Magický hlas rebelky

Máloktorý dokument tak harmonicky prepája kus našej histórie a život jednej obyčajnej ženskej.No, obyčajnej. Magický bol nie len jej hlas, ale i spôsob ako svoju "obyčajnosť" dokázala maskovať najskôr za charizmu zlatej slávice a potom za zložitú situáciu chartistky. Spomienky s nadhľadom i humorom, komentáre sympatických priateľov a samozrejme hudobné vsuvky pre mňa robia tento dokument dokonalým. (17.11.2014)

Pred rokmi som na pôjde u starého tata, pri prehrabávaní sa starými časopismi, učinil objav z najväčších: číslo časopisu Mladý svět z konca 60. rokov s dvoj-portrétom Gotta a Kubišovej na obálke (zjaví sa i v dokumente). Káju som poznal, ten bol všade. O Kubišovej v 80. rokoch nebolo však v médiach ani vidu ani slychu. Rádio Slobodná Európa hudobne pokrývali Krylove hodinovky, kde hovoril o sebe a hral seba, občas pieseň kamoša. Ostalo pýtanie sa po príbuzných. Každý ju dobre poznal. Vedeli, že kvôli nesúhlasu s inváziou Varšavskej zmluvy v 1968 do ČSSR nesmie spievať. Po prevrate v 89. sa chýbajúce miesta príbehu doplnili reedíciou platne, rozhovormi a tak. Režisérka poskladala príbeh do farbistej mozaiky, plnej postrehov, úryvkov zo skvelých starých klipov, spomienok dcéry, pamätníkov, publicistov, spoluhráčov. Obohatené o info druhom exmanželovi, ako agentovi štátnej bezpečnosti nasadenom na manželku. Ako si asi takýto zmrd pripravuje pokec so ženou? Pomáha riadiaci dôstojník? Potešila pohľadnica od Bardotky, tiež veľkej priateľky zvierat. Kubiška si body navyše pripísala trefnými poznámkami, úprimnosťou a cigaretovou náruživosťou. K otázke Madsbendera: koncert MK som navštívil dvakrát. Žiadna politika v tom nebola. Jej hlas dostal po rokoch prestávky zabrať, ale na koncertoch znel stále magicky. (20.02.2015)

Koukatelný dokument o skvělé zpěvačce, která v 60. letech přešla na druhou stranu a z pop hvězdy se stala hvězdou undergroundu. Bohužel celé je to zpracováno poměrně plytce a kromě archivních záběrů mi Magický hlas rebelky nepřinesl nic moc nového. Jak píše Kinderman: nepochybuji o uměleckých a morálních kvalitách Marty Kubišové (ba naopak, její hlas a vůbec projev obdivuji), ale odpovědi na otázky tenhle dokument nepřináší. Jako by šlo jen a pouze o srpen 68, pak se věnovala Olga Sommerová Martině osobnímu životu a prásk: najednou rok 1989 a Marta stojí na balkoně a zpívá. Trochu podivný pohled dokumentaristy, ne? (18.11.2014)

Kvalitní dokument z kategorie pábitelských, který nic nového neukáže, zato rozsvítí svatozář na hlavě Marty Kubišové. Takových dokumentů je k vidění na ČT během roku přehršel a to, že si vybrala Sommerová osobu MK, samotnému dokumentu na výjmečnosti nepřidává. Ty hvězdy tady sklízí Marta, resp. její příběh a pokud se k davu nepřidám a budu hodnotit dokument...nevidím důvod, proč nadšeně jásat. Dokumentarista by měl mít zdravý nadhled a neměl by se bát ukázat i tu nepříjemnou část příběhu. Ale pokud točíte o příteli... . (31.12.2014)

Není to tak silné jako portrét paní Čáslavské, protože tomu chybí drama. Marta Kubišová je vylíčena jako ryzí diamant, který ovšem při vší skromnosti přistupoval k událostem ve stylu „zakázali mi zpívat, tak jsem prostě nezpívala, o nic nešlo... pak jsem zase mohla zpívat, a jelikož jsem si tím mohla slušně vydělat, tak jsem do toho šla“. Tedy žádná umělecká potřeba vyjádřit se, ale ryzí pragmatismus. Stejné záběry ze srpna 68 jsem viděl už několikrát, takže tentokrát přinejlepším za 70%, z větší části za hudbu, dobové klipy a vyjádření hudebních odborníků. (22.07.2014)