Dáma v zlatom

Nebylo to zlé, to vůbec ne, přišlo mi to jen dost pokrácené a sestříhané, abych se jako divák nějak sžít s postavami a buď jim fandit nebo ne. Krom jejich hlubokých a niterných proslovů, které asi měly odhalit jejich oddání se cestě k cíli, jsem totiž neviděl nic moc z té píle a času vložené do onoho dění. Párvteřinový sestřih různých pozic Ryana za stolem a titulek "Za devět měsíců", pak si párkrát sedli, pronesly další niterný proslov, porota rozhodla a finito. Ani mi nepřišlo, že by šlo o "zlatokopku", obraz získala, přála si jej nechat vystavený a pak jej prodala a on stále zůstal vystavený. Jako pěkně vychcaná baba by mi naopak přišlo, kdyby obraz prodala hned, jak ho nabyla a bylo by jí následně šumák, co se s ním stane. A že ho odvezla z Rakous mi také divné nepřijde. co by ho nechávala v zemi, která jí tak zklamala a nemá na ni nijak dobré vzpomínky? Celý film byla ale zpracovaný sice, jak už bylo psáno, profesionálně, ale nic z něj nevyzařovalo. Prostě byl sehnán námět a bylo nutné jej vytěžit. Byl vytěžen a bude po krátkém čase zapomenut. Je to docela škoda, protože Helen Mariu zahrála dobře, až mě ta baba s její vrtkavostí začínala štvát :) Film ze sorty "takových těch životních lidských příběhů", který krátce po zhlédnutí vyšumí, ale sám o sobě není špatný. (25.06.2015)

No asi jsem krapet mimo a nebo ti ostatní :-). Nádherný film. Miluji takovýhle způsob vyprávění. Na mne to účinkovalo neskutečně silně, snad proto že se o holocaust zajímám a také proto že část rodinných přátel si jím na vlastní kůži prošla. Nechci pátrat jak moc se film držel skutečnosti. V těch divokých časech kdy Germán vstoupil do Rakouska )které jej opravdu vítalo) se muselo dít mnoho špatného a ti kteří byli perzekuovaní většinou válku ani nepřežili. Ono se to volá po důkazech, když se ví že žalující nežijí nebo brzy zemřou stářím... Jak říkám, nádherný film o jednom ze slavných Klimtových obrazů a rodině, která jej před válkou vlastnila. Hellen Mirren byla kouzelná. Půjdu tedy proti proudu a dávám za plný počet hvězd. PS. verbalovi komenty mi přijdou leckdy vtipné, tady je to už však skoro na nějaký paragraf !!! Židovské píárko jak tvrdí? Nikoliv další z filmů o křivdách a holocaustu. O křivdách, které i často dávno po válce nebyla a není snaha napravovat. Vždyť jen sami Švícaři dodnes drží miliardy v původně židovském majetku v bankách a třesou se o ně. Filmů jako je tento vždy bude zapotřebí a je jich stále málo už kvůli všem těm Verbalům a dalším... * * * * * (07.07.2015)

V podstatě od prvního záběru mě bylo jasný jak tahle story dopadne. Nevím jak to bylo s autorským právem, ale takhle se přece film nedělá. Chyběla mě dramatizace příběhu, dokonce i tradičně silné a filmařsky vděčné soudní scény působily strojeně a mdle. Jediný co se dá pochválit je výkon Helen Mirren a výrazné herectví v malé roli od Daniela Brühla. Zbytek je jak vyschlý bahýnko na luční cestě. (24.06.2015)

Dáma ve zlatém působí dosti nesourodým dojmem. Na jednu stranu se jedná o typické soudní drama a na straně druhé o typické drama z počátku WWII. Slovo typické je zde velmi důležité, neboť obě dvě části příběhu jsou zkonstruovány podle těch nejběžnějších mustrů současné hollywoodské tvorby. Zprvu neřešitelného případu se ujme mladý právník(Ryan Reynolds) a společně s konzervativní Helen Mirren se vydávají čelit rakouské vládě v souboji Davida s Goliášem. To, že je snímek až směšně předvídatelný však není jeho hlavní slabinou (a asi by ani vzhledem k tématu nemohlo být), tou je pro mě velmi mizerná práce s postavami, kterou jsou až na postavu Helen Mirren totálně schematické (Katie Holmes, Charles Dance, většina postav z 'nacistické' části) nebo nedostatečně rozpracované (Daniel Brühl, Ryan Reynolds). Zatímco Daniel Brühl zde vystupuje jakožto postava bez jediného negativního rysu mající byť jalovou(chtěl jsem být opakem svého otce), ale alespoň nějakou motivaci, tak potom zápal a motivace Ryana Reynoldse mi nebyla jasná v půběhu celého snímku, čemuž asi také nepomohl stejný výraz tváře, který zde herec nasadil. Celkově se tak pro mě jednalo o těžko stravitelný hollywoodský polotovar, ve kterým mi chyběla alespoň nepatrná invence. Simon Curtis se zde ukázal jako velmi zručný řemeslník, ale právě ta pomyslná řemelsná preciznost pro mě udělala film naprosto iritující. Nejsem totiž ani přesvědčen, že tato knižní látka by byla dost nosná pro filmové zpracování. 35% (29.06.2015)

Přese všechno je to dobrý a správný příběh, který má své místo ve světovém filmu. Dojemné vyprávění, které, když opomeneme "amerikanismy" tolik typické v amerických filmech, pozoruhodně právě v nich :-), vyústí ve slušný formát dramatu ženy, která se pere nejen s přítomností, ale hlavně s děsivou minulostí své rodiny a Židovstva v Evropě za Druhé světové války. (07.01.2016)