Kráľ Artuš: Legenda o meči

Patřičně fyzický zážitek se všemi Ritchieho trademarky. Nechybí divoké konverzačky s nestíhatelnou kadencí, nechybí Londýn, nechybí kamarád Beckham. Do samého konce jsem se ale nemohl rozhodnout, jestli takovým sympatickým divočinám trochu neškodí fakt, že jsou nasoukané na klasický příběh, který tradiční body potkává občas velmi ledabyle, občas odvážně a nápaditě, ale občas právě nevyhnutelně klasicky. Nejrazantněji se to děje při přímém porovnání Artuše, který si v Hunnamově sebejistém podání nechává rozbít ústa, nejde pro drzé slovo daleko a relativně často na svůj úděl remcá, a Vortigerna, archetypálního fantasy zlosyna s touhou po moci. Přesto mám z Legendy velkou radost, protože moji oblíbenou látku zpracovává po svém a s rytířskou ctí se dobírá konci, ze kterého by se v nějakém alternativním vesmíru pokračovalo vstříc excelentní sáze. Nám zůstane alespoň poctivý a statečný záblesk. (30.07.2017)

Odvážný mix heroické fantasy a britské gangsterky. V jednu chvíli tam ničí hradby sloni, velcí jak dinosauři, ve scéně, která by se neztratila ani v Hobitovi, načež dostaneme dravou koláž o Artušově vyrůstání v bordelu. Oboje je cool, ale působí to jak ze dvou různých filmů. Každopádně jsem se bavil naprostou neúctou k legendě. Artuš tam nosí hadry, že by v tom skoro mohl vylízt na ulici i dneska a Jude Law tam běhá v sáčku. Všichni mluví a chovají se, jak třeba v Podfu(c)ku a rytíři jsou černoši a kung fu číňan. Znova už bych na to nekoukal ale bylo to fajn. Hudební doprovod hodně pomáhá. (21.05.2017)

Král Artuš by měl být po všech stránkách kulervoucím bijákem! Neuvěřitelný soundtrack, který si pouštím do dnes, extrémně sympatické obsazení, velkolepost připomínající Pána prstenů a hlavně extrémně skvělý režisér, se svým specifickým božím stylem filmařiny, akce a vyprávění. Jenže ten styl vyprávění občas až moc škodí. Leckdo by nedokázal narvat takovýto scénář do dvou hodin a potřeboval by aspoň o hodinu nebo půl hodinu navíc, jenže na to film i trpí. Nemá prostor dýchat a vším celou dobu sprintuje až dokonce a člověk se prostě nedokáže zabrat do toho příběhu, jeho postav a emocionálních momentů a to je za mě největší kámen úraz a důvod, proč už se na film asi nikdy nepodívám. Protože ve mě nic nevyvolává mimo úžas z režie a to mě prostě nudí. Stačilo by jen některé prosprintované sekce vystřihnout (které stejně nemá žadný dopad na příběh) a jiným dát větší prostor. 6/10! (26.05.2022)

Očekávání byla minimální a výsledek? Největší překvapení letošního roku. Ritchie opět jede na své vlastní vlně a tentokrát perfektně kombinuje artušovskou legendu s temnou fantasy britských končin. Na pohled delikátní záležitost, kterou navíc skvěle podtrhuje Pembertonův soundtrack vycházející z britské kultury a testosteronem nabité dynamiky celého filmu (The Devil and Huntsman - lahůdka). Hunnam je i přes svůj věk vycházející sympaťák (vousy mu svědčí) a Law pokračuje ve svém zažitém mistrovství. Příběh potěší všechny milovníky středověké fantastiky a rozhodně neurazí - nevím na čem ti amíci jedou, ale jejich hodnocení považuji za ztrátu zdravého rozumu... Logan je z mé strany překvapivě překonán a já pocítil takovou radost, jakou jsem měl naposledy u Kingsmanů, nebo Civil War. (06.06.2017)

Říkala jsem si, že když už nic, tak alespoň soundtrack Daniela Pembertona by měl být skvělý, ale i tam jsem byla zklamaná. Některé skladby měly náběh na to být boží, ale filmem byly tak utopené... Celkově jsem měla dojem, že pro mě byla Legenda o meči jen jeden velký shluk šumu. Naplněný až po okraj, ale žádný ze svých triumfů nevyužíval správně. Všechno to stálo 175 milionů dolarů (wtf už samo o sobě) a před natáčením trvala příprava šest let a stejně to vypadá tak ponuře, digitálně a odtažitě a nepropracovaně jako libovolný televizní fantasy film, kde používají meče z plastu se svítícími led diodovými runami a místo kroužkové zbroje mikiny s drátěným potiskem. Jestli takhle bude Guy Ritchie pokračovat, tak už mu brzy nikdo nedá peníze na další filmy. Ačkoliv jsem si některé z postav stihla trochu oblíbit (a většinou kvůli již existujícím sympatiím k jejich hercům), tak mi přijde, že nejvíc filmu chybí srdce. A možná nějaká trochu umírněná hlava. Nejvtipnější věc jsem se dozvěděla až po filmu, a totiž že v civilním životě je partnerkou Charlieho Hunnama žena jménem Morgana. (07.09.2017)