval stadion Zátopek, v duchu jsem volal Neužil! Přeji mu další krásné role, ale tahle byla jistě jednou z jeho životních. Jsem rád, že si česká kinematrografie troufá na stále ambicióznější projekty s dobovými zahraničními exteriéry, byť tam našinec lecos poznal z našich luhů a hájů. V součtu tedy dávám za 3 protrhlé bílé cílové pásky, protože mi v tomto filmu chybělo ještě něco co by u sportovního filmu nikdy chybět nemělo a to dokonce ani když znáte výsledek historické události. Napětí. To tam nebylo žádné a ve 2/3 filmu jsem se dokonce lehce nudil. Přesto film doporučuji vidět, nejlépe v kině. Překvapilo mne, že Cinema City na Westfieldu Chodov bylo narvané k prasknutí a zbylo na nás pár posledních roztroušených míst. * * * (23.10.2021)

Mě to přišlo tak nějak naivní. Pokud jde o samotného Zátopka, tak by to ani nevadilo. Obraz sportovce, kterého vlastně nezajímá nic jiného než běh a okolní dění si moc neuvědomuje nebo nepřipouští, mi přišel absolutně v pořádku. Nicméně samotná 50. léta jsou tu vyjádřena tak, jakoby se během nich vlastně nic hrozného nedělo. Pokud nepočítám občasné funkcionářské blábolení a úsměvné řvaní armádního důstojníka, působila celá ta doba téměř laskavě. To mi vadilo. Nicméně když přišlo na běhání a samotné závody, bylo se na co dívat. Neužil svou roli zvládl skvěle a dlouhá příprava tu byla znát. Jen za to, jak dokázal napdobit specifický běžecký styl, by měl dostat metál. I samotné stadionové scény, u našich filmařů takřka nevídané, zvládl Ondříček bravurně.  Navíc člověk tomu Zátopkovi fandí i přesto, že ví, jak to dopadne a to je jeden z důležitých aspektů dobrého sportovního filmu. Celkově když to srovnám s podobně laděnými snímky ze zámoří, tak je to stadardní žánrová limonáda, ale tahle má přidanou hodnotu v tom, že je prostě naše. 70% (06.10.2022)

Životopisný film na svetovej úrovni. To ale zároveň znamená, že aj s niektorými klasickými klišé životopisných snímok. Niektoré veci nedávajú príliš zmysel, dej sa sústreďuje iba na dve zlaté z celkových štyroch, uspokojivo nie je doriešený napríklad vzťah s jedným akože kamarátom a ani tá Zátopkova rebélia voči systému nie je vo filme príliš presvedčivá. Najskôr podpis, neskôr hrdinský prednes o roky neskôr, skrátka v niektorých smeroch sa dalo na scenári ešte popracovať. Stále však ide o pripomienky k tomu, prečo nedávam plný počet. Športová, resp. olympijská tematika je pre mňa extrémne príťažlivá, takže Zátopek bude tak či tak pre mňa jeden z filmov roku. (10.09.2021)