사도
The Throne
Réžia:
Joon-ik LeeScenár:
Song-won LeeHudba:
Jun-seok BangHrajú:
Kang-ho Song, Ah-in Yoo, Geun-young Moon, Hye-jin Jeon, Hae-sook Kim, Won-sang Park, Ji-hee Jin, Ye-ji Seo, So-dam Park, Ji-seong Eom, Ji-sub So, Beom-taek Kwon (viac)Videá (1)
Recenzie (13)
Co všechno je potřeba udělat pro to, aby se jeden stal dědicem trůnu? Ne, to není ta správná otázka. Ta správná otázka zní: Co všechno je jeden ochoten udělat pro to, aby mohl po svém otci nastoupit na trůn. Silně krutý a velmi emotivní film o tom, že některé rituály jsou skutečně šílené a mají spíš za cíl člověka zničit. ()
Ani som nevedel a nezistil o ktore storocie islo, asi podla tych kostrymov nejaky stredovek .. ako mne nevadia tieto korejske kostymove dramy. Obcas je to az cervena knihovna, tempo je pomale, film sa niukam neponahla, dialogy vsak na urovni, kulisy vyborne a rezisersky zrucne natocene. Joon Ik Lee -oplati sa veru sledovat jeho tvorbu : 76 % ()
Těšila jsem se a splnilo to mé očekávání, dokonce to bylo o něco lepší než The Fatal Encounter. Silný "pravdivý" příběh, zajímavá forma zpracování, pěkná výprava, kostýmy, hudba a herecké výkony. Yoo Ah-inovi prostě šílený role sedí. Až mi bylo jeho postavy líto, ale muset snášet to co on, komu by z toho nakonec nehráblo... Po dlouhý době jsem viděla i Moon Geun-young a ta jako by snad ani nestárla, ale na mé averzi k ní se taky nic nezměnilo, naštěstí pro mě neměla moc prostoru. Vše ostatní ale paráda. Dozvěděla jsem se i další info o korejské historii a nad některými těmi pravidly mi zůstával rozum stát, ale každopádně zajímavý. ()
Korejské dějiny a můj nejoblíbenější režisér Lee Joon-ik je pro mě neodolatelné sousto. A pochutnala jsem si. Tím spíš, že film je svým způsobem prequelem The Fatal Encounter a v podstatě mu přímo předchází. To, co TFE jenom naznačuje, Sado rozvíjí a princův tragický osud ukazuje v plné šíři. Cesta filmu do kin byla hodně dlouhá a je to na něm znát. Je vymazlený od začátku do konce. Počínaje hereckým obsazením, přes hudbu, kostýmy a dobové reálie vůbec. Další z filmů, které uvidím nejednou, a v kterých nepřestanu stále objevovat něco nového. ()
Historický spektál pojatý nikoliv jako stylizovaný epos, ale jako brutální drama útisku na korejském královském dvoře, nesmyslné rituály, neživotnost konfuciánských idejí v brutálním prostředí zájmových skupin. Film zcela dokonale rozbijí zažitou představu, že snad král vládnul, nikoliv tvrdě bojoval o nějaký kompromis, rovnováha zájmových skupin, mohla být kdykoliv narušena mnoho lidí tak mohlo zemřít ze dne na den. Přibliže Korejská klasika, kterou tam zná údajně každý, jak otec potrestal málo zdárného syna. Otázka je, kdo z nich je větší psychopat, tak nějak jsem na straně prince. Oba byli prostě divní, nechápu, jak ta země mohla vůbec fungovat. Neříkám že špatný film, naopak neobvyklý, realistický, ale nějak mě dostatečně nevtáhnul, možná kdybych měl k vidění původní kvalitu. Uvidíme, nechám si to ještě na pozdější dobu. ()
Galéria (43)
Zaujímavosti (2)
- Korunní princ Sado (1735 - 1762) byl, stejně jako je tomu ve filmovém zpracování, ve skutečnosti duševně až extrémně nevyrovnanou osobností. Vyrostl v nevyrovnaného, egocentrického a nepřirozeně pověrčivého muže, jehož velkou posedlostí byl dokonalý oděv. Traduje se, že ve chvílích rozrušení, dokázal se ke svým poddaným projevovat jen těžko popsatelnou krutostí – jejich náhodným vražděním. Denně se z paláce vynášela těla mrtvých poddaných stejně jako znásilněných dvorních dam a konkubín, kterým ve svých úzkostlivých stavech nedokázal odolat. Po zavraždění své dvorní konkubíny ale začal sexuálně obtěžovat dokonce i vlastní sestru princeznu Hwawan. Jeho činy mu ale přinesly náležitou odplatu, neboť tehdejší panovník, jeho vlastní otec král Yeongjo (영조, 1694 - 1776), v pořadí dvacátý první panovník říše, jej nechal palácovou stráží vhodit do nepříliš prostorné skladovací bedny na obiloviny, v níž po osmi dnech korunní princ zemřel hladem. Stalo se tak 12. 7. 1962. Jeho tělo bylo posléze spáleno a pozůstatky byly ponechány v královské hrobce. Celá tato událost se do dějin země zapsala jako tzv. The Imho Incident. Princovi dvorní eunuchy postihl stejný osud. Všichni jeho věrní byli společně se všemi jeho dvorními dámami popraveni, zatímco jeho vlastní žena byla zbavena královského titulu a vyhoštěna z paláce. Princova matka, Lady Sonhui, zemřela jen dva roky poté. Princova sestra, princezna Hwawan, byla poslána do exilu, zatímco jeho syn Chong-jo v roce 1776 nastoupil na královský trůn. Mezi poddanými se rozšířila verze, v níž korunní princ žádnou duševní slabostí ve skutečnosti netrpěl, byl ale popraven na úkor uměle vytvořených obvinění. Později se nicméně objevily dohady, byl-li korunní princ skutečně vůbec takovým, jak ho dějiny popisují, neboť vybrané zápisky tehdejších historiků dvorních nejvěrnějších mluví o záměrném nařčení, o politicky motivovaném komplotu, který jej ve skutečnosti stál život. (Conspi)
Reklama