Réžia:
Luigi ComenciniKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
Fiorenzo CarpiHrajú:
Laura Antonelli, Michele Placido, Jean Rochefort, Rosemary Dexter, Karin Schubert, Alberto Lionello, Carla Mancini, Lorenzo Piani, Giuseppe Caracciolo (viac)Obsahy(1)
O svatební noci se Eugenia, kterou vychovávaly jeptišky a Raimondo dovídají, že jsou sourozenci. Neblahou zprávu jim zvěstuje dopis jejich otce, sukničkáře, který se skrývá kdesi v Paříži. Odhalená skutečnost fatálně zasáhne do vztahu novomanželů, kteří se nakonec rozhodnou podřídit konvencím, aby předešli skandálu. Po určitém čase, který spolu tráví jako bratr a sestra, Raimondo odjíždí a Eugenia se pokouší najít útěchu v náruči svého šoféra... Film patřil v československých kinech v 80. letech k nejúspěšnějším titulům. (Levné knihy)
(viac)Videá (1)
Recenzie (49)
„Umývaj ma, vydrhni ma, očisti ma ...” • Počas svadobnej noci, sa [mlado]manželský pár, znenazdajky dozvie naprosto šokujúcu správu, spočívajúcu v náhlom zistení, že naprostá krásavica v podaní Eugenie Di Maquedaovej a vskutku i pomerne dosť výstredného jedinca v podaní Raimondoa Corraoa, čiže tým pádom: markíza Di Maquedu; že sú teda iba niečo na spôsob súrodencov v zložení: „Brata” a „Sestry”, čo je v podstate úplne zásadná informácia, s ktorou bude následne [zväčša bravúrnym spôsobom] pracovať nikto menší, než zrovna snáď »odborník na slovo vzatý«, menom Luigi Comencini, ktorý sa mimochodom už predtým, t.j. v dvoch dieloch: Chlieb, láska a fantázia & Chlieb, láska a žiarlivosť [... a vôbec, čo to tí Taliani neustále majú s tým chlebom?], pokúšal skrotiť mimoriadne zvodnú a hriešne sexy: Ginu Lollobrigidovú [diváci, ktorí medzitým už videli, tak dávno predsa vedia, či sa mu to i napokon podarilo?], no či sa mu to rovnako podarí i s touto aktuálnou, ústrednou protagonistkou v podaní talianskej herečky: Laury Antonelliovej, tak to je [oveľa] viac, než len otázne; nakoľko oproti Výtržníčke, používala neuveriteľne vyzývavejšie pózy, resp. akty, nad ktorými sa mi koľkokrát normálne rozbúšilo srdce, až v istý moment zrazu [RAZ] vyriekla: „Bože môj, ako hlboko som klesla!” • Taliansky herec: Michele Placido, ktorý sa síce čochvíľa [zhruba o 10 rokov neskôr] preslávi, ako komisár Corrado Cattani z «legendárneho serošu» : Chobotnica, tak podotýkam, že najprv zahviezdil v úlohe: šoféra Silvannoa Pennacchiniho, ktorá podľa môjho názoru patrí buď k jednej z jeho najlepších, alebo k jednej z najodvážnejších, k čomu sa asi viacej prikláňam: [no nemám až tak dôkladne zmapovanú jeho filmografiu, tak preto skôr dávam na svoje "prvotné dojmy"]. Ešte by som taktiež pochválil i postavu: mimoriadne dotieravého baróna Henriho De Sarceyho, stvárnenú francúzskym, charakterným hercom: Jeanom Rochefortom, ktorá energicky patrila k tej najlepšej v tomto eroticky ladenom titule, ktorého pôvodný scenár zo vzrušujúcich myslí: Iva Perilliho & Luigiho Comenciniho, ponúkal neúrekom úsmevných situácií, ktoré dokonca častejšie podtrhával najmä i sám „manžel”, alias markíz Di Maqueda v podaní Alberta Lionelloa, ktorý i napriek tomu patril medzi najslabšie články tohto titulu, pretože skrátka nemal až toľko hereckého priestoru, koľko by si jeho postava vyžadovala. • Summa Summarum: Estetický, dobový počin s peknou kamerou, výpravou a kostýmami; ďalej s geniálnym scenárom, a to ani nehovoriac o „hysterickom prejave” v podaní Laury Antonelliovej, čo je vari tým najväčším možným lákadlom, aké sa vopred ponúka ... ()
Očekával jsem film těžšího kalibru, tzv. film pro náročného diváka, jeden z těch, které zařazuje do svého programu ČT2 po 22. hodině. Po shlédnutí jsem příjemně překvapen lehkostí a skutečným humorem, který jsem v příběhu objevil. Laura Antonelli je tělem sladká, k nakousnutí jako čerstvé panenské jablíčko a Michele Placido neváhá a s chutí si do jablíčka kousne, a to nejednou. Opravdu vtipná a inteligentní italská komedie. Taková, jakou ji uměli v sedmdesátých letech jen Italové a Francouzi. A taková, jakou už Italové a Francouzi natočit mnoho let neumějí. Jsou filmy, ke kterým se po zhlédnutí už nikdy nevrátím. Tento mezi ně určitě patřit nebude. Rád se opět podívám na svlékací scénku v malé chýši, kde se šofér Placido patřičně zapotil horečnatým svlékáním kouzelné panny Eugenie (přitažlivé Laury A.) a kde si pak vzal na pomoc opravdu hrozivý a mocný nástroj. :-) ()
Ale jo, komedie je to chvílemi docela slušná. Když v tom člověk nehledá nic hlubšího a jen se baví stylizovaným projevem Laury Antonelli, neodejde zklamán. Stejně se ale divím, jaký tenhle film způsobil rozruch. Deep Throat, první legálně distribuovaný pornofilm, byl natočen roku 1972 a roku 1974 se lidem ňadra výše zmíněné herečky (nic "neslušnějšího" se tam totiž neobjeví) zdála zakázáníhodná... Ještě že to ale cenzura povolila - unikátní svlékací scéna na seně by bez nich byla poloviční... ()
Viz hodnocení od "sportovec". Zklamán by byl ten, kdo by zde hledal jen erotiku. Ta tam samozřejmě je v míře úměrné 70. letům, ale málokdy je erotika ve filmu využita k humoru a satiře. Z tohoto pohledu jsem filmem nadšen. Bavil jsem se nádherně a Lauřino "Ne... ne... NE!" mi znovu zní hlavou jako kdysi. ()
Od rodičů jsem si vyslechl, jakou měl film v jejich době pověst. Jenže mě, hocha otužilého internetem zahlceným pornografií, to nechalo chladným a film shlédnul bez jakéhokoliv očekávání a byla mi nabídnuta příjemná komedie s erotickým nádechem. Suveréně nejvtipnější scénou je proces deflorace hlavní hrdinky. ()
Reklama