Rogue One: A Star Wars Story

Je vcelku jedno, jak složená grupa prdprdká v raketce vesmírem ukrást návod na Smrdihvězdu, důležité je, že se podařilo lépe, než v posledních dílech ságy samotné, vyvážit patos, akci, infantilitu a triky. Nečekané plus - nejen, že tam klaďasové hynou jak Němci na dovče (tedy hoooodně), ale je přidána i otázka morálnosti konání zlého ve jménu dobra. Snad se z přemíry přemýšlení typičtí konzumenti komicků nesesypou. (06.05.2017)

Řeči o špinavé válečné akci jsou jenom zkazky, nebo nenaplněné zbožné přání, kde dobré charaktery absentují, či rovnou nesnesitelně prudí a dávají tušit, že ať už za to můžou přetáčky, nebo to takhle blbě bylo postavené od začátku, dost těžko udržíte na tak vratkých nohách film, u kterého víte, jak dopadne, tudíž jakékoliv osvěžení uvítáte, namísto toho, abyste sledovali generický blockbuster, jakých máte do roka desítku, přičemž by bohatě stačilo vyhodit 120 minut a těch posledních patnáct přilepit jako prolog k Epizodě IV, protože málokterý letošní film měl tak silný highlight jako ten, když se ve stínu rozsvítí červený světelný meč. (16.12.2016)

Nemám jediný problém. Film se od ostatních sice odlišuje potemnělou atmosférou, kterou čarují místy přímo úchvatné záběry a originální prostředí, ale pořád to jsou Star Wars se vším všudy. Dobrodružné, se zajímavými hrdiny, přehledným dějem (že se nepolíbení diváci budou MOŽNÁ hůře orientovat, mi opravdu vrásky nedělá), vděčným humorem, kterého ale není zbytečně moc, a také s naprosto úžasným záporákem Orsonem Krennicem. Triky snad ani nemá smysl chválit, ale vypíchl bych, jak sympaticky pomohly k digitálním návratům některých postav, jež mě potěšily (a vlastně nejen ty digitální, mám na mysli tu dvojici z baru v Mos Eisley, která se tentokrát potlouká městem Jedha), režijně je všechno na výbornou (westernový úvod!) a zejména závěrečná bitva plus vše, co přijde po ní, patří k tomu vůbec nejlepšímu, co kdy bylo ve Star Wars k vidění. Hudba Michaela Giacchina... No, je obdivuhodné, co dokázal za měsíc (i díky asi šesti nebo osmi orchestrátorům) složit a vážně dobře se to poslouchá, ačkoliv musím říct, že Desplatův soundtrack by mě zajímal stejně, ne-li o něco více. (16.12.2016)

Během závěrečných titulků jsem si hned řekla, že tohle muselo vypadat úžasně na papíře. Tohle mohlo být taaak dobré, jenže Edwards znovu natočil film, který se sice tváří velkolepě, epicky a osudově, ale uvnitř prázdný. Vůbec jsem se do filmu nemohla dostat a prakticky po celou dobu mě vůbec nezajímalo, co se na plátně děje. Už celý úvod, kdy se nám představují všechny postavy, působil velmi nesourodě. Skáče se z místa na místo během několika minut, divák dostává jen útržky a nemá tak prakticky šanci si vybudovat k postavám jakýkoliv vztah. Celý film lehce zachraňuje docela povedený závěr, ale jako celek Rogue One jednoznačně zklamal a už dlouho mě to u filmu tak nemrzelo. (15.12.2016)

Nyní už mohu bezpečně říct, že návrat k Star Wars se zdaleka nevydařil tak jako oživení Star Treku v roce 2009. Všechno, co dělalo novou éru Star Treku tak poutavou, tzn. především chytrý příběh a charismatické postavy, v nových Star Wars jednoznačně chybí. Ačkoli je na pozadí Rogue One cítit profi práce zejména co se týče vizuálních efektů, jako film nenabízí opravdu zhola nic zajímavého a nic, co by jakkoli vybočovalo z průměru tuctových a zapomenutelných akčních filmů. 5/10 (28.03.2017)